S mírnou nadsázkou se dá říci, že snadno poznáme, kdy úředníci ministerstva financí lžou. Jakmile mluví o EET. Tentokrát se ukázala, a ne poprvé, ministryně Schillerová.
V Poslanecké sněmovně čeká na projednání novela zákona 112/2016 Sb. o evidenci tržeb. Ministerští úředníci se v ní měli vyrovnat s výrokem Ústavního soudu, ale přistoupili k tomu podle rčení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Nesmyslnost novely z pera ministerstva financí je zřejmá a rozumní poslanci se jí brání.
Na svém fb profilu (https://www.facebook.com/SchillerovaAlena/, 22. října v 17:30) zveřejnila filipiku proti opozici, která podle ní „nesmyslnými a nezodpovědnými obstrukcemi novely zákona o evidenci tržeb ve Sněmovně brzdí EET v polovině cesty“.
Faktem je, že jen vláda a ministerstvo financí brzdí EET v polovině cesty, v polovině cesty ke zrušení. Ministerstvo financí, s dlouhodobým zadáním od Andreje Babiše, se stále snaží obhajovat zcela pochybný projekt, který se už zdiskreditoval. Paní Schillerová v textu tuto obhajobu vede, jak jinak, pomocí překroucených faktů či holých lží.
Pojďme se podívat na jednotlivé výroky paní Schillerové.
Píše, že brzdit EET je proti zájmům podnikatelů a jde to prý přímo proti férovému trhu. V tom prvním má částečně pravdu, protože EET je v zájmu několika málo velkých firem. Celá pravda však je, že EET jde přímo proti zájmům statisíců malých podnikatelů a živnostníků, takže tady si to autorka překroutila, jak se jí hodilo. A že jde EET proti férovému trhu? Naopak, je nástrojem zvyšování moci státu a korporací vůči malému podnikání. Na EET nejvíce doplatili malí podnikatelé na venkově, lidé staří, kteří se už nemohli nebo nechtěli učit pracovat s moderní technikou. Provozovny zavírali na vesnicích i ti, kteří na EET prostě neměli peníze, protože je jejich živnost jen tak tak uživila. Férový trh a EET? To je v přímém rozporu, stejně, jako starost ministryně financí o férovost trhu je v přímém rozporu s tím, co dělá.
Další výrok, že „zástupci podnikatelů opakovaně volají po nutnosti neomezovat EET pouze na sektory stravování a velko a maloobchodu“ je pouze chytrým překroucením faktu, že většina zástupců podnikatelů nechce, aby v tom obchodníci a hospodští zůstali sami, proto žádá zrušení EET. Jen někteří oportunní funkcionáři s paní ministryní spolupracují. Zatímco například šéfové AMSP a HKČR, pánové Havlíček a Dlouhý, dlouhodobě podporují EET přímo proti zájmům drtivé většiny podnikatelů a živnostníků, v jejich organizacích je většina členů proti EET. To je ovšem fakt, který se paní Schillerové a vládě nehodí.
Dále paní Schillerová píše, že „obstrukce s přijetím novely zákona o evidenci tržeb brání výraznému snížení DPH, což by mělo být součástí novely“. To je nehorázná lež, protože snížit DPH může vláda kdykoli, k tomu nepotřebuje EET, dále DPH nemá se zákonem 112/2016 Sb.o evidenci tržeb nic společného, protože DPH řeší zákon 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, a za třetí, nejde o snížení DPH, ale pouze o návrat k spravedlivé výši, k stavu před krizí.
Ukázky toho, jak hezky jde manipulovat veřejností, která se v zákonech neorientuje.
Jako ryzí pokrytectví lze posoudit výrok paní Schillerové, že postoj opozice „vystavuje zrakově postižené podnikatele riziku, že od 1. ledna 2019 přijdou o výjimku z povinnosti evidovat tržby. Blokováním novely zamezuje zákonnému vynětí těchto podnikatelů z EET!“ Tohle si dovolí napsat ti, kteří sami uvalili na zrakově postižené povinnost používat EET! Místo, aby se rychle a s omluvou pokusili opravit svůj přešlap, hází teď vinu na jiné. Založili požár a vyčítají hasičům, že pomalu hasí. Drzost státní správy nezná mezí!
Poslední odstaveček v propagandistickém příspěvku paní Schillerové je už jen zábavný.
„4,5 miliardy ročně. Přesně o tolik peněz ročně mají kvůli opozici přijít obecní, městské, krajské pokladny i státní kasa“ Co tím autorka myslela? Kde vzala to číslo? Už neplatí sliby Andreje Babiše, z jeho televizní reklamy na podporu EET, na 18 miliard ročně? Nedávný odhad MF, že EET přinese za rok 2018 a 2019 až 14 miliard korun ročně už taky neplatí? Ne, je to jinak. Někdo si jen nedal s tvorbou textu práci a vzal první číslo, které mu přišlo pod ruku. Vždyť je to přece jedno, mysleli si asi, důležité je, že lži, jednou vyřčené, zůstanou neinformované veřejnosti už v hlavě.
Výroky paní ministryně Schillerové lze snadno vyvrátit a je snadné dokázat jejich nepravdivost. Ptám se tedy: Je možné, aby v právním a dosud demokratickém státu vysoký státní úředník informoval veřejnost účelově a nepravdivě? Smí se tak chovat, pokud mu to zákon nepřikazuje? A otázka poslední: Odvážila by se ministryně Schillerová obhájit své výroky ve veřejné diskuzi? Pokud ano, jsem k dispozici.
Radomil Bábek