Vrchní soud v Olomouci v usnesení sp. zn. 5 Cmo 66/2019, ze dne 28. 5. 2019 řešil zajímavou právní otázku, a to sice, zdali je Transparency International ve smyslu § 118g odst. 2 zákona o veřejných rejstřících (dále jen „z. v. r.“) osobou oprávněnou k obdržení výpisu údajů z evidence skutečných majitelů společnosti DEZA, a.s., u níž je jako jediný akcionář v obchodním rejstříku momentálně zapsaná společnost AGROFERT, a.s., jejímž jediným akcionářem byl do 3. 2. 2017 Andrej Babiš, který akcie společnosti AGROFERT, a.s. (jak známo) vložil do svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II. Nebudu čtenáře dlouho napínat a již na úvod mohu sdělit, že Vrchní soud v Olomouci judikoval, že Transparency International má právo obdržet tento výpis.
K věci: Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. SMp 56756/2019/KSOS rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení vydá Transparency International výpisu údajů z evidence skutečných majitelů společnosti DEZA, a.s. Soud prvního stupně po citaci § 118g odst. 2 z. v. r., uzavřel, že v žádosti ze dne 7. 2. 2019 navrhovatelka (Transparency International) poukazuje na možné propojení Andreje Babiše a společnosti DEZA, a.s., i na trestní řízení, které je proti němu vedeno a na možný střet zájmů. Transparency International je obecně prospěšnou společností zaměřenou na mapování stavu korupce v ČR a realizaci projektů vedoucích k omezování rozsahu korupce. Toto poslání Transparency International se skutečnostmi uvedenými v žádosti zakládají její právní zájem na získání výpisu z evidence skutečných majitelů. Z těchto důvodů krajský soud žádosti Transparency International vyhověl.
Proti tomuto usnesení podala DEZA, a.s. včas odvolání, v němž s rozhodnutím krajského soudu nesouhlasila. V odvolání předně namítala, že Transaparency International neprokázala zájem na získání výpisu z údajů z evidence skutečných majitelů společnosti DEZA, a.s., jak má na mysli § 118g odst. 2 z. v .r., když není patrno, že by k návrhu byly připojeny jakékoliv přílohy, jimiž by Transparency International potřebné skutečnosti prokazovala. Odvolatelka uvedla, že co nejrozhodněji odmítá jakoukoliv spojitost s jakoukoliv trestnou činností. Vlastnická a řídící struktura společnosti DEZA, a.s. je zcela transparentní a lze ji jednoznačně určit na základě informací a listin založených v obchodním rejstříku.
Jestliže zákon umožňuje, aby za jím stanovených podmínek získala přístup k neveřejným údajům i jiná osoba, než subjekty, jímž je přístup k neveřejným údajům umožněn, musí být vždy bezezbytku splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Zájem v souvislosti s předcházením trestným činům kvalifikované povahy tak musí být prokázán, nikoliv pouze tvrzen, tím spíše nikoliv pouze tvrzeními čerpajícími ze sdělovacích prostředků. Osobní údaje zapisované osoby mají povahu osobních údajů, pro jejichž sdělení či zveřejnění je vždy potřeba mít legitimní a jasný důvod. Tak tomu ale v daném případě není.
Společnost DEZA, a.s. v odvolání dále uvedla, že vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku poměrně novou, je potřeba vyjasnit, jak by mělo být postupováno. Zda například již odkaz na předmět činnosti právnické osoby, respektive odkaz na druh obecně prospěšných služeb, opravňuje takovou právnickou osobu k získání údajů z evidence skutečného majitele, a zda v případě vyhovění žádosti o poskytnutí údajů musí soud své rozhodnutí řádně odůvodnit a vypořádat se s tím, v čem spatřuje naplnění zákonných podmínek pro poskytnutí jinak neveřejných údajů. Vzhledem k tomu, že nebyly zákonné předpoklady pro poskytnutí údajů z evidence skutečných majitelů naplněny, a nebyl tak prokázán kvalifikovaný zájem, když Transparency International se tento zájem nepokusila ani nijak doložit, a dále také protože vyhovující usnesení soudu nebylo jasně odůvodněno, společnost DEZA, a.s. v odvolání navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a žádost Transparency International o výpis z evidence skutečných majitelů společnosti DEZA, a.s. zamítl.
