Novela zákona o registru smluv je dalším důkazem právní nestability

0
Novela zákona o registru smluv je dalším důkazem právní nestability

Zákon o registru smluv, jemuž byla věnována mimořádná pozornost již v době jeho vzniku, nepřestal vyvolávat smíšené reakce prakticky nikdy. Veřejnosti se nicméně více připomíná v současné době, kdy dochází k jeho novelizaci. U tak kontroverzní legislativní úpravy bylo více než jasné, že zásahy do jejího textu na sebe nenechají dlouho čekat. Bylo jen otázkou času, zda se tak stane ještě v aktuálním, či v spíše v příštím volebním období.

První pokus poslanců o úpravy v zákoně projednávala Poslanecká sněmovna již v loňském roce. Poslanci tehdy navrhovali zcela zprostit povinnosti zveřejňovat uzavřené smlouvy státní a národní podniky a právnické osoby, jejichž vlastníkem je stát, kraj nebo obec a zároveň mají průmyslovou či obchodní povahu. Navrhovaná novela se poměrně očekávaně setkala se značnou kritikou, neboť takové „osekání“ zákona jde zcela proti jeho smyslu. Návrh byl následně Senátem odmítnut a vrácen Poslanecké sněmovně. Na to reagovala skupina poslanců vypracováním nového tzv. kompromisního návrhu novely zákona o registru smluv. Kompromisní návrh explicitně neomezuje výčet povinných subjektů, rozšiřuje však výčet typů smluv, které není nutné zveřejňovat.

Návrh konkrétně stanovuje, že povinnost uveřejnění se nadále nevztahuje na smlouvy uzavřené státními a národními podniky a na státem, kraji či obcemi vlastněnými právnickými osobami, pokud tyto subjekty „byly založeny za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví“ a současně dotčená smlouva byla uzavřena „v běžném obchodním styku v rozsahu činnosti výše uvedeného subjektu“. Na první pohled je zřejmé, že aktuální novela schválená poslanci, jíž se nyní budou věnovat senátoři, má potenciál nadělat více škody než užitku.

Pomineme-li skutečnost, že navrhované znění zákona o registru smluv zavádí do právního řádu nejasné a neurčité právní pojmy, ty skutečné problémy nastanou v aplikační praxi, a to především pro tisíce podnikatelů či obchodních společností, které se státními a národními podniky, resp. se státem, kraji a obcemi vlastněnými právnickými osobami na denní bázi kontrahují. U každé smlouvy budou podnikatelé nuceni řešit, zda uzavírají smlouvu, která se v registru zveřejňuje, a to v situaci, kdy nezveřejnění příslušné smlouvy může znamenat, že tato smlouva nikdy nebyla uzavřena se všemi právními, daňovými i účetním dopady.

Do již tak dost turbulentního podnikatelského prostředí v České republice posledních let nyní novela zákona o registru smluv vnáší další nejistotu, tentokráte v obchodních smluvních vztazích. Vzhledem k tomu, že tzv. kompromisní novela se fakticky příliš neliší od prvního poslaneckého návrhu, bude zajímavé sledovat, jak se k jejímu návrhu postaví Senát.

Bohužel se na tomto příkladu opětovně ukazuje, že stabilita, srozumitelnost a právní jistota (nejen) v podnikatelském prostředí jsou pro zákonodárce až na druhém místě. Namísto legislativního řešení otázek, které podnikatele a obchodní společnosti skutečně trápí a mají na ekonomiku reálný dopad, se zákonodárci opakovaně věnují vymýšlení výjimek na výjimky ze zákona o registru smluv, které v konečném důsledku podnikatelské praxi pouze a jenom uškodí.

Radim Obert

Previous article Přibáň a lež
Next article Obec pod kuratelou
Radim Obert se specializuje zejména na občanské, obchodní a správní právo. V průběhu studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze působil na pozici právního asistenta v neziskové organizaci Transparency International. Po ukončení studia získával zkušenosti ve státní správě. V současné době působí jako advokát v AK Vilímková Dudák & Partners.