Pavel Zeman byl ve funkci nejvyššího státního zástupce nejdéle z dosavadních šéfů úřadu v brněnské Jezuitské ulici. O jeho konci se již mluví delší dobu. Jako první důvody popsala Česká justice, včetně možných nástupců. Odchází člověk, který přicházel s velkými plány, z nichž se naplnila pouze rozsáhlá personální obměna v čele vedoucích státních zástupců. Důvody jsou vnější i vnitřní.

Prvním zásadním mezníkem Pavla Zemana ve funkci nejvyššího státního zástupce byl případ, který v roce 2013 vedl k pádu vlády Petra Nečase.

Jakkoliv Pavel Zeman a jeho úřad pokrýval postupy olomouckých vrchních žalobců, faktem je, že on osobně dával v soukromí najevo své zásadní výhrady. Navíc mu bylo jasné, že od té doby bude státní zastupitelství pod tlakem části politické reprezentace a jakékoliv návrhy na posílení pozice státních zástupců a státního zastupitelství coby instituce budou složitě prosaditelné.

Toto pro něj neblahé očekávání se také naplnilo. Nejen ODS, ale i podstatná část odborné obce začala otevřeně některé dosud přehlížené postupy státních zástupců kritizovat a upozorňovat na jejich „výlety“ do politiky a snahu skrze trestní právo ji ovlivňovat a prosazovat konkrétní zájmy a cíle. Z reformisty, který požíval širokou podporu a kritické hlasy byly pohříchu ojedinělé, se stal permanentním obhájcem statu quo.

Druhým zásadním momentem pro Pavla Zemana byl nástup Andreje Babiše do funkce premiéra. Dříve či později se totiž státnímu zastupitelství musel na stůl dostat nějaký případ, který měl potenciál ohrozit premiéra a jeho politickou budoucnost. Andrej Babiš je navíc člověkem, který státní zastupitelství a justici vnímá jen prizmatem „co kdo chce“. Jednat s ním o nějakých systémových změnách tak nemělo moc smysl.

A pak přišel případ Čapího hnízda, kterého se státní zastupitelství po původních personálních změnách na postu vedoucího Městského státního zastupitelství v Praze zhostilo dosti nelibě.
Po těch letech slibů, že se případ už dostane k soudu, je zřejmé, že se z něj stal toliko klacek na Andreje Babiše. Z pohledu principů vcelku nehezká kapitola v historii české veřejné žaloby, která jinak omílá s oblibou „zásadu“, že v pochybnostech se má žalovat a soud rozhodnout.

Pro insidery bylo jasné, že konec Pavla Zemana v čele soustavy státního zastupitelství nastal ve chvíli, kdy oznámil svůj zájem kandidovat na soudce Evropského soudu pro lidská práva. Když někdo na tak vysokém postu oznámí, že chce usilovat o post jiný, dává najevo potřebu změny. Státní zastupitelství je navíc stále sbor podivně polovojenský, maskulinní a jestliže jeho šéf pokukuje po jiné židli, ztrácí chtě nechtě autoritu. A už se logicky spekuluje o jeho nástupci, formují se partičky…

Ačkoliv to Pavel Zeman nyní veřejně nezmínil, pověstnou poslední kapkou byl případ jeho osobního údajného lobbingu ve prospěch svého známého hoteliéra. Najednou na něm ulpělo podezření, které nemohl přesvědčivě vysvětlit.
I s ohledem na to, že byl celu dobu jedním z lídrů antikorupčního džihádu a státním zástupcům v etickém kodexu zapovídal i přecházení na červenou, se stal typickou chromou kachnou.

Těžko také nacházel řeč s Marií Benešovou. Do otevřeného sporu s ní se ovšem dostal až ve chvíli, kdy odmítl řešit výtky Benešové ohledně fungování Vrchního státního zastupitelství v Praze, a především vůči Lence Bradáčové.
Bradáčovou přitom Zeman v žádném případě kritizovat nemohl a ani nechtěl. Fungovali vždy jako tandem, jakkoliv Zeman chvílemi působil v této dvojici jako ten slabší. Když odmítl řešit úniky v případu bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka, kde navíc musela ministryně několik hodin potupně podávat vysvětlení a čelit osobním otázkám, bylo rozhodnuto. Objektivně se Benešové nelze lidsky moc divit.

Ministryni Benešovou ke stupňování tlaku v poslední době také vedlo to, že chtěla mít možnost ovlivnit, kdo bude Zemanovým nástupcem. Začaly se totiž objevovat informace, že Zeman dochází na Úřad vlády a jedná o své budoucnosti. Nelze také pominout, že ministryni se krátil čas pro možnost podání kárné žaloby, čímž by ztratila jeden z nástrojů nátlaku.

Jestli se ovšem dnes na něčem Zeman s Benešovou shodnou, je to osoba nástupce: jak Benešová, tak Pavel Zeman totiž podporují Igora Stříže. A podle informací České justice toto personální řešení vyhovuje i Lence Bradáčové. Rozhodně proti nebudou lidé z VSZ v Olomouci, odkud Stříž pochází a stále s týmem Ivo Ištvana udržuje dobrý vztah.

Pokud by byl nakonec Stříž opravdu do funkce vládou jmenován, sám už měl Benešové dát s návrhem souhlas, státní zastupitelství bude ovšem po volbách čelit legitimnímu politickému tlaku. Tedy pokud ve vládě bude ODS, která Stříže, bývalého vojenského prokurátora, vnímá logicky jako relikt minulosti. A navíc jako člověka, který je prodlouženou rukou olomouckých vrchních žalobců.

Petr Dimun