Paní Samková,
byl jsem pevně rozhodnut neodpovídat už opakovaně na Vaše nesmyslné a zákonu odporující návrhy smíru. Jelikož Vás však zjevně baví využívat stálého mediálního zájmu a zároveň obecné právní nevědomosti těch čtenářů (a nejen!), s jejichž přízní počítáte, rozhodl jsem se ještě jednou a zdůrazňuji, že naposledy, reagovat.
Svému publiku ironicky sdělujete své „potěšující zjištění“, že ČAK se považuje (sic!) za „orgán státní správy“. Letmým pohledem do zákona o advokacii zjistíte, že ČAK je pověřen veřejnou správou na úseku advokacie (cítíte, prosím, ten rozdíl?). Pokud ještě mohu alespoň okrajově předpokládat Vaši byť jen minimální schopnost pochopení zákonodárcem vymezeného postavení ČAK a přitom odhlédnu od přesvědčení, že z Vaší strany nejde o nic jiného, než o zálibu v provokacích, bez níž se Vám zjevně špatně dýchá, doporučuji, abyste své právní ignorantství veřejně nehlásala.
Tvrdíte, že danému „souboji“ jste již věnovala 243 hodin svého jistě drahého času a přesto předseda ČAK neslyší na Váš „vstřícný“ návrh smíru. Opět doporučení (mj. již 2x důrazně písemně sdělené!): Nahraďte ono kvantum času jednou hodinou studia zákona o advokacii, během něhož i laik se základním vzděláním zjistí, že předseda nesmí zasahovat do probíhajících kárných řízení, tato nesmí jakkoliv ovlivňovat, jinak řečeno, už jen jednání o podobném smíru je zákonem vyloučeno (pro jistotu opakuji: zákonem vyloučeno!).
I když pochybuji, že byste chtěla má vysvětlení pochopit, je adventní čas, takže si dovolím jedno vánoční přání: Rád bych Vám poděkoval za pochopení.
JUDr. Vladimír Jirousek