Z odůvodnění: Z obsahu předloženého spisu odvolací soud zjistil, že dne 7. 2. 2019 byla Krajskému soudu v Ostravě doručena žádost Transparency International z téhož dne o výpis z evidence skutečných majitelů společnosti DEZA, a.s. Transparency International odkázala na ustanovení § 118g odst. 2 z. v. r. a uvedla, že z veřejně dostupných údajů ve slovenském registru partnerů veřejného sektoru, do kterého je na rozdíl od české evidence údajů o skutečných majitelích možné volně nahlížet, konkrétně z tzv. verifikačního dokumentu k partnerovi veřejného sektoru, ohledně společnosti AGROFERT, a.s., jediného akcionáře DEZA, a.s., vyplývá, že tzv. konečným uživatelem výhod ve smyslu ustanovení § 6a odst. 1 písm. c) bod 1, resp. bod 4 zák. č. 297/2008 Z.z., o ochrane pred regalizáciou príjmov z trestnej činnosti a ochrane pred financováním terorismu a zmene a doplnení niektorych zákonoch, ve znění pozdějších předpisů, je Andrej Babiš, neboť je zakladatelem a zároveň stoprocentním příjemcem prostředků ve vztahu ke svěřenským fondům AB private trust I a AB private trust II. Andrej Babiš je podle veřejně dostupných zdrojů v současnosti v pozici obviněného ze spáchání trestného činu dotačního podvodu podle § 212 zákona 140/2009 Sb., tr. zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 tr. zákoníku.
Transparency International v žádosti o výpis z evidence skutečných majitelů dále uvedla, že aniž by předjímala konkrétní obsah neveřejného rozhodnutím Městského úřadu v Černošicích ze dne 21. 1. 2019 ve věci podezření pana Babiše ze spáchání přestupku dle ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, existují prokazatelné pochybnosti o skutečném vlastníkovi společnosti AGROFERT, a.s. a společnosti DEZA, a.s.
Předmětem výše uvedeného řízení je střet zájmů, který může být významným indikátorem při posuzování a odhalování nesrovnalostí při účasti ve veřejných zakázkách nebo poskytování dotací a investičních pobídek. Při posuzování střetu zájmů nepostupují jednotliví zadavatelé a poskytovatelé jednotně a někdy nedostatečně zjišťují potřebné údaje, což může vést k tomu, že nebude odhalena protiprávní činnost. Vzhledem k možnému propojení pana Babiše a společnosti DEZA, a.s. existuje veřejný zájem na předcházení takovému jednání, které může mít znaky zdrojových trestných činů legalizace výnosů z trestné činnosti.
Z úplného výpisu z rejstříku obecně prospěšných společností vedeného Městským soudem v Praze pro Transparency International, vyplývá, že jako druh obecně prospěšných služeb má zapsáno mimo jiné: – provádění průzkumů a výzkumů zaměřených na rozsah korupce ve společnosti a jejích dopadů na moderní společnost – realizace projektů vedoucích k omezování rozsahu korupce ve společnosti – spolupráce na tvorbě právních předpisů a systémových změn právního prostředí v ČR – organizace protikorupčních kampaní – spolupráce s vládními, nevládními, mezinárodními organizacemi a jinými subjekty v oblasti boje proti korupci.
Sama Transparency International se v žádosti o poskytnutí výpisu z evidence skutečných majitelů charakterizovala tak, že je nevládní neziskovou organizací, jejímž posláním je mapovat stav korupce v ČR a svou činností aktivně přispívat k jejímu omezování.
