Sítě Andreje Babiše uvnitř justice

0
Sítě Andreje Babiše uvnitř justice
Problém podle Babiše je, že evropští politici trvají na přijímání a přerozdělování přistěhovalců z Asie a Afriky do zemí EU. Premiér Andrej Babiš Foto: Facebook

Když se mnohonásobný miliardář Andrej Babiš rozhodl vstoupit do politiky, bylo to pro mnohé zainteresované překvapením. Myslí svoji snahu změnit politiku upřímně?

Na první pohled bylo zjevné, že tu něco nehraje. Agresivní predátor, který svoje impérium budoval často velmi nevybíravými metodami a díky úzkým kontaktům s některými vlivnými politiky, začal hrát populistickou kartu boje se „zloději“ a korupčníky“. Přitom v jeho minulosti lze nalézt události, které byly dříve předmětem masivní mediální kritiky a někdy i policejního vyšetřování, jako v případě převzetí Lovochemie.

Kauza farmy Čapí hnízdo, která se znenadání vynořila ze starších archívů, je důkazem, že kostlivci ve skříni se zcela ukrýt nedají. Jak si mohl být tak jistý, že mu bude vše procházet donekonečna? Že mu bude donekonečna procházet jeho všudypřítomný střet zájmů, dříve ve vrcholné politice nevídaný?

bají se ledy?

Dnes, po dvou letech fungování vlády, to vypadá, že se začínají hýbat ledy. Babišova kritika narůstá, ale může to být jen momentální zdání. Nikoho by nemělo zmást, že i celostátní média, která dva roky, na rozdíl od nedávné doby, fungovala tak, jako by jim někdo nasadil náhubek, jsou najednou plná Čapího hnízda. Babiš tomu jistě napomohl sám svojí katastrofální komunikací, kdy v této věci veřejně lhal a popíral sám sebe. Nepodcenil něco?

Když se současný ministr financí rozhodl vstoupit do politiky, učinil tak nejen proto, že se mohl poučit z chyb svých předchůdců. Zejména z fiaska Věcí veřejných budovaných na podobném protestním principu jako hnutí ANO. Proti nim má nepochybně výhodu v takřka neomezeném finančním zázemí, které mu umožňuje mnohem účinněji prosazovat vlastní zájmy. Především si je však vědom toho, že získat politickou moc nestačí. Mnohem těžší je ji udržet a odrážet útoky oponentů. S těmi se musí počítat.

Proto v první fázi koupil vlivná celostátní média a uzavřel pragmatické neformální „pakty o neútočení“ s některými dalšími médii celostátního významu. Co určitě nepodceňuje, je budování bezpečnostního aparátu, který potřebuje nejen k obraně vlastních zájmů, ale i k útokům na konkurenci. Příkladů je z posledních měsíců bezpočet.

Bezpečnostní divize Agrofertu

Babiš si uvědomuje, že musí eliminovat možná rizika, která mu hrozí. Jako politik je více na očích než byznysmen, i když významný. Proto chce mít pokud možno pod kontrolou dění v policejních a justičních složkách. Rozšiřuje svoje bezpečnostní impérium, přičemž využívá služeb desítek bývalých i současných elitních policistů či rozvědčíků. K dispozici má i další obávané nástroje v podobě Finančního analytického útvaru (FAÚ) při Ministerstvu financí a finanční správy. S mocí kterou vládne nemá protivníka, téměř nikdo z podnikatelské sféry s ním nechce jít do konfrontace.

Špičkou ledovce Babišovy „bezpečnostní divize“ je angažmá bývalého náměstka protikorupční policie Jiřího Veselého, dnes bezpečnostního ředitele Agrofertu, a jeho přítele Libora Kazdy, nového ředitele FAÚ.

To však nestačí. Babiš si uvědomuje, že před několika lety došlo k významné emancipaci nejen specializovaných policejních útvarů, ale i vlivných kruhů ve státním zastupitelství, které kolem sebe vytvořily mediální aureolu pozitivních změn ve společnosti. Že přitom dochází k řadě přehmatů, nedůvodných obvinění a mediálních dehonestací, je odvrácenou stranou této euforie. Přibývají případy, kdy se neměří stejným metrem, a kdy dochází k účelovým a nestandardním krokům ve vyšetřování vybraných kauz. Navíc tato snaha zatím většinou nevedla k pravomocným rozsudkům.

