Asociace podnikatelů a manažerů každým rokem nominuje do soutěže Absurdita roku zákony nebo vyhlášky, které podnikatelům komplikují život. Vždy je z čeho vybírat, ale letos to byla jasná volba. Kontrolní hlášení trčí z ostatní, nijak zvlášť povedené legislativní tvorby vlády jako ošklivý bolák. Kontrolní hlášení je zatím asi vrcholem velkopanského přístupu státu k podnikatelům. Jen elektronická evidence tržeb mu možná bude příští rok šlapat na paty.
Kontrolní hlášení DPH se v anketě Absurdita roku umístilo na prvním místě. To je sice vítězstvím pro kontrolní hlášení, ale domnívám se, že je to prohra pro ministra Babiše, vládu a úředníky Finanční správy. Vytvořili zákonný nástroj, který drtivá většina podnikatelů odmítá, kritizuje a z hloubi duše nesnáší. Tyto pocity se pak snadno přenesou na osoby, které nám kontrolní hlášení vnutily.
Kontrolní hlášení je absurdní z mnoha důvodů – pro absurdní argumentaci při jeho zavádění, přes absurdní tvrdost lhůt a sankcí až po projev absurdního vztahu politiků a úředníků k podnikatelům. Ale popořadě.
Kontrolní hlášení je prý důležitým nástrojem pro boj s karuselovými podvody, říkali například pánové Babiš (MF ČR) a Havlíček (AMSP). No, to asi ne. Výsledkem karuselových podvodů jsou stamilionové nedoplatky na DPH a v ČR je jen asi 11 tisíc firem, které mají roční obrat nad 100 milionů. Zbývajících asi 490 000 firem (plátců DPH je celkem asi 500 tisíc) má obraty nižší, až velmi nízké, a lze je těžko podezřívat z karuselů. Navíc se karuselových podvodů dopouští jen desítky až stovky podvodných firem. Zpráva NKÚ z června 2014 o tom říká: „V roce 2013 bylo odhaleno 77 firem, každá s nedoplatkem na DPH vyšším než 100 milionů korun, celkem těchto 77 firem dlužilo státu kolem 30ti miliard.“ Není tedy potřeba šikanovat každého živnostníka či malého podnikatele.
K tomu, jak absurdně tvrdé jsou sankce kvůli kontrolním hlášením, se dostaneme přes malou odbočku: V pátek 29. 4. čekalo řidiče mezi Prahou a Brnem nečekané zpoždění, které dosahovalo v některých chvílích až hodiny. Konsorcium firem OHL ŽS, Alpine Bau a Eurovia nedokončilo uzavírku včas. „Důvodem zdržení bylo opravování nekvalitně odvedené práce,“ uvedlo ministerstvo dopravy. „Okamžitě byla udělena pokuta v řádu desetitisíců korun,“ řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold (zdroj: iDnes, 29. 4. 2016).
Promiňte, milí čtenáři, možná to vypadá, že to sem nepatří. Ale všimněte si, jak „tvrdě“ postupovalo ministerstvo dopravy vůči stavebním gigantům, kteří nedodrželi smlouvu a zdrželi na dálnici tisíce občanů. Okamžitě dostali desetitisícovou pokutu. Všimli si toho vůbec?
Srovnejme nyní něžné zacházení se stavebními obry, s tvrdostí skutečnou. Opozdí se podnikatel s KH o jediný den? Bez pardonu pokuta 1000Kč. Podá podnikatel KH až na výzvu FÚ, ale do pěti dnů? Pokuta 10000Kč. Nestihne to do pěti dnů? 30000Kč. Nestihne podat KH v náhradní lhůtě, opět pěti dnů? 50000Kč. A třešničkou je, že když si budou myslet úředníci, že podnikatel dostatečně nespolupracuje nebo jim ztěžuje práci, mohou mu udělit pokutu až 500000Kč. Tak co? Kdo se má líp, malí podnikatelé a živnostníci nebo velké stavební firmy? Na koho je stát hodný a na koho tvrdý?
Vrcholem absurdnosti kontrolních hlášení ovšem je, že odkrývají vztah státu, politiků a vysokých státních úředníků k malým podnikatelům a živnostníkům. Těch sedm paragrafů v zákoně o DPH ukázalo, že ministerstvo financí a Finanční správa nepovažují podnikatele za své klienty, o které by se měli starat, a kterým by měli poskytovat servis. Ani nepovažují podnikatele za rovnocenné partnery. Stát se staví vůči podnikatelům do role vrchnosti či drába. Přikazuje, vymáhá a trestá. Vrší další a další povinnosti. Chce stále více a stále méně dává. Tak s námi jedná stát, který si platíme. Je to ještě náš stát, nebo už je to stát vlády, politiků, ministrů a jejich náměstků?
Asociace podnikatelů a manažerů bude žádat, aby byla kontrolní hlášení zrušena zcela, nebo aby této povinnosti byli zproštěni všichni plátci s ročním obratem do 100 milionů korun.
Radomil Bábek