PČR na svém webu uvádí: „Korupci je možno charakterizovat jako zneužití postavení, které je spojeno s porušením principu nestrannosti při rozhodování. Je motivováno snahou po materiálním zisku nebo získání jiných výhod“.
Transparency International píše: „Korupci lze definovat jako zneužití svěřených pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního (soukromého) prospěchu“.
Z úplného výpisu z obchodního rejstříku DEZA, a.s. vyplývá, že od 3. září 2007 do 11. února 2014 byla jako jediný akcionář zapsána společnost AGROFERT HOLDING, a.s., od 11. února 2014 je jako jediný akcionář zapsána společnost AGROFERT, a.s.. Základní kapitál činí 1 101 025 000 Kč a je tvořen jedním kusem kmenové akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1 101 025 000 Kč. Předsedou tříčlenného představenstva je Zdeněk Průša, se dnem vzniku funkce a členství v představenstvu 30. května 2014.
Z úplného výpisu z obchodního rejstříku AGROFERT, a.s., že od 31. srpna 2004 do 1. října 2013 měla obchodní firmu AGROFERT HOLDING, a.s. Předsedou představenstva je Ing. Zbyněk Průša. Jako jediný akcionář společnosti byl v době od 28. června 2013 do 3. února 2017 zapsán Andrej Babiš.
K datu 30. prosince 2002 byl zapsán základní kapitál ve výši 628 000 000 Kč, splaceno: 100 %. Z části „Ostatních skutečnosti“ vyplývá mimo jiné, že všech 628 kmenových akcií společnosti AGROFERT, a.s., s nimiž je spojen stoprocentní podíl na hlasovacích právech a základním kapitálu společnosti, je vloženo do svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II, a to tak, že 565 akcií společnosti je vloženo do svěřenského fondu AB private trust I, spravovaného Zbyňkem Průšou, svěřenským správcem, a 63 akcí společnosti je vloženo do svěřenského fondu AB private trust II, spravovaného Alexejem Bílkem, svěřenským správcem. Uvedené akcie vložil do uvedených svěřenských fondů Andrej Babiš, dosavadní jediný akcionář společnosti AGROFERT, a.s., dne 3. února 2017.
Dle § 118g odst. 2 z. v. r. výpis z údajů z evidence skutečných majitelů může získat zapsaná osoba. Výpis údajů z evidence skutečných majitelů může v rozsahu údajů o jméně, státu bydliště, roce a měsíci narození skutečného majitele a údajů podle § 118f písm. c) a d) obdržet ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činům a trestným činům financování terorismu a podpora a propagace terorismu. Na výpis z evidence skutečných majitelů se § 3 a 4 použijí obdobně.
Na základě shora uvedených zjištění odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že podmínky § 118g odst. 2 z. v. r. pro to, aby Transparency International byl vydán výpis z evidence skutečných majitelů DEZA, a.s., byly splněny.
Zjištěním učiněným z rejstříku obecně prospěšných společností bylo potvrzeno, že Transparency International je obecně prospěšnou společností, jejímž posláním je mapovat stav korupce v ČR a svou činností aktivně přispívat k jejímu omezování, přičemž odvolací soud odkazuje na definice korupce, jak jsou uvedeny výše.
Skutečnost, že Andrej Babiš je v současnosti v pozici obviněného ze spáchání trestného činu dotačního podvodu podle § 212 tr. zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 tr. zákoníku, je obecně známou skutečností, kterou není třeba dokazovat (§ 121 o. s. ř.).
