Praha je jediným českým městem, které ještě nemá po zářijových obecních volbách zvolené nové vedení. Nestandardní situace s sebou nese neobvyklá řešení. Jedním z nich je i možná koexistence nového primátora se starou radou.
Dnem voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy zanikly mandáty všem dosavadním zastupitelům, bez ohledu na to, jaké zastávaly funkce. Ukončením hlasování se novými zastupiteli stali ti, kteří byli ve volbách řádně zvoleni (§ 55 zákona 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí). Tímto okamžikem současně začalo běžet přechodné období, kdy již sice bylo zvoleno nové zastupitelstvo, ale ještě nejsou zvoleny nové orgány města.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (a shodně i zákony o obcích i krajích), stanoví zásadu, že „Rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci i po ukončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahy“ (§ 69a) a v případě primátora stanoví, že „dosavadní primátor hlavního města Prahy v období ode dne voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy do zvolení nového primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahy podle § 72; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy“ (§ 75). To i v případě, že tyto osoby v nových volbách nekandidovaly či nebyly zvoleny.
Zákon záměrně neuvádí, že by dosavadní primátor či členové rady setrvávali ve svých funkcích. Stanoví jen, že po přesně stanovené období vykonávají své dosavadní pravomoci. Tím dochází de iure k oddělení nově zvolených zastupitelů od těch předchozích. Ti z nich, kteří byli v době voleb ve funkcích primátora, jeho náměstků a členů rady, pak podle zákona i nadále vykonávají pravomoci plynoucí z jejich dosavadních funkcí.
Vzhledem k tomu, že jsou pravomoci vykonávány na základě zákona, nelze na jejich plnění rezignovat. Ovšem nelze je ani novým zastupitelstvem odvolat či jim v plnění povinností zabránit. Nastává tak neobvyklá situace, že je město řízeno osobami, které již nemají žádné funkce a mnozí z nich už ani nemusejí být zastupiteli.
Záměrem zákona nepochybně bylo, aby tato mimořádná situace trvala co nejkratší dobu, tedy do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva. V Praze však nejen ustavující, ale už i následné zasedání zastupitelstva skončily, aniž byly nové orgány zvoleny. Dosavadní primátor tak i nadále vykonává primátorské pravomoci až do zvolení nového primátora nebo nového náměstka primátora (stejně tak dosavadní náměstek primátora) a dosavadní rada vykonává i nadále své pravomoci až do zvolení nové rady hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu, že je rada kolektivním orgánem, je oním okamžikem až zvolení kompletní jedenáctičlenné rady. Nepostačuje tedy zvolit pouze část členů, i kdyby to byla většina a v jiných případech by mohla v klidu rozhodovat.
Nebýt hlasu zastupitelky Hany Kordové Marvanové, která se vzepřela vůli vlastního zastupitelského klubu, měla by již dnes Praha nového primátora, který by působil vedle dosavadní rady. Takový postup někteří zastupitelé zpochybňovali mimo jiné s odkazem na to, že podle § 69 jsou primátor a jeho náměstek (náměstkové) současně členy rady. Ptali se, zda může vedle sebe působit nový primátor a stará rada. Odpověď je zřejmá: ano. Praha totiž dnes nemá ani primátora, ani radu. V jejím čele stojí osoby, které jsou zákonem toliko pověřeny vykonávat jejich pravomoci. Zákon nevylučuje, aby byli zvoleni pouze někteří funkcionáři města nebo jen část rady. Rozhodně nevylučuje zvolení nového primátora a nezvolení nových členů rady. Stanovuje pouze okamžik, kdy výkon konkrétních pravomocí přechází z dosavadních funkcionářů na nově zvolené. Jakmile je zvolen nový primátor nebo alespoň jeho náměstek, přestává být dosavadní primátor oprávněn vykonávat pravomoci primátora. Bez ohledu na to, je-li současně zvolena kompletní nová rada. Je-li dosavadní primátor současně členem dosavadní rady, vykonává i nadále s ostatními členy dosavadní rady pravomoci člena rady a spolu s nimi čeká na zvolení nové rady.
Dosavadní primátor, dosavadní náměstci i členové rady pobírají po celou dobu výkonu jejich pravomocí i dosavadní odměny. Ani ty nemůže zastupitelstvo změnit, neboť nárok na ně vyplývá přímo ze zákona (§ 56 odst. 2).
Na otázku, jak dlouho může přechodné období trvat, zákon odpověď nedává. Nedokáže-li zastupitelstvo zvolit nové orgány, může teoreticky trvat až do dalších voleb. Že by to bylo v rozporu s právem obcí na samosprávu (čl. 8 Ústavy) je zřejmé, je však otázkou, jak souladu s Ústavou dosáhnout, zůstane-li zastupitelstvo nečinné.
Že se nejedná o stav zcela ideální, je nasnadě. Taková je však současná zákonná úprava. Chce-li zastupitelstvo tuto situaci vyřešit, musí co nejrychleji ze svých řad zvolit nové vedení. A překonat odpor těch, kteří se tomu snaží v zájmu ochrany svých funkcí a s nimi spojených prebend zabránit.
JUDr. Petr Toman, LL.M.
