„Soudkyně Říhová za hranou“ tak zněl názvem článku, kterým jsem v roce 2022 reagoval na soudní řízení vedené u Krajského soudu v Praze předsedkyní senátu 1 T Mgr. Ivou Říhovou ve věci obžalovaných manželů Fröhlichových a Milana Trokana. V té době jsem konstatoval, že s podivnější kauzou a s větší zarputilostí soudkyně dostat obžalované tzv. za každou cenu za mříže jsem se ještě nesetkal. Dnes je rok 2024 a situace je o to děsivější, že funkce opravných prostředků v soudnictví v praxi de facto „nefunguje“ a vypadá, že ochrana lidských práv je v České republice pořád pouze líbivý formální pojem pro ucho nadnárodních evropských institucí.
Činnost soudkyně Říhová byla již v roce 2019 prověřována Nadačním fondem proti korupci, který ve věci podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny. Důvodem byla zmanipulovaná protokolace hlavního líčení, když při srovnání zvukového záznamu s protokolem o hlavním líčení bylo zjištěno, že podstatné části výpovědí svědků, znalců i samotných obžalovaných, učiněné v průběhu hlavního líčení, nebyly v písemných vyhotoveních protokolů o hlavních líčeních zachyceny vůbec, některé části byly zaznamenány v přímém obsahovém rozporu se zvukovým záznamem a některé části vyjádření osob v průběhu hlavního líčení byly v písemném protokolu připisovány osobám, které tyto vyjádření u hlavního líčení neučinili. Pochybení v protokolaci shledalo i Ministerstvo spravedlnosti, avšak vzhledem k náročnosti prokázání úmyslu soudkyně byla celá věc nakonec odložena.
V druhé větvi stejné kauzy, kterou projednával jiný senát téhož Krajského soudu v Praze byli mezi tím všichni obžalovaní zproštěni viny v plném rozsahu, a to včetně všech tam obžalovaných soudních znalců, jelikož se žádného podvodného jednání nedopustili. Soudkyně Říhová však soudí dál s jasným cílem.
V říjnu 2023 musel obžalovaný Fröhlich podstoupit náročnou operaci krční páteře, v průběhu které mu byla vyoperována plotýnka, mezi obratle byl vsazen implantát a krční páteř byla zafixována za pomoci 4 šroubů, které zůstávají v páteři do konce života.
Dne 19. 12. 2023 nechala soudkyně Říhová v již téměř 9 let probíhajícím trestním řízení vzít obžalovaného Jaroslava Fröhlicha do vazby a to z důvodu, že měl dle přesvědčení soudu po operaci uvádět nepravdivé informace o svém zdravotním stavu, a tím zmařit hlavní líčení v délce 4 dnů a o zmaření hlavního líčení v následujících dnech se snažit a to tím, že žádal soud o odročení hlavního líčení do doby ukončení svých pooperačních rehabilitací.
Obžalovaný Fröhlich takto po operaci absolvoval pouze 4 rehabilitační terapie a byl vzat do vazby, kde i přes opakované žádosti rodiny a jeho obhájců mu nebyla žádná rehabilitační léčba poskytnuta po dobu více než 3 měsíců. Takový je stav lékařské péče o osoby ve výkonu vazby. Přibližně po 3 měsících byl po opakovaných žádostech odvezen do mimovězeňské nemocnice, kde následně prostřednictvím vězeňských eskort absolvoval 3 týdny denních ambulantních rehabilitací. Ve dnech, kdy probíhaly rehabilitace, musela soudkyně Říhová odročit hlavní líčení, čím de facto nastal stav, o který žádal obžalovaný soud po své operaci a pro který byl vzat do vazby. Naprosto zbytečným čerpáním peněz daňových poplatníků na eskorty obžalovaného k rehabilitacím, o které na svobodě žádal, však veškerá absurdita bohužel nekončí.
Následné kontrolní vyšetření u primáře oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny prokázalo, že pooperační stav pana Fröhlicha je pořád pooperačně komplikován, přičemž ambulantní rehabilitace nebyly efektivní a panu Fröhlichovi byla předepsána intenzivní lázeňská léčba příslušné lékařské indikace pro pacienty po operaci krční páteře.