Z výpisů z obchodních rejstříků, jak jsou uvedeny výše, vyplývá také propojenost Andreje Babiše se svěřenskými fondy AB private trust I, spravovaného Zbyňkem Průšou, a AB private trust II, spravovaný Alexejem Bílkem, svěřenským správcem (do nichž Andrej Babiš jako jediný akcionář vložil všech 628 kmenových akcií společností AGROFERT, a.s., s nimiž je spojen stoprocentní podíl na hlasovacích právech a základním kapitálu AGROFERT, a.s.), tedy potažmo se společností AGROFERT, a.s. a následně i se společností DEZA, a.s., jejímž jediným akcionářem je právě společnost AGROFERT, a.s.
Vzhledem k možnému propojení Andreje Babiše a společnosti DEZA, a.s. je dán oprávněný zájem nejen Transparency International, ale také veřejný zájem na předcházení takovému jednání, které může mít znaky trestných činů vyjmenovaných v ustanovení § 118g odst. 2 z. v. r., včetně zdrojových trestných činů legalizace výnosů z trestné činnosti.
Odvolací soud dále konstatoval, že v soudní i odborné veřejnosti se diskutuje a není vyjasněna procesní stránka rozhodování soudů o vydání výpisu z evidence skutečných majitelů. Objevují se dvě skupiny názorů: První názorová skupina má za to, že soud v souvislosti s vydáním výpisu z evidence skutečných majitelů třetí osobě, která prokáže svůj zájem, povede samostatné řízení, které ovšem není formálně upraveno. Žadatel o poskytnutí této informace podá písemnou žádost (i elektronicky) o vydání výpisu z této evidence, o které soud rozhodne tak, že ji (fakticky) vydá (bude-li mít za to, že žadatel prokázal předmětný zájem), nebo žádost zamítne. Účastníkem tohoto „řízení“ by měl být tedy pouze žadatel (nikoliv zapsaná, případně jiná osoba), přičemž lze uvažovat o tom, že proti zamítavému rozhodnutí soudu by nebylo přípustné odvolání, když by se jednalo o rozhodnutí o vedení řízení (§ 202 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). Druhá názorová skupina má naopak za to, že jde o (formální) řízení, jehož účastníkem je žadatel (navrhovatel) a také zapsaná osoba, že se rozhoduje usnesením a proti tomuto rozhodnutí (krajského soudu) je odvolání přípustné.
Odvolací soud je – s ohledem na účel evidence o skutečných majitelích, a potažmo i vydání výpisů z této evidence, spíše názoru prvního, to je, že (v zájmu zajištění tohoto účelu) by řízení mělo být bezformální, jak je uvedeno shora. Protože však otázka „tohoto řízení“ není vyjasněna, a také v zájmu právní jistoty, postupoval odvolací soud způsobem, jaký zastává druhá názorová skupina a rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (§ 219 o.s.ř.).
Poznámka: Co se týká vymezení osoby oprávněné k obdržení výpisu údajů z evidence skutečných majitelů v intencích § 118g odst. 2 z. v. r., tak důvodová zpráva k zákonu č. 368/2016 Sb. k tomu uvádí: „…specifikace zájmu prostřednictvím jmenovaného výčtu trestných činů v § 118g odst. 2 z. v. r. (pozn. úprava autora) je především snahou o důslednou transpozici odstavce 14 recitálu IV. AML směrnice, který hovoří pouze obecně o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu a souvisejícími predikativními trestnými činy jako jsou korupce, daňové trestné činy nebo podvody. S ohledem na jednoznačnost předmětného ustanovení se v navrhovaném ustanovení odkazuje na všechny trestné činy připadající v úvahu v rámci obecného a demonstrativního výčtu podaného směrnicí. Je též třeba upozornit na to, že souslovím zdrojové trestné činy se odkazuje na širokou a neuzavřenou škálu trestných činů, které směrnice označuje jako predikativní trestné činy.
