V nedávné době přinesly zpravodajské servery informace o dvou případech soudních funkcionářů z různých krajských soudů, kteří byli přistiženi za volantem ve stavu nezpůsobilém k řízení, přičemž oba dva požití alkoholu odmítali. ¹

První z nich, nyní již bývalá místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem,  byla následně pravomocně odsouzena za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku.

Druhý soudní funkcionář, rovněž již bývalý místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích, který svou jízdou způsobil dokonce dopravní nehodu, byl však postižen pouze v rámci přestupkového, resp. disciplinárního řízení. Nejvyšší správní soud, který rozhodoval o kárném návrhu ministryně spravedlnosti na zmíněného soudce, sice konstatoval, že byla prokázána nezpůsobilost soudce k řízení, což bylo zdokumentováno a svědecky podloženo, ² přesto však tohoto soudce nezbavil jeho funkce, jak bylo ze strany ministryně spravedlnosti navrhováno, ale pouze mu na dobu 1 roku snížil plat o 30 procent.

Rozdíl trestního postihu oproti uložení disciplinární či přestupkové sankce

Tyto dva případy poukázaly na dlouhodobý problém spočívající v tom, že řidič, který se při dopravní kontrole odmítne podrobit dechové zkoušce či odběru krve na zjištění přítomnosti alkoholu či drog, jak učinil také v úvodu zmíněný bývalý soudní funkcionář, není postižen pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákoníku, ale pouze pro přestupek. ³ Na tom nic nemění ani to, že řidič odmítající dechovou zkoušku či odběr krve nemá k takovému rozhodnutí žádný zdravotní důvod. Vzniká tak paradoxní situace, kdy řidič, který odmítne splnit výzvu policisty (anebo dalších oprávněných osob) ⁴ k podrobení se dechové zkoušce či odběru krve, je zvýhodněn oproti řidiči, jež svou povinnost splní. Odmítnutí dechové zkoušky či odběru krve je proto časté a týká se cca pětiny řidičů, kteří jsou k jejímu provedení vyzváni. ⁵

Nemůže přitom obstát argument, že řidič odmítající dechovou zkoušku anebo krevní odběr bude dostatečně postižen v rámci přestupkového řízení. Neplatnost tohoto argumentu lze dobře demonstrovat na srovnání sankcí, které byly uloženy v případech zmíněných soudců. Soudci, který dechovou zkoušku odmítl, byla v následujícím přestupkovém řízení uložena peněžitá sankce ve výši 35.000,- Kč a sankce zákazu činnosti na dobu jednoho roku a poté mu byl v rámci disciplinárního řízení na dobu jednoho roku snížen plat o 30 procent. Soudkyni, která se dechové zkoušce podrobila, byl v trestním řízení uložen čtyřměsíční trest odnětí svobody s osmnáctiměsíční zkušební dobou, peněžitý trest v celkové výši 100.000,- Kč a trest zákazu činnosti na dobu 18 měsíců.

Těmito trestními sankcemi však společenský postih jízdy motorovým vozidlem pod vlivem alkoholu pro tuto soudkyni neskončil, neboť pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin ze zákona zanikla její funkce soudkyně. ⁶ Bez významu přitom rozhodně není ani s odsouzením za tento trestný čin spojený záznam v rejstříku trestů, který jí způsobí značné problémy při hledání nového zaměstnání, neboť například pro jmenování státním zástupcem, notářem, exekutorem či pro zapsání do seznamu advokátů anebo pro přijetí do státní služby je třeba doložit bezúhonnost. 

To vše na rozdíl od druhého soudce, který dechovou zkoušku odmítl, a proto si novou práci hledat nemusí, neboť soudcem zůstává. Přitom pokud by svou povinnost k podrobení se dechové zkoušce či odběru krve splnil (jak bylo zmíněno v úvodu, tak o jeho nezpůsobilosti řídit motorové vozidlo v rámci řízení před Nejvyšším správním soudem nevznikla pochybnost), tak s ohledem na skutečnost, že s vozidlem způsobil dopravní nehodu, by bylo třeba jeho jednání hodnotit již podle kvalifikované skutkové podstaty příslušného trestného činu, tedy jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku.

Cesta k řešení

Ze shora uvedených důvodů je s podivem, že Nejvyšší správní soud návrhu ministryně spravedlnosti nevyhověl a zmíněného soudce nezbavil funkce. Tímto rozhodnutím byl vyslán signál, že se vyplatí výzvu policisty k provedení dechové zkoušky či k odběru krve odmítnout, což rozhodně nepřispěje ani ke zvýšení bezpečnosti na našich silnicích a ani ke zvýšení důvěry veřejnosti v osoby soudců.

Cesta k řešení podobných případů do budoucna je přitom nasnadě. Stačí se inspirovat u našich sousedů na Slovensku (anebo v některých dalších státech západní Evropy), ⁷ kde je odmítnutí dechové zkoušky či odběru krve trestným činem, který se trestá shodně jako prokázaná jízda motorovým vozidlem ve stavu vylučujícím způsobilost k této činnosti, kterou si řidič způsobil požitím alkoholu či drog. ⁸

Takovéto rozšíření skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákoníku by do budoucna zamezilo tomu, aby řidiči nerespektující výzvu k podrobení se vyšetření na přítomnost alkoholu či drog byli bezdůvodně zvýhodněni před těmi řidiči, kteří tuto svou povinnost řádně splní. Ještě podstatnější je však skutečnost, že tato novela trestního zákoníku by vedla ke zvýšení bezpečnosti na našich silnicích, a tím také k lepší ochraně nejcennějších právních statků – života a zdraví všech účastníků silničního provozu.

Poznámky

1. https://www.novinky.cz/krimi/clanek/soudce-zpusobil-nehodu-a-odmitl-dechovou-zkousku-prijde-o-cast-platu-40360607,https://www.idnes.cz/usti/zpravy/soudkyne-marketa-lehka-odvolani-trest-alkohol-rozsudek.A210527_154844_usti-zpravy_grr
2. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3313759-kvuli-odmitnuti-dechove-zkousky-prijde-soudce-petr-na-rok-o-tricet-procent-platu
3. Konkrétně se jedná o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
4. Viz § 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona o silničním provozu
5. https://radiozurnal.rozhlas.cz/kazdy-ctvrty-ridic-odmitne-dechovou-zkousku-hrozi-za-vysoka-pokuta-i-zakaz-7181444
6. Viz § 94 písm. c) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
7. https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/alkohol-zahranici.A170807_145728_automoto_fdv
8. Viz § 289 odst. 2 trestního zákona Slovenské republiky

Jan Řeháček