Vážení,

v reakci na otevřený dopis JUDr. Petry Carvanové, který byl zveřejněn dne 2. 2. 2024 na serveru Česká justice, bych rád shrnul své stanovisko k problematice odměňování zmocněnců v trestním řízení.

Činnost zmocněnců poškozené osoby, kterou vykonávají advokáti, považuji za důležitý prvek trestního řízení, který napomáhá dosažení spravedlnosti v soudním procesu a ochraně práv obětí trestných činů. Je mi známo, že rozhodovací praxe při posuzování výše odměny advokátů není zatím zcela jednotná. Důvodem však není nedbalost či zaujatost soudců Vrchního soudu v Praze vůči advokátům vykonávajícím činnost zmocněnců, jak jim podsouvá otevřený dopis JUDr. Carvanové.

Otevřený dopis JUDr. Carvanové si přečtěte zde.

Naopak grémium trestního úseku Vrchního soudu v Praze se problematikou odměňování zmocněnců poškozených v trestním řízení v minulých dvou letech opakovaně zabývalo na svých odborných poradách. Zatím převažuje názor, podle kterého je rozdíl ve výši odměny za úkony, které vykonává advokát v části řízení, která se vztahuje přímo k uplatňování nároku poškozené osoby v trestním řízení (§ 10 odst. 5 advokátního tarifu) a za úkony, které přímo s uplatněním tohoto nároku nesouvisí (§ 9 odst. 1 advokátního tarifu).  Uvedený výklad vychází z dosavadní judikatury Ústavního soudu a bere tak v úvahu, zda: „…odměna nepřesahuje rozumnou míru účelnosti s ohledem na potřebnost jednotlivých úkonů právní služby i přiměřenost výše sazby za úkon…“. „Při posuzování přiměřenosti odměny zmocněnce nelze přehlížet ani vzájemnou vyváženost odměn zmocněnců a obhájců, kteří poskytují právní služby svým klientům v téže trestní věci“ (srov. II. ÚS 1033/21, I. ÚS 198/23, I. ÚS 1522/23).

Rád bych Vás ujistil, že tuto problematiku považujeme za významnou, a proto na sjednocení rozhodovací praxe aktivně pracujeme. Jako předseda Vrchního soudu v Praze jsem využil své pravomoci danou mi § 28 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a podal jsem v závěru roku 2023 k Nejvyššímu soudu podnět ke sjednocení rozhodování soudů v otázce přiznání nákladů zmocněnce poškozeného. Očekávám, že s přihlédnutím k důležitosti této problematiky bude o věci v nejbližší době jednáno. Rád bych poukázal i na to, že k uvedené otázce se v minulosti účastnili představitelé Vrchního soudu v Praze debaty na půdě Parlamentu, účastníme se také připomínkového řízení k novele advokátního tarifu, kde je dalším z partnerů také Česká advokátní komora, a jsme připraveni k takové odborné spolupráci i nadále.

Proto bych také rád závěrem své odpovědi poukázal na formu sdělení v uvedeném otevřeném dopise, která ne zcela šťastně opomíjí skutečnost, že rozhodovací činnost soudů (do které spadá i rozhodování o odměně zmocněnce poškozené osoby v trestním řízení) je nezávislá a spadá pod ochranu čl. 82 Ústavy ČR.

V Praze dne 19. února 2024

JUDr. Luboš Dörfl, Ph.D.
předseda Vrchního soudu v Praze