Jak se píše na internetových stránkách Veřejného ochránce práv www.ochrance.cz, zabýval se ombudsmanův úřad stížnostmi celé řady postižených pokutou ve výši 2.000 Kč za nedodržení povinnosti podat daňové přiznání prostřednictvím datové schránky.
Ombudsman k stížnostem stěžovatelů uvedl, že finanční úřad nemá povinnost předem o takové povinnosti informovat, že povinnost podat daňové přiznání elektronicky vyplývá z daňového řádu již druhý rok a že je v zájmu každého občana znát svá práva i povinnosti. Jmenované osoby pak přesto, že svou povinnost podat daňové přiznání splnily v papírové formě, byly postiženy pokutou za nedodržení elektronické formy.
Občané sedli státní správě na vějičku přívětivosti datových schránek
„Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“, empiricky zjistili naši moudří předci. Poctiví občané byli ponoukáni státem k tomu, aby si zřídili Datovou schránku, neboť jim to zjednoduší komunikaci se státní správou a pro státní správu budou naopak snadno dosažitelní. Bohužel ti, co vůči státu jednali s otevřeným hledím, byli finanční správou „odměněni“ plíživým uložením další povinnosti – podávat přiznání elektronicky. O této povinnosti se laik vůbec nemusel dozvědět. Navíc splnění takové povinnosti pro laika může být i nad jeho technické dovednosti.
Unie daňových poplatníků ČR trvale poukazuje na to, že stát si výkon svých pravomocí zjednodušuje na úkor daňových poplatníků. Chování státu Unie daňových poplatníků ČR považuje za rozporné s Ústavním pořádkem České republiky, konkrétně pak v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož státní moc slouží všem občanům, a nikoli naopak.
Právní se řád stává obrovským zatuchlým hnojištěm předpisů, ve kterém se nemá běžný občan ani při nejlepší vůli šanci vyznat
Ombudsman se při svém hodnocení problému dovolává zásady římského práva ignorantia iuris nocet (neznalost práva vadí). Bohužel v současné době dochází k legislativní hypertrofii, kdy zákonodárný sbor a byrokracie chrlí jeden právní předpis či jeho novelu za druhou a občan nemá při největší snaze šanci se v tomto právním bludišti vyznat. Jak uvedl JUDr. Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu ČR, v rozhovoru pro českou justici (https://www.ceska-justice.cz/2016/09/josef-baxa-navrhuje-vycistit-legislativu-pravo-odrazuje-nikdo-se-nevyzna-v-predpisech-pro-kazdodenni-pouziti/), „Právo odrazuje a nikdo se nevyzná v předpisech pro každodenní použití.“. Jak jsem již uvedl v článku „Cesta z pekla. Do (daňového) ráje“ zveřejněný na http://finmag.penize.cz/ekonomika/311417-cesta-z-pekla-do-danoveho-raje, „V současné době vlády byrokratů si právní normy často píšou úředníci na ministerstvech pro sebe, aby se jim práce dělala co nejsnadněji. Bohužel jim často chybí osobnostní a profesní zralost. Navíc přebujelost státní správy vyvolává potřebu úředníků neustále svou existenci opodstatňovat – před veřejností i sami před sebou. Proto byrokraté celého světa hledají nové a nové oblasti k regulování, anebo ještě víc a víc regulují už zregulované, aby prokázali svou nezbytnost a společenskou potřebnost. Zákony přestávají chránit občany, ale poskytují spíš ochranu zájmům úředníků. A počty úředníků stále rostou – víc regulací znamená také víc těch, kteří na ně dohlížejí. Právní norma tak bohužel přestává být výsledkem společenského diskurzu, který má vést k racionální a efektivní správě státních záležitostí a k bezkonfliktnímu uspořádání společenských vztahů. Zákonodárné sbory velmi často nemají čas a ani odborné zázemí na to, aby právní normy podrobily dostatečně hluboké diskuzi, protože se musí vypořádat každý rok se stovkami či tisíci potenciálních nových právních norem a novelizací norem starších. Hlasování o zákonech je často spíš jen smutnou přehlídkou stranické poslušnosti než hlasováním v souladu s rozumem a svědomím. Sečteno a podtrženo – právní se řád stává obrovským zatuchlým hnojištěm předpisů, ve kterém se nemá běžný občan ani při nejlepší vůli šanci vyznat.“. Tvrdé trestání vlastních poctivých občanů za rozličná bagatelní pochybení, vršení nových a nových povinností a stále vlezlejší online dohled nad občany vnáší do společnosti „kasárenskou logiku strachu“, jak zmiňuje Karel Šimka, soudce NSS ČR, v rozhovoru pro Českou justici.
Krutý žert či ochrana od Ochránce?
Těžko si lze představit, že si poctivý občan před spaním čte verše z Daňového řádu (zák. č. 280/2009 Sb.), jak v zamlčené premise předpokládá ve svém stanovisku Ombudsman.
Naopak si lze snadno představit, že finanční správa automaticky dotčeným poctivým občanům rozešle do jejich Datových schránek zdvořilé upozornění, že jim byla uložena další povinnost a hrozí jim za nesplnění povinnosti sankce. To vše za cenu několika watů beztak spotřebovaných stále běžícími servery.
Proto vzkaz Ombudsmana pokutovaným poctivým občanům plnícím své povinnosti pro stát méně pohodlnou formou, že neznalost práva neomlouvá, se zdá býti poněkud krutým žertem.
David Hubal
