Zveřejnění zprávy evropského úřadu proti podvodům OLAF k českému případu Čapí hnízdo je proti veřejnému zájmu. Tímto veřejným zájmem je samotný účel trestního řízení. Účelem každého trestního řízení je věc řádně, náležitě a ve všech souvislostech objasnit a rozhodnout. Veřejně kolující dokument z trestního spisu takový postup torpéduje, nabourává a dokonce někdy znemožňuje.
Veřejné kolování části trestních spisů ať jsou to odposlechy, žádosti o právní pomoc nebo interní přípisy státních zástupců a policistů nebo odborné zprávy a posudky nikdy nesplňují podmínku „řádně, náležitě a ve všech souvislostech“. Jde stále jen o části bez souvislostí a jejich zveřejnění ve vztahu k práci vyšetřovatele a státního zástupce je vždy nenáležité, pokud nejde o součást strategie v trestním řízení. Tyto části totiž mají přes všechno naopak vždy sílu ovlivnit celé trestní řízení: například je budou číst nejen obyvatelé, ale také soudci.
Zatímco část obyvatel už nyní předjímá vinu osob Babiš, Babišová, Faltýnek a spol. ve věci Čapí hnízdo, se kterými je vedeno trestní řízení v nějaké jeho fázi, jiná část obyvatel předjímá jejich nevinu. Dohromady je už nyní vytvářen tlak na svědky, soud a soudce, kteří možná v budoucnu povedou fázi trestního řízení před soudem a kteří jakkoli nesmí podlehnout vlivu, nátlaku, a moci, jsou stále jen lidé, co si už nyní činí o případu nějakou představu.
O zveřejnění mohou usilovat i sami účastníci
Skutečnost, že zveřejňování neveřejných částí spisů ve vztahu ke konkrétním účastníkům řízení ovlivňuje trestní řízení před soudem ostatně judikoval i Evropský soud pro lidská práva. Takové jednání je v rozporu s právem na spravedlivý proces. Pokud bude zpráva OLAF zveřejněna, mohou si – a jistě také budou – na tuto skutečnost podezřelé, obviněné a potenciálně obžalované osoby stěžovat, neboť bude porušeno jejich právo na spravedlivý proces.
Takové porušení práva pak může dobře založené řízení nakonec celý v zhatit v horším případě, v tom lepším z něj učinit komedii. Účastníci řízení respektive jejich obhájci to ostatně vědí a často o zveřejnění sami usilují. Jenže je to hra s nejistým výsledkem.
O zveřejnění nebo nezveřejnění dokumentu v trestním řízení rozhodují orgány činné v trestním řízení, tedy policejní orgán, státní zástupce a soud, které k tomu mají oprávnění a důvody. Tyto důvody mohou být například strategie trestního řízení.
Rozhodla snad o nezveřejnění zprávy žába?
V tomto konkrétním případě Čapí hnízdo zahájil trestní řízení orgán k tomu příslušný za zákonných podmínek. Pokud by tomu tak nebylo a nebyly by splněny podmínky zahájení, státní zástupce by to už dávno „shodil“. O nezveřejnění zprávy OLAF rozhodl státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, který je k tomu příslušný, neboť v dané věci vykonává dozor. Vrchní státní zastupitelství v Praze ve věci podle zákona o státním zastupitelství koná dohled jako nejblíže nadřízené státní zastupitelství.
Zavládla snad nedůvěra k vrchní státní zástupkyni v Praze Lence Bradáčové, kterou pod tlakem shody zástupců veřejnosti jmenoval jako jedinou možnou osobu ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS? Děje se snad znovu cosi nekalého a nikdy nedefinovaného na Městském státním zastupitelství v Praze po vynucené rezignaci dlouhodobě nechtěné Jany Hercegové z funkce a jmenování Martina Erazíma na její místo na návrh Lenky Bradáčové ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO11)?
Není snad pravda, že městský státní zástupce Martin Erazím nechal jmenovat Roberta Pelikána do funkce své první náměstkyně pro věci trestní jednu z nejerudovanějších, nejzkušenějších a osobně nejintegrovanějších státních zástupkyň Danielu Smetanovou z odboru hospodářské a finanční kriminality na VSZ v Praze?
Z vnějšku mediální vřavy ohledně případu Čapí hnízdo to však vypadá jakoby na Nejvyšším státním zastupitelství neseděl zachránce cti úřadu Pavel Zeman a jakoby na Vrchním státním zastupitelství v Praze seděla žába Bradáčová na prameni vyšetřování Babiše, Babišové, Faltýnka a spol. a svůj smrdutý pramen sdílela s Matinem Erazímem.
Lid rozhořčeně volá po zveřejnění, protože na to prý má právo, neboť těch padesát mega za Babiše zaplatí, což je ovšem jako potenciální způsobená škoda státu zcela jistě předmětem onoho řízení a tu obvykle platí pachatel. Po zveřejnění volají různí bývalí policisté, právníci, politici. Někteří politici dokonce vyžadují zprávu OLAF od nejvyššího státního zástupce přesto, že řečeno právní terminologií nemají k dané věci žádný vztah, nejsou účastníci, nejsou ani orgány činné v trestním řízení a z hlediska trestního řízení jsou nula.
Nesoudnost se odpouští jen ohroženým podezřelým
Ptejme se, kdo po zveřejnění volá, z jaké pozice a můžeme dostat odpověď na otázku, proč. Jistěže jde o příležitost pokračovat ve sporech a v odvetě na státním zastupitelství, jistěže jde o příležitost rozpoutat znovu válku policajtů, jistěže jde o šanci vyřídit si vzájemné účty mezi politiky. Jistěže jde už teď o souboj obžaloby a obhajoby.
Bylo by to pro mnoho lidí, kteří tyto války už zažili, uspokojivá a u srdce hřejivá situace, zadostiučinění. Jenže to tak není. Většina policistů a státních zástupců jsou profesionálové a dobří právníci. Neschopných nebo hloupých a neřiditelných zhrzených podivínů jsou v těchto úřadech jednotky kusů, ale i tyto jednotky se dříve či později ocitnou mimo orgány činné v trestním řízení, nejlépe v bezpečnostních divizích korporací jako je Agrofert.
Každý právní profesionál i každý rozumný člověk, který vážně usiluje o to, aby žil ve standardní zemi, by si měl přát standardní poměry. Což například znamená být důvěryhodným partnerem mezinárodní instituce jako je OLAF. Mlácení se navzájem po hlavě zprávou OLAFu důvěryhodnosti České republice nepřidává.
Mezi vlastnostmi právního profesionála i normálního člověka se nalézají sebekázeň, soudnost a kritický odstup. Absence těchto vlastností se odpouští jen těm, kteří jsou vážně ohroženi v trestním řízení, a proto se hájí všemi prostředky. Jako to činí například Andrej Babiš, který říká, že neukradl 50 milionů, z čehož ho nikdo neobviňuje nebo Jaroslav Faltýnek, když v televizi obvinil předsedu OAFu a někdejšího italského prokurátora Giovanniho Kesslera z toho, že „lítá v korupční aféře za 1,5 miliardy“. Je to blbost stejného kalibru jako debata o ne/zveřejnění zprávy Evropského úřadu OLAF ve věci Čapí hnízdo.
Irena Válová
