Staré přísloví říká: „Nejprve si zameť před vlastním prahem.“. To by mělo platit i pro českou vládu a její ministry. Pokud někdo hledá další miliardy, měl by se nejprve podívat, jak jeho ministerstvo hospodařilo s desítkami miliard korun, které byly vybrány od nás všech nejen na poplatcích za každou KWh, ale i na daních.
Již v roce 2019 slíbil pan premiér, na základě interpelace, která upozornila na určité nesrovnalosti ve výběru, že bude provedena kontrola nakládání s finančními prostředky na podporu tzv. obnovitelných zdrojů (vodní, větrné, sluneční elektrárny, biomasa, bioplyn, kombinovaná výroba elektřiny a tepla atd.). Nic se nenašlo, ale…
Na podzim roku 2020 Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) požádala o další navýšení dotace ze státního rozpočtu o 2 miliardy Kč (tj. o 200,- Kč navíc od jednoho každého občana) z původních 27 miliard korun na 29 miliard korun v každoročním říjnovém nařízení vlády. Každý občan by tak přispěl celkem 2.900,- Kč ze svých daní. Proč?!
Proč dostává vláda, novináři i občané každý podzim od ministerstva průmyslu a obchodu, jako podklad pro rozhodování vlády formou nařízení vlády, nepravdivé údaje o skutečné výši použité státní dotace na obnovitelné zdroje? Jak se mohlo za období let 2013 – 2019 „vypařit“ téměř 10 miliard korun, které nebyly použity dle zákona a dle nařízení vlády na dotaci? A proč je, na základě těchto nepravdivých údajů ministerstva, opakovaně nařízením vlády zvyšována státní dotace?
Nyní pan ministr Havlíček slavnostně oznamuje, že nalezl miliardy korun. Je to snad těch téměř 10 miliard, které nebyly ministerstvem použity na dotace v letech 2013 – 2019, ale ministerstvo to vládě jaksi „zapomnělo“ sdělit? Nebo že by se jednalo o další desítky miliard korun poplatků na obnovitelné zdroje, které měly být, dle zákona, vybrány z elektřiny exportované přes Českou přenosovou soustavu a o kterých dnes nic neví ani ministerstvo, ani ERÚ, ani další příslušné orgány?
Nejspíše ne. „Nalezené“ miliardy totiž mají být, dle veřejných zdrojů, získány z retroaktivního a selektivního zdanění slunečních elektráren z roku 2009 a 2010. To spíše „zavání“ hodně populismem a opravdu málo ekonomikou. Oni totiž „solární baroni“ již dávno sluneční elektrárny nevlastní. A nikdo asi nemá odvahu panu ministrovi sdělit, že kromě hrozících mezinárodních arbitráží se současnými zahraničními vlastníky, které mohou skončit i v neprospěch České republiky, tím přímo může poškodit příjmovou stránku českého rozpočtu.
Možná, kdyby pan ministr tušil, že z dotované výkupní ceny roku 2010 vybere stát, pouze na DPH a solární dani, nemluvě o DPPO a dalších příjmech, více peněz, než stát vynaloží na dotaci do dotované výkupní ceny 2010, že by se mu miliardy lépe hledaly… A ještě více by se asi pan ministr divil, kdyby mu řekli, že na dotované výkupní ceně roku 2011 stát tratí. Z dotované výkupní ceny 2011 se totiž státu nevrací žádná solární daň a také z ní má stát mnohem menší výběr DPH.
Možná i proto trestní soudy, které dodnes odsuzují některé vybrané jednotlivce, kteří státu v roce 2010 uvěřili a půjčili si naivně peníze na výstavbu solárních elektrárny, se dodnes neodvážily samy zadat či od obhajoby přijmout znalecké posudky na škodu. Přitom znalecký posudek na možnost vzniku škody a případně výpočet škody, pokud vůbec škoda mohla vzniknout, je, dle trestního práva, neopominutelnou součástí trestního řízení.
Konkrétní jednatel, za inkriminované období leden 2011 až července 2015, odvedl České republice ze své, spíše menší, střešní solární elektrárny, pouze na solární dani a DPH, o 10,5 milionu Kč více, než stát vydal na dotaci do výkupní ceny roku 2010 pro tuto elektrárnu. Jednatel je dnes souzen, i když státnímu rozpočtu vydělal 10,5 milionu Kč, protože stát na dotovanou cenu roku 2010 připlatil 53,9 milionu Kč, a přitom stát z této ceny 2010 vybral minimálně 64,4 milionu Kč.
Pokud by tento jednatel dostával za vyrobenou elektřinu dotovanou cenu roku 2011, kterou státní zástupce, z neznámých důvodů, zcela zarputile považuje za jedinou správnou dotovanou cenu, stát by utrpěl ztrátu 9 milionů Kč a tím by skutečně státnímu rozpočtu vznikla škoda. Možná právě z toho důvodu se trestní soudy vyhýbají znaleckým posudkům, protože odsoudit jednatele, který neporušil žádný zákon, a navíc díky němu je státní rozpočet bohatší o 10,5 milionu Kč, to může být opravdový problém, nejen právní…
