V současné době jsme svědky debaty nad možností zvýšení hranice škody či prospěchu pro trestný čin – viz. článek „Je 5000 korun málo? Část poslanců je pro zvýšení hranice pro trestný čin“. Je to jedna z mála ekonomických oblastní v trestním zákonodárství. Proto by se zde mělo argumentovat ekonomicky.
V článku si kladu za cíl laikům (právníkům) vysvětlit, že vlivem zvyšování cen či zvyšování mezd jsou pachatelé za stejný skutek postihováni a trestání více a přísněji.
Škoda, její výše a hranice
Hranice škody je definovaná v § 138 Trestního zákoníku. A lze ji jednoduše vyjádřit v tabulce[1].
Částky 5 000 Kč až 5 000 000 Kč jsou součástí trestního zákona od 1. 1. 2002. Nebyly tedy upravovány více než 15 let[2]. Od té doby se zvyšovaly ceny všeho. Zvyšovaly se i mzdy, a proto i důchody, a téměř všechny možné peněžní dávky.
Historie a vývoj
V dávné minulosti byla výše škody vyjádřena „jen slovně (např. „značná škoda“) … I judikatura zprvu odmítala jakékoli, byť orientační peněžité hranice. Posléze však potřeba sjednocení výklad uvedla k tomu, že judikatura (č. 2/58 a č. 3/63 Sb. rozh. tr.) určila značnou škodu částkou okolo 20 000 Kčs (vodítkem byla cena osobního automobilu) a škodu velkého rozsahu částkou okolo 100 000 Kčs (rodinný domek). … Ač se cenová hladina časem zvyšovala, judikatura setrvávala na stanovisku z roku 1958. Tím se bezdůvodně zpřísňovala trestní represe. Co bylo dříve trestné podle základní trestní sazby, mohlo už být trestní podle vyšší. …
Strnulost judikatury byla důvodem, že zákonodárce se rozhodl v novele z r. 1990 stanovit peněžní ekvivalenty pojmů vyjadřujících výši škody. Ty ovšem byly další novelou z r. 2001 nahrazeny pevnými peněžními částkami stanovenými pro jednotlivé kategorie škody.“[3]
V minulosti řešil zákonodárce strnulost judikatury. Nyní by se měla řešit strnulost zákonodárce, protože sazby jednotlivých typů škod jsou neměnné více než 15 let.
Rozšiřování působnost trestního zákoníku a zpřísňování trestů
Za stejnou částku (5 000 Kč) si nyní pořídím méně zboží či služeb. Za stejnou práci nyní obdržím více peněz. Důsledek pro trestní právo si ukážeme například u trestného činu krádeže dle § 205, odst. 1) písm. a) trestního zákoníku.
(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
- a)způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
Zjednodušeně řečeno, kdo ukradne věc hodnotnější než 5 000 Kč, bude potrestán dle trestního zákona.
Vlivem zvyšování cen a platů některé věci, které neměly hodnotu 5 000 Kč v roce 2002, dnes mají hodnotu větší než 5 000 Kč. Platí to samozřejmě i pro další mezní pranice škody. Tím se rozšiřuje působnost trestního zákoníku, protože dopadá i na krádež věcí, které se kdysi neřešily trestním zákoníkem.
Vlivem zvyšování cen a platů se také zpřísňují některé tresty. Když zůstaneme u trestného činu krádeže, pak § 205, odst. 3 trestního zákoníku
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
Odstavec 3 ukládá použití přísnějšího trestu, pokud je škoda vyšší než 50 000 Kč. Věc, která měla v roce 2002 nižší hodnotu než 50 000 Kč, má v některých případech v roce 2018 vyšší hodnotu než 50 000 Kč. Vlivem zvyšování cen a platů může být stejný skutek souzen podle jiného odstavce přísněji.
Zvyšování cen a platů
Tabulka je zpracovaná z údajů Českého statistického úřadu.
Interpretace je jednoduchá. Pokud jsem ukradl na začátku roku 2002 věc o hodnotě 5 000 Kč, pak vlivem inflace má stejná věc k začátku roku 2018 hodnotu 6 800 Kč. Inflace se za dané období zvýšila o cca 36 %.
Pokud jsem ukradl na začátku roku 2002 věc o hodnotě 5 000 Kč, tak člověk s průměrnou mzdou pocítil stejnou újmu, jako kdybych mu ukradl k začátku roku 2018 věc o hodnotě 9 950 Kč. Což znamená, že jako občané bohatneme. Mzdy rostou rychleji než inflace. Také to znamená, že průměrná mzda za dané období narostla bezmála na dvojnásobek. Pokud bychom škodu (společenskou škodlivost, újmu) poměřovali průměrnou mzdou, pak jsme na dvojnásobku údajů roku 2002.
