V civilním soudním řízení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Obdobně stačí pochybnosti k vyloučení soudce v trestním řízení.

Pro vyloučení soudce stačí pochybnosti, nikoliv objektivně zjištěná podjatost. Důvěra v soudnictví se odvíjí od toho, že strany sporu i třetí osoby nemusí být spokojeny s výsledkem, ale je žádoucí, aby nenabyly dojmu, že soudce byl součástí týmu protistrany. Nikdy se nezajistí rozptýlení těchto pochybností u strany, která nakonec prohraje, ale je správné při úvaze, zda zde důvodné pochybnosti jsou, dát v pochybnostech o pochybnostech přednost vyloučení soudce před jeho nevyloučením. Princip nestrannosti soudců a důvěra v justici je vyšší hodnotou než to, že se v konkrétním případě vyloučí soudce, jenž by přes vznesené námitky rozhodoval objektivně a že vyloučení soudců naruší vyváženost přidělování agendy ve vztahu k jednotlivým soudcům.

Je otázkou, zda vyloučení předsedy senátu či jiného člena senátu není samo o sobě důvodnou pochybnosti o nestrannosti ostatních členů senátu, případně i ostatních soudců příslušného civilního, trestního či správního úseku. Na soudě je zpravidla mezi členy jednoho senátu (soudního oddělení) nejužší pracovní vztah, často vedoucí k vztahům kamarádským i mimo pracoviště. Další nejbližší vztahy se zpravidla budují mezi soudci téhož soudního úseku (společné porady, vzdělávání na Justiční akademii atd.). Účastník, který úspěšně namítl vyloučení předsedy senátu, může mít důvodné pochybnosti, že vyloučený soudce skrze velmi úzké vztahy ke kolegům, může ovlivnit řízení a rozhodnutí věci i bez toho, že se formálně na řízení o věci podílet nebude.

Nedávno takový případ nastal u Krajského soudu v Hradci Králové, kdy v rámci odvolací agendy ve věci péče o nezletilé uznal svou podjatost předseda senátu 25 Co z důvodu vztahu své manželky k věci a účastníkům a byl vyloučen z rozhodování. Byl nahrazen jiným předsedou senátu, ale zbylí dva členové senátu – soudci, vyloučeni nebyli. Jejich podjatost právě s ohledem na úzké vazby k svému kolegovi – vyloučenému předsedovi senátu – namítal účastník řízení, který žádal vyloučení všech soudců krajského soudu. O věci rozhodoval Vrchní soud v Praze, jenž svým usnesením z 11. 7. 2024 rozhodl o nevyloučení ostatních soudců Krajského soudu v Hradci Králové. Přitom již i zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexandr Schorm konstatoval vůči jiným soudcům pochybení v neprospěch účastníka namítajícího podjatost dopisem předsedovi Krajského soudu v Hradci Králové z 21. 8. 2023. Ve věci dříve Okresní soud v Hradci Králové v rozsudku z 16. 12. 2021 uvedl k znaleckému posudku: „že i on má výhrady ke znaleckému posudku, minimálně v tom, že ve znaleckém posudku jsou uvedeny nepravdy, např. když znalci sdělili nezletilé Barboře, že soud nevěří PhDr. Martincové, a proto byl zadán znalecký posudek, že soud řekl, že nezletilé děti zavře na psychiatrii. K tomu soud dodává, že ani jednu z uvedených skutečností neuvedl.“ To je ze strany okresního soudu závažné tvrzení zpochybňující znalecký posudek, které je indicií k pečlivému zvážení okolnosti celého případu a zkoumání možné podjatosti a neférovosti znalce, přitom překvapivě krajský soud tyto závěry okresního soudu pominul a o zpochybněný posudek se opřel.

Vyloučení všech soudců soudu, respektive příslušného úseku civilního, trestního, správního, je vážný zásah do zákonné příslušnosti soudu, protože důsledkem je přikázání věci jinému soudu stejného stupně. I zde však přichází vyloučení všech soudců soudu v úvahu, pokud v předcházejícím řízení byla pochybení vůči účastníkovi žádajícímu o vyloučení i ze strany jiných soudců (jiných senátů), případně došlo mezi soudy různých stupňů k rozpornému hodnocení důkazů (pravdivost znaleckého posudku). To jsou indicie, které posilují pochybnosti o nestranném rozhodování.

Nicméně odlišné je vyloučení jen soudců v senátu, kdy je vztah mezi již vyloučeným soudcem a ostatními soudci nejbližší, kdy nedochází ke změně zákonné příslušnosti soudu, ale jen změně senátu. Zde je vhodné posoudit, zda z důvodu zajištění důvěry v justici a zabránění pochybnostem o spravedlivém procesu, nemá být přistoupeno k vyloučení i zbylých členů senátu z pohledu předpokladu (presumpci) pochybností o jejich nestrannosti již ze samotného faktu velmi blízkých kolegiálních i možnosti kamarádských vztahů.

Zdeněk Koudelka