Změny provedené v poslední verzi návrhu zákona hodnotíme pozitivně. Vítáme především zúžení věcné působnosti. Je dobře, že byly v tomto ohledu konečně vyslyšeny připomínky odborné veřejnosti. Omezení na spotřebitelské vztahy považujeme za rozumné.

Současné pojetí věcné působnosti tak více koresponduje s právní úpravou na úrovni Evropské unie, která má být rovněž vztažena pouze na vztahy vznikající mezi spotřebiteli a podnikateli. Stejně tak odpovídá i původnímu hlavnímu záměru zákonodárce sledovanému zavedením hromadné žaloby,  totiž umožnit spotřebitelům efektivnější uplatňování nároků vůči podnikatelům.

Nutno ovšem upozornit, že přestože došlo k zúžení věcné působnosti, rozsah využitelnosti zákona zůstává stále velmi široký. Hromadná řízení bude nadále možné aplikovat např. v oblasti ochrany osobních údajů zákazníků (na případy úniků osobních údajů zákazníků), hospodářské soutěže či životního prostředí (v rámci ochrany proti nekalé soutěži), nově samozřejmě za předpokladu, že na jedné straně stojí spotřebitel a na druhé podnikatel.

Dopad zákona tak stále zůstává velmi významný, a je potřeba i nadále usilovat o úpravu sporných a kritizovaných institutů, které zůstaly v návrhu zachovány – zejm. retroaktivita zákona, zpřístupnění dokumentů a opt-out. Problematické je zejména ponechání režimu opt-out, s nímž se pojí většina rizik hromadných žalob a na který není náš právní rámec připraven.

Jeho důsledkem bude neúměrně dlouhá délka hromadného řízení velká zneužitelnost k podávání šikanózních či konkurenčně motivovaných žalob. To je negativní jak z pohledu podnikatelů (kterým přináší nové náklady a podnikatelská rizika), tak i spotřebitelů (které zapojí do soudních řízení proti jejich vůli). Stále platné jsou i výtky k pojetí osoby hromadného žalobce – neziskové osobě. Ta nepodléhá prakticky žádné kontrole, ani na ni nejsou kladeny žádné odborné požadavky a není jakkoli regulovaná odpovědnost vůči spotřebitelům zapojeným do hromadné žaloby.

Kateřina Šveřepová