Lidé a zaokrouhlování
V lidské povaze je zaokrouhlovat a tím i lépe poměřovat. Je to také praktické. Dovolená rychlost na silnicích je zaokrouhlena na celé desítky kilometrů. Škoda v trestním zákoníku je zaokrouhlena na násobky částky 5 000 Kč. Tresty odnětí svobody jsou v zákoně zaokrouhleny na celé roky, atd.
I případná úpravy výše škody by měla být zaokrouhlena, je to praktické. Pokud by se měla výše škody měnit, tak se nabízí zvýšit všechny současné údaje na dvojnásobek. 
„Škoda velmi velkého rozsahu“?
Výše jsem uvedl, že původně se sazby výše škod odvíjely od ceny auta a rodinného domu. Zákonodárce si nedokázal před rokem 1989 představit hodnotnější majetek, který by mohl občan vlastnit. Po roce 1989 se rozvinulo mnoho nových možností, nyní existují i hodnotnější majetky, které může občan vlastnit.
Proto za úvahu stojí také myšlenka dalšího pásma škody. Škoda velkého rozsahu je dnes 5 mil. Kč a více. Horní hranice je přitom teoreticky nekonečná. Minimálně z citací novinových článků posledních let jako „Podvod při obchodech s mobily a tablety. Způsobili škodu přes 100 milionů“, „Policie obvinila 18 lidí z krácení daní. Škoda se vyšplhala na 1,4 miliardy, spis má desítky tisíc stran“, „Policie obvinila skupinu 22 lidí z krácení daní. Měli způsobit škodu 850 milionů“ se dá dovodit, že 5 mil. Kč (v budoucnu 10 mil. Kč) jako hranice mezi největší a druhou největší škodou je nízká. Proto dávám k úvaze další úroveň škody – škoda velmi velkého rozsahu.
V intencích návrhu výše uvedeného by měla její hranice být na úrovni 50 000 000 Kč. 
Zákon o přestupcích
Je vhodné zkoumat, zdali se zvýšením částek škody v trestním zákoníku by neměla jít „ruku v ruce“ i úprava částek v zákoně o přestupcích. Máme nový zákon o přestupcích (zákon č. 251/2016 Sb.). Škoda jako znak přestupku je uvedena v přestupcích proti majetku. Kdy přestupkem proti majetku (§ 8 zákona č. 251/2016 Sb.) je způsobena škoda formou krádeže. Pokuta může být v tomto případě až 50 000 Kč. Nevzniká zde „mezera“, protože pokuta může být až 50 000 Kč. A minimální škoda je nyní 5 000 Kč a výše jsem navrhl, aby časem byla zvýšena na 10 000 Kč.
Závěrem
Výše jsem ukázal, že poměřováním výše škody v průběhu let inflací jsme na 136 % původních údajů. Výše jsem také ukázal, že poměřováním výše škody v průběhu let nárůstem mezd jsem již na dvojnásobku.
Také jsem dovodil, že vlivem inflace či růstu platů se rozšiřuje působnost trestního zákoníku a zpřísňují tresty. Trest by měl být spravedlivý. Vlivem inflace a zvyšování platů se tresty zpřísňují jaksi automaticky, čímž se vychylují od spravedlnosti.
Časem se budou muset částky stanovující výši jednotlivých škod zvýšit. Protože legislativní proces při změně zákona trvá roky, je vhodné zahájit již nyní diskusi nad zvýšením částek, aby za několik let byly částky opravdu zvýšeny. Otázkou je, zdali nestanovit další – nově nejvyšší – hranici škody.
Lukáš Křístek, Moore Stephens ZNALEX
[1] Pro prospěch, hodnotu věci či náklady na odstranění následků poškození životního prostředí platí stejná úvaha.
[2] Protože tento článek píše znalec z oboru oceňování, neodpustí si poznámku, že znalcům se odměna navýšila naposledy k 1. 1. 2003, obdobný problém – nenavyšování částek – trápí i znalce.
[3] Novotný, O., Dolenský, A., Navrátilová, J., Půry, F., Rizman, S., Vanduchová, M., Vokoun, R.: Trestní právo hmotné – II. zvláštní část, Praha, ASPI Publishing, 2004 S.67 – 68
