Prezidentské volby poutají největší zájem voličů. Voliči účastí potvrzují vnímání výsadního postavení hlavy státu v politickém systému. Voliči využívají práva volit v těchto volbách, tím oceňují změnu na přímou volbu a přikládají volbě důležitost. Jsou-li volby svátkem demokracie, jsou prezidentské volby z pohledu voličů tím největším svátkem demokracie.

Významu prezidentských voleb podle účasti voličů odpovídají jen volby do Poslanecké sněmovny. Jiné volby mají podstatně menší účast a na ocasu tohoto pelotonu je Senát, který trvalé voliče nezajímá.

Účast v prezidentských volbách v %

Pro srovnání se voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 účastnilo 59,48% a v říjnu 2017 se účastnilo 60,84% voličů. Voleb do obcí v říjnu 2014 se účastnilo 44,46% voličů a krajských voleb v říjnu 2016 se účastnilo 34,57% voličů. Dlouhodobý nezájem má většina voličů o senátní volby, zvláště o druhé kolo. V říjnu 2014 se senátních voleb zúčastnilo v 1. kole 38,62% a ve 2. kole 16,69% voličů. V říjnu 2016 se senátních voleb účastnilo v 1. kole 33,54% a ve 2. kole 15,38% voličů.

Objevuje se tvrzení, že prezidentské volby rozdělují společnost. Každé volby jsou projevem politické soutěže či politického boje. Společnost rozdělená je a bude. Kdo touží po politické stejnosti, touží po vládě jedné strany. V takovém případě politický konflikt u voleb nenastává. Volby taková vláda nepotřebuje či jen jako zástěrku skutečného zdroje své moci. V prezidentské volbě se konflikty projevují, protože ve společnosti jsou, a voliče tyto volby zajímají a účastní se jich nejen formou volebního aktu, ale i nasazením ve volební kampani, diskusemi v rodině a na pracovišti. Lidé se ztotožňují se svým kandidátem a svůj názor obhajují. Prezidentské volby jsou prožívanou demokracií.

Zdeněk Koudelka