Vlivní spojenci v justici

Babiš pochopil, že také potřebuje získat vlivné spojence uvnitř státního zastupitelství. Fakticky mu šlo o to, aby jemu loajální ministr spravedlnosti řídil a ovládal justici s přesahem do jednotlivých kauz. A pokud to nepůjde, aby měl na klíčových místech lidi, na které může uplatnit svůj vliv. A bývalá ministryně Helena Válková na tento úkol zjevně nestačila.

Hnutí ANO přitom prošlo pozoruhodnou metamorfózou, což je patrné zejména na přístupu k aktuálně projednávanému zákonu o státním zastupitelství. Jeho autoři z okruhu pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové mimo jiné počítají se zrušením pražského a olomouckého vrchního státního zastupitelství, a s vytvořením jednoho Speciálního státního zastupitelství, šitého na míru právě Bradáčové.

Válková původně navrhovala úplný protipól, který de facto personálně podřizoval státní zastupitelství ministru spravedlnosti. To by naopak znamenalo návrat zpět. Návrh v této podobě silně podporoval i její tehdejší náměstek Robert Pelikán. Poté, co se ukázal jako neprůchodný, Babiš obrátil o sto osmdesát stupňů. Válkovou odvolal a jmenoval ministrem Pelikána, který dnes zákon o státním zastupitelství prosazuje směrem, který vyhovuje Bradáčové a jejímu hlavnímu pojenci, nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi.

Dlužno dodat, že podporu zbývajících poslaneckých klubů si tento zákon dosud nezískal, a Babišovo hnutí zůstává téměř osamoceno. Na odpor naráží především představa, že by ve „speciálu“ docházelo ke značné koncentraci moci bez adekvátní kontroly. Přesto se Babišovi může hodit, že jde vlivným žalobcům na ruku, což je zjevně jeho záměrem.

Jak dopadne Čapí hnízdo a Agrotec?

O nekonfliktních vazbách Lenky Bradáčové a Andreje Babiše se ostatně spekuluje už od ukončení vyšetřování Lovochemie, které bylo za záhadných odloženo, ačkoli se v něm tehdejší litoměřická státní zástupkyně zpočátku silně angažovala.

Vrchní státní zastupitelství v Praze dnes dozoruje řadu pro Babiše významných kauz. V některých z nich, jako je případ společnosti Oleo Chemical vyrábějící biopaliva druhé generace, přitom „shodou okolností“ existuje podezření z vyřizování osobních účtů. O tuto firmu před několika lety Babiš projevil zájem, ale neuspěl. Krátce nato se stála předmětem vyšetřování, které dnes pokračuje soudem.

Bradáčová zároveň dostala pod kontrolu dva případy z poslední doby, které jsou Babišovi nepříjemné. Patří sem obvinění dvou manažerů firmy Agrotec kvůli ovlivňování zakázek s Českou poštou, a už výše zmíněné Čapí hnízdo.

Podezření z podvodu při udělení padesátimilionové evropské dotace pro farmu Čapí hnízdo dnes vyšetřuje Městské státní zastupitelství v Praze, kde nedávno pod tlakem rezignovala vedoucí žalobkyně Jana Hercegová. Na její místo Bradáčová navrhla svého člověka, Martina Erazíma. Proto bude velmi zajímavé sledovat, jak městské státní zastupitelství pod novým vedením s touto kauzou naloží. Stejně jak naloží s obviněním v kauze Agrotec pražské vrchní státní zastupitelství, které má rozhodnout o obžalobě.

Andrej Babiš situaci nepodceňuje a sítě do justice a bezpečnostních složek rozhazuje opravdu důkladně. Pod marketingovou maskou starostlivého šéfa státní kasy současně vytváří atmosféru strachu, biče a „složek“ na nepohodlné.

Zatím mu to vychází. Zda mu to bude stačit i do budoucna, a jak dlouho mu to ostatní budou tolerovat, se teprve ukáže.

Dušan Šrámek