Pokud bychom mohli nazvat znalecký úkol srdcem znaleckého posudku, pak stejně jako srdce v lidském těle, je potřeba pro jeho dobrých chod nebo existenci splnit významné podmínky. V případě lidského srdce jde zejména o jeho zásobování veškerými živinami, které srdce aktuálně potřebuje. V případě znaleckého úkolu jde o naplnění srdce posudku, tedy znaleckého úkolu, pouze pravdivými, přesnými a řádnými informacemi. Uvedené informace musí být v souladu se všemi zákony a jinými souvisejícími informacemi. Nesmí být s nimi ani v náznaku v rozporu, a to ani pojmově (názvoslovím), ani obsahově. Čeština je bohatý jazyk a má mnoho slov, která se v beletrii zaměňují pro barvitost textu. V odborném textu se ale musíme zpracovatel držet stále stejných pojmů a udržet tak nejen obsahovou, ale i pojmovou kontinuitu. Odborný text, kam bezesporu znalecké posudky patří, pak nejsou barvité a krásné, ale jsou přesné a pravdivé. To je také prvořadý cíl jakéhokoliv odborného textu.  

Znalecký úkol je součástí pomyslné přímky, jejíž význam je dán všeobecnou praxí nebo je dán zákonem a je složen z obvyklých kroků. Zjištěním skutku, vyšetřování např. policií za dohledu st zástupce, obvinění, obžaloba, dokazování u soudu a následně přichází buď trest nebo zproštění obžaloby.

Tyto jednotlivé kroky této pomyslné přímky musí být tvořeny v písemné formě stále stejnými a jednoznačnými pojmy. Musí tedy korespondovat mezi sebou a pokud jsou pojmy v nich obsažené zaměňovány, celý několikaletý proces ztrácí veškerý smysl. 

Znalecký úkol a zákon o znalcích

Pro st zástupce, soudce, či jiného zadavatele je z posudku nejdůležitější vždy závěr. Ten ale může být pravdivý, přesný, stručný a jednoznačný teprve tehdy, když je pravdivý, přesný, stručný a jednoznačný i znalecký úkol. Pakliže potřebné atributy znalecký úkol postrádá, jakékoliv postupy při zpracování posudku i závěru posudku, tomu odpovídají. Závěr posudku je pak nejednoznačný, nepravdivý a nejasný. Pakliže znalecký úkol zadává zpracovateli znaleckého posudku něco jiného, než je podstatou šetřené věci, závěr posudku odpovídá také na něco jiného, stává se posudek zbytečným nebo dokonce tendenčním. Posudek může obsahovat pouze informace, které znalec sám vypočítal, zjistil nebo ví přesně odkud je převzal a může to doložit. Děje se tak obvykle v příloze posudku. Informace, které znalec přidal do posudku a neumí jejich přítomnost v posudku vysvětlit, do posudku nepatří. Takové informace jsou obvykle uvedeny s nejasnou dikcí, což napovídá tomu, že jsou do posudku vloženy na ústní přání zadavatele, aniž by o to požádal písemně ve znaleckém úkolu. Takové informace jsou zavádějící a posudek obsahující takové informace se stává opět tendenčním, nepravdivým nebo v lepším případě nepřesným. Všechny tři uvedené pojmy přinášejí při dokazování možnost použití principu IN DUBIO PRO REO. Tedy pokud existují v případu pochybnosti, jsou ve prospěch obžalovaného a nejasný posudek a náklady na jeho vypracování včetně všech prací na vyšetřování přicházejí vniveč. Možným situacím může předejít pouze jediná věc. Tou je samostatný paragraf v zákoně o znalcích, který přesně definuje pojem Znalecký úkol. Pakliže bude znalecký úkol v zákoně o znalcích bez jeho přesné definice, bude se stávat nadále to, co se stává v současné době, že bude znalecký úkol nejasný a posudek zavádějící. Současný zákon o znalcích se věnuje takovým věcem, jako je umístění znalecké pečetě apod. To není pro průběh soudního řízení a osud souzených lidí rozhodující. Znaleckému úkolu se zákon o znalcích samostatně nevěnuje vůbec a nahrazuje ho pouze nepřesným slovem „zadání“. Jak už jsem uvedl výše, posudek je takové kvality, jaké kvality je znalecký úkol.    

Kdo dohlíží na kvalitu znaleckého úkolu?

Po dobu vyšetřování jakéhokoliv případu policií dohlíží nad jejími postupy státní zástupce. Ten má podle § 24, odst. 1 Zákona o státním zastupitelství následující povinnosti, citace zákona:

Státní zástupce musí postupovat, oborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Jakékoliv vnější zásah nebo jiný vliv, jehož důsledkem by mohlo být porušení některé z těchto povinností, musí odmítnout.  

Zákon o st zastupitelství tak přenáší odpovědnost z vyšetřovatele na st zástupce. Pakliže je znalecký úkol zadán špatně nebo dokonce nepravdivě, odpovídá za tuto skutečnost st zástupce. Pakliže st zástupce svou úlohu nesplní, mění se část soudního řízení nazvaná dokazování, na dokazování toho, že státní zástupce nemá pravdu, protože na chybném posudku postavil svou obžalobu. Následně si ukážeme na dvou stručných příkladech, jakých chyb se i přes dozor dozorového st zástupce může dopustit policie nebo znalec.

Příklad 1

Původní zdání v mandátní smlouvě v případu OKD

Ocenit podíl státu na akciové společnosti OKD IČO: 00002593, sestávající z 11.149.594 ks akcií, ISIN 000 510 0651 metodou diskontovaných cash flow, (Dividendy za minulá období)

Jde tedy o akcie emitované OKD, které se na tvorbě jejího základního jmění.

