Omezení mobilárních exekucí znemožní likvidaci věcí dlužníka po vyklizení nemovitosti

0
Omezení mobilárních exekucí znemožní likvidaci věcí dlužníka po vyklizení nemovitosti
Ilustrační obrázek. Zdroj: archiv

Když se řekne exekuce, většina lidí si představí exekuci pro peněžité plnění směřující proti majetku dlužníka. Většinou tomu tak je, ale jsou tu i exekuce pro nepeněžitá plnění, například vyklizení. Co jiného vám zbývá, když vám nájemník neplatí nájem? Pokud nájem na vaši výzvu nedoplatí, dáte mu výpověď, pak podáte k soudu žalobu na vyklizení a po vyhrazeném soudním sporu se obrátíte na exekutora, aby neplatiče z vaší nemovitosti vyklidil. Vyklizení nemovitosti spočívá ve vykázání povinné osoby z bytu spolu s osobami, které s ní v bytě bydlí.

Jenomže vyklizení se netýká jen osob, ale i věcí, které se v bytě nacházejí. Hodnotné věci se zabaví a prodají na pokrytí nákladů vyklizení. Jenže vedle věcí, které se prodat dají, se v bytě často nacházejí i věci bez hodnoty, které dlužník nepřevezme například proto, že nemá kam uskladnit nábytek anebo jde o věci bezcenné i pro dlužníka, o které už nemá zájem a odnést si je prostě nehodlá. V takovém případě zákon stanoví povinnost tyto věci skladovat na náklady dlužníka u vhodného uschovatele s tím, že pokud si je dlužník do šesti měsíců nevyzvedne, pak se po uplynutí doby prodají v dražbě k pokrytí nákladů úschovy. Jen u věcí zjevně bezcenných se smí po předchozím vyrozumění dlužníka přistoupit k jejich likvidaci, nejčastěji opět jejich prodejem. Tím se problém skladování věcí, které nikdo nechce, vyřeší.

Jenže nyní majitele bytů a dalších vyklizovaných nemovitostí čeká velmi nepříjemný zásah do jejich práv, konkrétně se jedná o omezení mobiliárních exekucí.

Nově totiž má platit, že u vybraných osob, jako například starobních a invalidních důchodců nelze výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí provést u věcí, jejichž hodnota nepřevyšuje obvyklé majetkové poměry. Vyklizení se většinou týká osob s nižšími majetkovými poměry, tudíž hodnota vyklizovaných věcí bývá spíše podprůměrná. Nebude je možné prodat, ale kam s nimi? Stejně tak v případech, kdy u dlužníka exekutor provedl soupis movitých věcí, třebaže byl soupis proveden na jiné adrese a týkal se zcela odlišných věcí, nesmí vyklizované věci dlužníka sepsat ani dražit žádný jiný exekutor. Opět se ptám, kam s nimi? V případě, že bude dlužník splácet pouhých 1500 Kč měsíčně, nesmí věci sepsat a prodat už ani exekutor, který soupis provedl jako první. A zde se opět ptám, kam s nimi?

Výše uvedená ochrana dlužníka, jakkoli je nesystematická a pro věřitele diskriminační, má primárně směřovat do majetkových exekucí, jenže pro exekuce na nepeněžité plnění se žádná výjimka nestanoví a vyklizované věci se zpeněžují právě v rámci exekuce prodejem movitých věcí, kterou omezující pravidla neumožní.

To pak znamená, že tyto věci v dražbě neprodáte ani na náklady vyklizení ani na náklady úschovy věcí po uplynutí zákonné úložní doby a patrně je budete muset skladovat jednou pro vždy, přestože je zřejmé, že si je dlužník nikdy nevyzvedne.

Má majitel nemovitosti věci dlužníka skladovat navždy? Kdo to zaplatí? A jaký to dává smysl?

JUDr. Lukáš Jícha