Když dva říkají totéž, nemusí to být totéž. Rčení „na velikosti nezáleží“ vyslovené mužem, je zbožným přáním, vyslovené ženou je milosrdná lež. Co když ale říká politik, že „na velikosti záleží“? Co když Andrej Babiš označí organizaci za malou a tu ještě menší za velkou?
V demokratické společnosti by samozřejmě mělo být jedno, jestli si stěžuje malá nebo velká organizace. Ve svobodné zemi musí být jedno, zda názor pronáší prostý občan nebo politik či státní úředník. V právním státu musí mít stejnou váhu názor jedince, jako postoj státní instituce. Naopak, právě státní úřady, úředníci a politici musí prokazovat, že jejich záměry a plány budou společnosti prospěšné, musí se zpovídat ze svých činů občanům. Ne naopak.
Pokud je Česká republika právní stát, jsme-li demokratická země a svobodná společnost, měli by se podle toho politici chovat. Řekl bych, že většinou ano, avšak existují výjimky.
Demokratické principy jsou cizí ministru financí a předsedovi hnutí ANO, Andreji Babišovi. Jemu nezáleží na tom, co se říká, ale kdo to říká. Andrej Babiš hodnotí názor podle velikosti organizace, kterou jeho oponent zastupuje.
V pořadu Máte slovo 28. ledna na téma elektronická evidence tržby a kontrolní hlášení měl Andrej Babiš možnost celý pořad zahájit. Čekali byste, že zahájí fakty, konkrétními údaji a důkazy o prospěšnosti EET a kontrolních hlášení? Ne, první, co předvedl, byl graf, na kterém znázornil, jak malá je Asociace podnikatelů a manažerů, kterou zastupuje jeho oponent v diskusi. Podsouval televizním divákům myšlenku, že to přece nemůže být oprávněná kritika, když je ta organizace tak malá, když má jen 209 členů.
Asociace podnikatelů a manažerů měla ke dni vystoupení v pořadu Máte slovo 219 členů, z toho 136 firemních a 83 individuálních. Rozdíl v údaji uvedeném A. Babišem a skutečností není důležitý. Důležité je to, že i kdyby asociace měla jen pět členů, tak má právo vyslovovat své názory a kritiku státního úředníka Babiše. A tento státní úředník je povinen se tou kritikou zabývat a je povinen jednat s občany s respektem. Protože státní úředník Babiš má pracovat pro občany, nikoli občané pro státního úředníka Babiše. Tolik k demokratickým principům.
A nyní srovnejme dvě organizace. Jedna nemá právo pana ministra kritizovat, zatímco druhá má podle Andreje Babiše právo vyslovovat své soudy a názory. Zajímavé je, že ta první, větší, je pro Andreje Babiše moc malá, zatímco ta druhá a menší, je dost velká.
Tak se podívejme, jak to vlastně je. Srovnejte si, vážení čtenáři, fakta o Asociaci podnikatelů a manažerů (kritizuje ministra Babiše) s údaji o Transparency International (zásadně nekritizuje ministra Babiše).
Asociace podnikatelů a manažerů:
219 členů
celkový rozpočet APM v roce 2015 činil 160 000 Kč
práce rady APM i členů zdarma
žádné dotace ani jiné příjmy od státu
Tato organizace je pro AB zjevně příliš malá na to, aby měla právo kritizovat ministra financí.
Transparency International:
(zdroj: web Transparency International)
22 členů (zaměstnanců?)
celkový rozpočet TI v roce 2013 byl 11 839 270 Kč
30 % rozpočtu pomáhá zajišťovat celkový rozvoj organizace a péči o dárce (Co to je? Že by náklady na získávání dalších státních peněz? – pozn. autora).
většinový podíl, přes dvě třetiny rozpočtu, připadá na granty a dotace
soukromé dary v roce 2013 tvořily více než 13 % rozpočtu (Taky něco nesedí, ne? 2/3 + 13 % = asi 80 %. Někde jim falíruje 20 %. To asi bude ze státního těch peněz více, že? pozn.autora)
Tato organizace je pro AB dostatečně velká, aby chválila ministra financí. Nebo jej alespoň nekritizovala.
Tak jak je to s námi? Jsme ještě demokracie? Nebo už jsme autoritářský režim? Babiš, Putin nebo Lukašenko, zdá se, že nám to tady začíná pěkně zasmrádat.
Radomil Bábek, autor je předseda Asociace podnikatelů a manažerů