Zadání v žádosti o Parlamentní komise zaslané Ministerstvu spravedlnosti, kde Parlamentní komise žádá o vypracování kontrolního posudku, citace podstatné části:

Žádost o posouzení

…jehož předmětem bylo ocenění státního podílu akcii ve výši 45,88 % VE společnosti OKD

Znalecký úkol, otázka 1 požadovaného posudku

Je necelý měsíc dostatečná doba ke zpracování znaleckého posudku konsolidovaného celku čítajícího 32 dceřiných společností?

Odpověď znalce

Podle našeho názoru je pro případ ocenění celku s rozsahem společnosti OKD a s ní spojené skupiny jeden měsíc lhůta naprosto nedostatečná….

Stručný komentář

1. Parlamentní komise uvádí ve své žádosti nadbytečně slovo VE, které mění předmět ocenění z akcií emitovaných OKD na akcie VE vlastnictví OKD. Takovými akciemi byly akcie dceřiných společností. Stát ale akcie dceřiných společností nevlastnil. Jejich oceňování nebylo požadováno a nebylo tedy smysluplné.
2. Otázka 1, znaleckého úkolu postrádá upřesnění, o jaký posudek jde. Může jít např. o ekologický posudek nebo posudek o emisích, či kontaminaci pozemků, které OKD používá atd. Přesto na ní znalec odpovídá, tak, jak se “hodí“ st zástupci.
3. Záměna předmětu ocenění je ze všech tří modrých výroků zřejmá i přes to, že by výroky měly být identické.

Příklad 2 

Dovolání NSZ ze dne 28.6.2018

Opět i zde NSZ zaměňuje pojmy, aniž by si přečetl Obchodní zákoník v tehdejším znění.

Na straně 2 uvádí cituji: …jehož předmětem bylo ocenění 45,88 % podílu akcií vlastněných FNM VE společnosti OKD, a.s.

Na stejné straně uvádí, cituji: …ocenil celkovou hodnotu společnosti OKD…

Stručný komentář

1. NSZ se do hloubky případem vůbec nezabýval a také se neseznámil s právy akcionáře. I on uvádí v dovolání mylně slovo VE, což přináší nesrovnalosti ve všech jeho následujících úvahách (na 17 stranách) o nezapočítání nejrůznějšího majetku, do hodnoty OKD, a.s.

Je vhodné zde připomenout, co vlastně akcie emitovaná akciovou společností. Zákony ČR obsahují paragraf konstatující, že akcionář nemá nárok na vrácení svého původního vkladu v jakékoliv podobě. Akcionář má podle uvedených zákonů pouze tři práva.

1. Právo hlasovat na valné hromadě ohledně dividend.
2. Právo hlasovat na valné hromadě při volbě zástupců akcionáři do statutárních orgánů,
3. Právo na likvidační zůstatek, to ale pouze v případě, když valná hromada rozhodne hlasováním o dobrovolném ukončení činnosti akciové společnosti s likvidací.

S bodem 3) v případě OKD se neuvažovalo a ve dvou prvních případech tedy 1) a 2) bylo hlasování 46,88% akcionáře zbytečné, neboť existoval majoritní akcionář s opačnými požadavky a svými hlasy kterých již šest let dosahoval. Ze zákonů České republiky i ostatních zemí, které se podílejí na Evropském veřejném kapitálovém trhu je jakékoliv zjišťování hodnoty majetku jakékoliv akciové společnosti, tedy i OKD, zbytečné. Akcionář na ní tak, jako tak, nemá nárok.

Veškerá uvedená konstatování v předcházejícím příkladu o záměně pojmů potvrzuje ve svém usnesení NS ze dne 25.2.2021, kterým odmítá dovolání NSZ. Následující citace dokládají přesně to, co bylo zřejmé po celou dobu zbytečného trestního stíhání a vynakládání peněz:    

1. Veřejní žalobci setrvávají na názoru, že ve skutečnosti neměl oceňovat majetkový podíl státu na OKD, ale majetek vlastněný obchodní společností OKD, resp. podle hodnoty tohoto majetku určit hodnotu akcií emitovaných OKD. Státní zástupci se tak odmítají vůbec zabývat jeho konsistentní obhajobou, že měl jako znalec odhadnout tržní hodnotu akcií OKD vlastněných státem metodou diskontovaných toků hotovosti.

Správnost tohoto postupu byla potvrzena i během dokazování. Kdyby užil jiné metody k ocenění, porušil by zadání vyplývající z mandátní smlouvy.

• Co se týká JUDr. Tomáše Černého, šlo o skutečně naprosté obcházení pravidel o provádění dokazování v hlavním líčení, která by v případě akceptace postupu státního zástupce nemusela vůbec existovat.
• Pokud se intervenující (dozorový) st zástupce i nejvyšší st zástupce dovolávali usnesení Ústavního soudu ze dne 18.10.2016, (které navíc opakovaně mylně označovali za nález), je třeba uvést, že jeho smysl notně deziterpretovali.

Závěr

Oba příklady dokládají, co udělá tak malá nepřesnost, jako je nesprávné vložení, byť i tak krátkého slova VE. Domnívám se, že je důležité, aby byl pojem znalecký úkol v Zákoně o znalcích přesně definován, a to v samostatném paragrafu. Poté, by podle něj musel postupovat znalec i dozorující st zástupce.

Rudolf Doucha