Právní negramoti

0
Právní negramoti

Soudce Krajského soudu Brno Aleš Flídr v článku „Jak je to se „ztracenými“ důkazy na KS v Brně v reportáži televize Prima“ (Česká justice.cz 17. 10. 2016) se snaží vysvětlit ztrátu spisu či jeho součásti a polemizuje s výkladem rozhodnutí Ústavního soudu ve věci zadržení a snahy Krajského státního zastupitelství v Brně uvalit vazbu na občana České republiky pro údajné vydávání do Íránu, když tento občan s vydáním nesouhlasil, což je zákonná podmínka. Flídr nazývá v článku novináře právním negramotem.

Zajímavější je druhá věc, kdy jsem Flídrův text pochopil tak, že bagatelizuje protiprávnost způsobenou držiteli moci, kdy státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně Jiří Kadlec nechal zadržet ve věznici člověka, kterého Krajský soud v Brně propustil na kauci, čímž toto propuštění učinil fiktivní.
Stát příjme kauci od člověka s tím, že jej propustí, a zakáže mu vycestovat. A stejný stát jej ve věznici zadrží s tím, že ho chce vydat do zahraničí. Pokud by takové jednání nastalo mezi osobami, kdy by jeden slíbil něco splnit a přijal za to vysokou sumu, a přitom by sám znemožnil splnění slíbeného, nazve se podlým.

Stejně hodnotím situaci, kdy stát takto postupuje při výkonu státní moci. Náš stát se tímto krokem dostal na úroveň totalitního režimu před rokem 1989, kdy formální propuštění a opětné zatčení bylo užíváno k tomu, aby se právním formalitám omezující zadržení učinilo zadost a přitom totalitní moc dosáhla svého.

Text Aleše Flídra čtěte zde.

Státní zastupitelství a soudci nemohou jednat jako totalitní stát, který kašle na vlastní právo. Korunu všemu nasazuje, že Krajské státní zastupitelství v Brně zbavilo člověka svobody s odůvodněním vydání do Íránské islámské republiky, což je stát, kam evropské státy nevydávají ani cizince.
Trumfnout to může jen snaha o vydání do Severní Koreje. Krajské státní zastupitelství původně považovalo vydání za nemožné, změnilo však názor i na základě telefonátu z vyššího státního zastupitelství. Je dokladem úpadku našeho státu do právního bahna, že lidé jsou zavíráni na základě telefonátu z nadřízených složek, jak tomu bylo dříve na základě telefonátu ze sekretariátu komunistické strany. Írán ani žádost o vydání nedoručil.

Na právnických fakultách se učí, že je-li zakázán cíl, je zakázána i cesta vedoucí k tomu cíli. Je-li zakázáno vydání našeho občana bez jeho souhlasu do ciziny, je nemožné jej z tohoto důvodu držet ve vazbě či policejní cele.

Nechceme-li žít ve státě, kde jsou zavíráni občané s nesmyslným tvrzením, že mají být vydání do Íránu, který o ně nežádá, je nutné prošetření věci. Je nutné prověřit, zda fiktivní propouštění z vazby a nové zadržení nebylo koordinováno se soudcem Alešem Novotným, který vydal rozhodnutí o propuštění z vazby, a dalšími osobami. Nevěřím tomu, že za současného vedení státního zastupitelství bude věc objasněna. Ovšem na zločiny držitelů státní moci lze užít podobný postup, jaký je vůči zločinům totalitního státu, že promlčecí doba neběží, pokud moc drží ti, jejichž zločiny mají byt postiženy.

Vadí-li Aleši Flídrovi právní negramoti mezi novináři, tak mně vadí právní negramoti v taláru. A pokud někdo zbavuje protiprávně osobní svobody úmyslně, je to zločin.

Zdeněk Koudelka

Previous article Jak je to ze „ztracenými“ důkazy na KS v Brně v reportáži televize Prima
Next article Insolvenční řízení v ohrožení
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.