Poctiví se nemají čeho bát. To je oblíbený a častý argument. Když chce někdo zavádět donašečství, říká, že poctiví se nemají čeho bát. Když chtějí instalovat kamery do vstupů domů, na silnice či kamkoli, slyšíme, že poctiví se nemají čeho bát. Když ministr Chovanec oznamoval, že budou odposlouchávat podnikatele, aby zjistili, zda nepřipravují daňové úniky, použil taky tento líbivý, ale pitomý argument. Poctiví se nemají čeho bát.
Není jistě překvapením, že stejný argument používá ministerstvo financí pro podporu zavedení elektronické evidence tržeb. Jen poznámka na okraj: Zajímalo by mne, zda i ministr Babiš se nebojí, když jen poctiví se nemají čeho bát.
Ano, floskule „poctiví se nemají čeho bát“ je hloupá, ale působivá. Je to takzvaná malá sympatická lež. Je tak snadné tomu uvěřit. Je tak snadné ohlupovat tímto tvrzením veřejnost. Zamyslel jsem se nad tím, jak by vypadal náš život, kdybychom toto hloupé tvrzení začali důsledně aplikovat a dodržovat. Realita, kterou bychom si tím připravili, by byla hrozná. Abyste si to mohli představit společně se mnou, přináším tři příklady, které si všichni dokážeme snadno představit. Vybral jsem tři situace, kdy jde o skutečný a vážný společenský problém, který by bylo dobré zásadně a důsledně vyřešit.
Krádeže zboží v maloobchodních prodejnách
V maloobchodních prodejnách v ČR je zákazníky a zaměstnanci ročně ukradeno zboží asi za 13 mld. Kč. Zaskočilo mne, jak je ta suma obrovská. Mimochodem, je to asi čtyřikrát více, než činí podle NKÚ mezera ve výběru DPH malých podnikatelů a živnostníků. Je to velký problém pro obchodníky a zároveň je to únik prostředků, které by byly odvedeny státu. Je možné tak rozšířenému jevu vůbec zabránit? Má to řešení?
Ano, řešení je snadné: osobní prohlídky všech zákazníků a zaměstnanců! Skutečně, pokud budou všichni zákazníci a zaměstnanci, kteří opouští provozovnu, prohledáni – oni osobně i jejich zavazadla, jistě se výrazně sníží suma ukradeného zboží. A zloděje bude snadné usvědčit (pokud si nenajdou způsob, jak se tomu vyhnout).
Nepřijatelné? Proč, vždyť ti poctiví se nemají čeho bát.
Domácí násilí a týrání dětí
Domácí násilí, a týrání dětí obzvlášť, jsou odporné kriminální činy, které si zaslouží tvrdě trestat. Vypátrat je a usvědčit viníky však není vůbec snadné. Vše se odehrává v skrytu domácností, v soukromém prostředí, kam není snadné nahlédnout. Přesto existuje snadné a univerzální řešení.
Kamera do každé rodiny! Ano, tak jednouché by to mohlo být. Uzákonit umístění kamer do všech domácností. Domácího násilí by jistě velmi výrazně ubylo, protože násilníci by věděli, že jsou sledováni. Navíc by bylo celkem snadné usvědčit ty delikventy, kteří se nedali sledováním odradit.
Nepřijatelné? Proč, vždyť ti poctiví se nemají čeho bát.
Nelíbí se vám obě předchozí řešení? Nechcete být prohledávání vždy, když odcházíte z prodejny? Nechcete mít doma kameru, která by vás permanentně sledovala? Připadá vám to nemorální, neadekvátní a nezákonné? Pak se zamyslete i nad třetím případem.
Výpadky ve výběru DPH malých podnikatelů a živnostníků
Někteří malí podnikatelé a živnostníci neplatí daně, krátí tržby nebo jinak okrádají stát. Jistě jich bude výrazná menšina, protože jen prostým vydělením nedoplatků DPH ve výši asi 3 mld. Kč (dle zprávy NKÚ) počtem 600 tisíc povinných osob, které budou muset používat EET (údaj dle MFČR) nám vyjde, že těch, kteří opravdu neplatí podstatné částky je jen zlomek. Stát má 201 finančních úřadů, v nich více než 15000 úředníků, asi 5000 celníků, a ti všichni se zabývají výběrem daní a jejich kontrolou. Nějak jim to nejde, a tak Ministerstvo financí vymyslelo plošné sledování všech, kdo inkasují platby v hotovosti. Elektronická evidence tržeb bude sledovat každý krok každého malého podnikatele a živnostníka. Bez ohledu na to, zda něco provedl či nikoli. To znamená, že kvůli několika tisícům, možná desetitisícům nepoctivých budeme sledovat všechny poctivé.
Nepřijatelné? Proč, vždyť ti poctiví se nemají čeho bát, říká ministr Babiš.
Řešení všech tří společenských problémů jsou založena na stejném principu. Stát má vymáhat dodržování nějakých pravidel nebo chce prokazovat nějakou nezákonnou činnost. Stát může, a musí!, vyhledávat viníky domácího násilí a usvědčit je, stát musí umět chytat a usvědčovat zloděje, stát musí prokazovat úniky daní konkrétním podnikatelům.
Elektronickou evidenci tržeb stát zavádí, přestože má všechny prostředky pro efektivní výběr daní. Stát si jen chce usnadnit práci, a to na úkor svobod i peněz občanů. Neví si stát rady? Přenese svou práci a povinnosti na občany. Jak jednoduché. A to na všechny, aniž by rozlišoval, zda jsou poctiví, či nepoctiví.
Je to nepřijatelné a zvrácené. Ale přesně s touto zvrácenou logikou a se zvráceným argumentem „vždyť ti poctiví se nemají čeho bát“ nám tato vláda vnucuje elektronickou evidenci tržeb – permanentní sledování všech malých podnikatelů a živnostníků. A to přesto, že v právním řádu ČR platí princip, že stát musí stíhat nepoctivé, aniž by tím obtěžoval ty poctivé.
Radomil Bábek, autor je předseda Asociace podnikatelů a manažerů