Pojem zájmu (který je blíže specifikován v § 118g odst. 2 z. v. r., pozn. úprava autora) transponovaná směrnice nijak nedefinuje, pouze jej uvádí do souvislosti s předcházením spektru trestných činů. Směrnice sama užívá pouze dosti vágní sousloví „oprávněný zájem“ (legitimate interest; obdobně i v ostatních jazykových verzích). Oprávněný zájem nelze ztotožnit ani připodobnit k zájmu právnímu, jak ho chápe český právní řád a rejstříkový zákon, tedy jako zájem veskrze soukromý, subjektivní. Případnější je vnímat oprávněný zájem jako svého druhu zájem veřejný, tedy zájem veřejně důležitý a prospěšný. Ovšem i takové ztotožnění s sebou nese podstatný a nežádoucí významový posun. Veřejný zájem je totiž specificky vymezenými subjekty povinně prosazován a sledován. Oproti tomu zájem dle IV. AML směrnice může mít potenciálně kdokoli. Oprávněnost je vždy třeba posuzovat ve vztahu ke konkrétní situaci, pročež není možné oprávněný zájem zachytit zákonnou definicí. Nadto podle směrnice není podstatné, zda osoba takovýto zájem skutečně prokáže, ale to, zda ho prokázat může (čl. 30 odst. 5 písm. c)). Tuto možnost je třeba chápat nikoli hypoteticky, ale jakožto skutečnou potenci. Bude vždy třeba zohledňovat konkrétní osobu, konkrétní důvody a konkrétní relaci.
Obecně lze říci, že osobou, jež může mít zájem dle § 118g odst. 2 z. v. r. (pozn. úprava autora), je ta, které na základě konkrétní situace může daný údaj napomoci k potvrzení, či vyvrácení jejího podezření o trestné činnosti. V zásadě lze hovořit o identifikování určité podezřelosti, tedy čehosi, co nespadá výhradně do činnosti státních orgánů. Konkrétně pak osobou, jež může mít výše popsaný zájem, může být např. konkrétní zadavatel veřejné zakázky či jiný subjekt, který operuje s veřejnými prostředky a může tedy být vystaven korupčním rizikům. Může jít rovněž o smluvního partnera, jenž se v právním styku s právnickou osobou dozví o okolnostech, které by mohly zakládat jeho povinnost oznámit trestný čin podle ustanovení § 368 odst. 1 trestního zákoníku. Také tato osoba může mít oprávněný zájem na předcházení vymezených trestných činů, přičemž evidence skutečných majitelů má sloužit k verifikaci, zda se v daném případě jedná o podezření hodnověrné.“
14. recitál IV. AML směrnice se pak zmiňuje o tom, že: „Rovněž by měly členské státy zajistit, aby byl přístup k informacím o skutečném vlastnictví poskytnut v souladu s pravidly o ochraně údajů dalším osobám, které mohou v souvislosti s praním peněz, financováním terorismu a souvisejícími predikativními trestnými činy jako korupce, daňové trestné činy a podvody prokázat oprávněný zájem. Osoby, které oprávněný zájem prokáží, by měly mít přístup k informacím o povaze a rozsahu skutečné držené účasti v podobě její přibližné váhy.“
Čl. 30 odst. 5 písm. c) IV. AML směrnice ukládá členským státům zajistit, aby informace o skutečném vlastnictví byly vždy k dispozici kterékoli osobě nebo organizaci, která může prokázat oprávněný zájem.
Ponechme nyní stranou (právní) otázku, zdali Transparency International (o níž Andrej Babiš s oblibou veřejně hovoří jako o zkorumpované organizaci), je oprávněnou osobou ve smyslu
§ 118g odst. 2 z. v. r., jak pravomocně judikoval Vrchní soud v Olomouci, či není.
Ve světle § 4b a § 4c zákona o střetu zájmů je zajímavější informace o tom, kdo je jako skutečný majitel zapsán u společnosti DEZA, a.s. v evidenci skutečných majitelů. Zdá se, že Transparency International už to ví. Má právo znát skutečného majitele společnosti DEZA, a.s. i veřejnost?
JUDr. Vladimír Janošek
