Mezinárodní sportovní arbitráž (anglicky: Court of Arbitration for Sport – CAS) minulý čtvrtek vyhověla odvolání 28 ruských sportovců a zrušila jejich doživotní tresty.

Následovala okamžitá reakce předsedy Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomase Bacha, kterou nelze než citovat: „Takové rozhodnutí jsme nečekali, považuji ho za překvapivé a velmi nešťastné. Celou situaci jsme důkladně rozebrali na včerejším i dnešním jednání Výkonného výboru. Verdikt dokazuje, že CAS musí rychle reformovat svou interní strukturu, aby jeho rozsudky měly větší kvalitu a kontinuitu.“

Pro ty, kteří nejsou experti sportovního práva, si dovolím krátký exkurz, který představí, co vlastně Mezinárodní sportovní arbitráž – CAS je. Je to jediný mezinárodní arbitrážní orgán určený k řešení sportovních sporů. Vznik tohoto orgánu inicioval v roce 1984 tehdejší předseda MOV Juan Antonio Samaranch. Sídlí v Lausanne. Spory rozhodují rozhodci, kteří jsou nominováni národními olympijskými výbory, jedná se o zkušené právníky se špičkovou znalostí sportovního práva a arbitráže.

V kontextu výroku stávajícího předsedy MOV Thomase Bacha nelze opomenout fakt, že v roce 1994 soudním rozhodnutím švýcarský soud konstatoval, že Mezinárodní sportovní arbitráž je skutečně arbitrážním soudem, zároveň ale upozornil na jeho silné vazby na MOV. V reakci na uvedené rozhodnutí byla struktura Mezinárodní sportovní arbitráže zreformována.

Ať již si myslíme o dopingové aféře ruských sportovců, co chceme, jako právník i arbitr očekávám, že rozhodnutí nejvyššího nezávislého orgánu povolaného k rozhodování sporů ve sportu a dopingu bude respektováno. Je zřejmé, že stejně jako v případě některých rozsudků českých soudů, které se protiví veřejnému mínění, celospolečenskému vkusu či obecným představám o dané vině a trestu, a které se stávají předmětem kritiky politiků, „expertů“ či jiných osob formujících veřejné mínění, neustál rozhodnutí CAS ani nejvyšší orgán olympijského hnutí, Výkonný výbor MOV.

Sama kritika rozhodnutí by v daném kontextu snad mohla být akceptovatelná. Za zcela nepřípustný faul (ať použijeme sportovní terminologii) je nutné považovat výhružku rychlou reformou interní struktury CAS, a to s cílem větší kvality a kontinuity rozsudků.

Vzhledem k tomu, že pan předseda MOV jedním dechem dodává, že MOV ještě nemá k dispozici odůvodnění předmětných rozhodnutí, nelze uvedený výrok chápat jinak než jako nátlak směřující vůči nezávislé sportovní arbitráži s podtextem, když nebudete rozhodovat tak, jak očekává MOV, budeme reformovat.

Kvalitu a kontinuitu nemůže posuzovat Výkonný výbor MOV, není pro to kompetentní. Jediným orgánem, který rozhodnutí CAS přezkoumat může, je švýcarská justice.
Připomínám, že ta již v roce 1994 kritizovala silné vazby CAS na MOV, když právě tato kritika vedla k odpoutání CAS od struktur MOV. Pokud si někdo přeje opětovné připoutání a laické revidování výroků CAS je to nejen krok zpět, ale též přiznání toho, že král je nahý.

Lukáš Trojan