Vazební věznice Praha Ruzyně konstatovala, že je zavázána panu Fröhlichovi předepsanou plnohodnotnou rehabilitační lékařskou léčbu zajistit, avšak vzhledem k tomu, že zajištění ústavní rehabilitační léčby je organizačně nesmírně komplikované, je potřeba, aby další postup posoudil znalec pro obor rehabilitační a fyzikální medicína.
Ve věci byla tedy přibrána primářka a soudní znalkyně pro požadovaný obor rehabilitační a fyzikální medicína, která po vyšetření pana Fröhlicha konstatovala nutnost jeho hospitalizace v nemocničním nebo rehabilitačním ústavu na intenzivním rehabilitačním lůžku akutní v délce 2-3 týdnů s následnou lázeňskou léčbou indikace VII/11 na 4 týdny.
Samozřejmě uplynuly další 4 měsíce, aniž by takto předepsaná léčba byla panu Fröhlichovi poskytnuta. Vězeňská služba a Zdravotní zařízení Ministerstva spravedlnosti panu Fröhlichovi písemně sdělily, že požadovanou léčbu mu nemůže poskytnout ani Vězeňská nemocnice Praha Pankrác, ani Vězeňská nemocnice Praha Ruzyně, ani Vězeňská nemocnice Brno, a bylo mu opakovaně doporučeno, aby se obrátil na soud s žádostí o propuštění z vazby s ohledem na svůj zdravotní stav a vzhledem k potřebě dokončení intenzívní rehabilitační péče, kterou mu Vězeňská služba České republiky není schopna poskytnout. Připomínám, že pan Fröhlich byl vzat do vazby z důvodu, že měl sdělováním údajně nepravdivých informací o svém zdravotním stavu mařit hlavní líčení.
Tímto však celá absurdnost opět nekončí.
Obžalovaný Jaroslav Fröhlich z důvodu svého zdravotního stavu podle § 52a TŘ požádal Krajský soud v Praze o konání hlavního líčení prostřednictvím videokonference z Vazební věznice Praha Ruzyně, aby nemusel ve svém stavu absolvovat denní extrémně fyzicky náročné a vyčerpávající policejní eskorty. Soudkyně Říhová však jeho žádosti nevyhověla a požadovala, ať ho v jeho zdravotním stavu denně k hlavnímu líčení eskortují, což odůvodnila tím, že mu chce předkládat listinné důkazy. Ačkoliv obžalovaný Fröhlich soudu sdělil, že s obsahem spisu je seznámen a v případě podkladů, které je ze strany soudu potřeba předkládat z trestního spisu, žádá o jejich předložení svým právním zástupcům, kteří jsou za tímto účelem fyzicky účastni v jednací síni. Soudkyně Říhová ani tak nesouhlasila.
V důsledku tohoto postupu došlo následně k situaci, kdy byl pan Fröhlich dne 24. 06. 2024 v ranních hodinách pro přetrvávající bolesti krční páteře, pro které nemůže spávat a ztrácí citlivost prstů na pravé ruce, eskortován na vyšetření do Vězeňské nemocnice Praha Pankrác, kde byl vyšetřen na oddělení chirurgie, byly mu aplikovány injekce a k dotazům Mgr. Říhové bylo lékařem sděleno, že „dnešního soudu je schopen vleže“. Pan Fröhlich byl tedy následně svázán na nemocničním lůžku a předveden na Krajský soud v Praze k hlavnímu líčení předsedkyně senátu Říhové. Pan Fröhlich, který dlouhodobě trpí klaustrofobii, v důsledku svázání o lůžko prodělal klaustrofobický záchvat, a v takovém stavu byl dle nařízení Mgr. Říhové dopraven do jednací síně. Nějaká důstojnost soudního jednání či vůbec lidská důstojnost zjevně není na Krajském soudě v Praze důležitá.
Když byl obžalovaný Fröhlich v uvedeném stavu na nemocničním lůžku dopraven do jednací síně, požádal Krajský soud v Praze s ohledem na svůj zdravotní stav a s ohledem na zamítnutí konání hlavního líčení formou videokonference o konání hlavního líčení ve své nepřítomnosti, jelikož fyzicky a psychicky náročné eskorty z vazební věznice jsou pro něho s ohledem na zdravotní stav enormně zatěžující.
Předsedkyně senátu Říhová ani tuto žádost obžalovaného neakceptovala a opět pouze trvala na jeho osobní účasti a to při plném vědomí že tím obžalovanému po absolvované operaci a nedokončené rehabilitaci krční páteře způsobuje bolest a enormní fyzickou zátěž.
Obžalovaný přitom v situaci, kdy je držen ve vazbě nemá žádný jiný způsob, jak chránit své zdraví, než ve snaze vyhnout se fyzickému utrpení, bolestem a extrémní fyzické zátěži, způsobované několikahodinovými policejními eskortami k hlavnímu líčení a zpátky, žádat o konání hlavního líčení formou videokonference, nebo ve své nepřítomnosti.
Postupem soudkyně Říhové je však zbaven jakékoliv možnosti obrany a ochrany svého zdraví, která mu je garantována (?) čl. 31 Listiny základních práv a svobod a je bezdůvodně vystavován nepřiměřenému útlaku rovnému mučení v rozporu s čl. 7 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Soudkyně Říhová přitom nemá problém s povolením jednání v nepřítomnosti ve stejných dnech u dalších dvou spoluobžalovaných, pouze v případě obžalovaného Fröhlicha v jeho zdravotním stavu vyžaduje jeho osobní účast. Není snad zjevnějšího důkazu antipatie a podjatosti soudkyně vůči obžalovanému.
Zvukový záznam z celého incidentu byl zveřejněn spolkem Šalamoun, který se déle jak 30 let zabývá nespravedlivě stíhanými, obžalovanými či odsouzenými a vězněnými oběťmi orgánů činných v trestním řízení a je veřejně dostupný https://www.youtube.com/watch?v=lIEOIc9tp6s.
Případ byl postoupen na podvýbor poslanecké sněmovny pro lidská práva, který vyjádřil své znepokojení nad tím, že je tady důvodné podezření na porušování lidských práv ve věci obžalovaného Jaroslava Fröhlicha. Stížnost byla podaná k předsedovi Krajského soudu v Praze. Své znepokojení projevil i pan ombudsman, se kterým jsem hovořil, když si vyslechl záznam soudního jednání a byl upřímně zděšený.
Realita je však taková, že obžalovaný Fröhlich, který v důsledku zanedbání rehabilitační léčby již opět ztratil cit ve čtyřech prstech na pravé ruce, což bylo v roce 2023 alarmujícím znakem před operací, kterou byl následně nucen podstoupit, je již osmí měsíc držen ve vazbě z důvodu, že měl údajně sdělovat soudu nepravdivé informace o svém zdravotním stavu a tím zmařit hlavní líčení, zatímco jeho zdravotní stav vyžaduje hospitalizaci s léčbou, kterou mu Vězeňská služba ČR není schopna poskytnout, a odkazuje ho aby se opět obrátil na soud a žádal o propuštění z vazby s ohledem na svůj zdravotní stav a vzhledem k potřebě dokončení intenzívní rehabilitační péče. A takto ubíhají měsíce. A lidská práva? Ochrana před zneužíváním zákona a ochrana lidských práv jsou v České republice zřejmě ještě o krok pozadu za zbytkem vyspělého světa.
Je v České republice nějaká moc a síla, která může zabránit běsnění soudkyně Říhové, která dle mého názoru nemůže být po psychické stránce v pořádku, neboť jinak by takto nikdy nemohla jednat? Může se v rukách jedné soudkyně kumulovat moc, která může zničit zdraví člověka a doslova ho zmrzačit, pokud díky jejím neuvěřitelným aktivitám, které mi připadají naprosto šílené, dojde k ochrnutí několika prstů. Co na to říká předseda soudu a ministr spravedlnosti? Prosím tedy na závěr všechny, kteří mohou pomoct, pana prezidenta, ústavní soudce, opravdu všechny, aby nebyly lhostejní k něčemu tak hrůznému, co se, byť mimořádně, v naší justici děje.
Václav Budínský
