Jsem velmi rád, že publikace mého názoru a výzvy politicky angažovaným advokátům vyvolala v řadách advokátní veřejnosti četné reakce, a to jak pozitivní, tak negativní.

Z ohlasů na veřejná vyjádření některých kolegyň a kolegů vnímám, že řada advokátek a advokátů má potřebu se distancovat od jejich stanovisek, aby s nimi jako advokáti nebyli spojováni. Angažované kolegyně a kolegové a jejich příznivci se pochopitelně dovolávají svého práva na svobodu slova a politického projevu. Od toho koneckonců máme demokracii a svobodu projevu, abychom o těchto věcech mohli svobodně diskutovat. Je zajímavé, že někteří advokáti si mou výzvu vzali osobně, ačkoliv záměrně nebyla adresovaná nikomu konkrétnímu, ani v ní nebyl vyjádřen žádný politický názor, takže mi nelze podsouvat, že bych kritizoval kohokoliv s názorem odlišným.

Je tomu tak zejména proto, že se jako předseda České advokátní komory, která je důsledně apolitická, striktně vyhýbám vyjádření jakéhokoli politického názoru jménem Komory. Pokud tedy za politický názor nepovažujeme vyjádření respektu k demokratickým principům naší země. Slib advokáta nás koneckonců zavazuje, že budeme ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Základní demokratické principy naší země jsou nepochybně součástí našeho práva, stejně jako ratifikované mezinárodní smlouvy. 

Každopádně si vážím každého oponentního názoru a jsem připraven o něm diskutovat, zejména v případě, že je projeven korektním způsobem bez schovávání se za anonymitu sociálních sítí. Zároveň jsem velmi potěšen, že na rozdíl od některých projevů na sociálních sítích probíhá tato debata v advokátních mediích korektně. 

Pochopitelně můžeme polemizovat nad jednotlivými částmi stanoviska, které vytržené z kontextu mohou svádět k mylné interpretaci, že smyslem mého apelu je upírat komukoliv z advokátů právo se politicky angažovat a svobodně vyjadřovat svůj politický názor. Tak tomu v žádném případě není. Ostatně již v roce 1997 přijalo tehdejší představenstvo České advokátní komory stanovisko k otázce výkonu činností neslučitelných s výkonem advokacie, ve kterém konstatuje, že s výkonem advokacie není zásadně neslučitelný výkon veřejných funkcí, například výkon povinností vyplývajících z funkce senátora, poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu či člena obecního zastupitelstva. 

Už vůbec pak nelze z publikovaného názoru dovozovat jakékoliv omezení práva advokáta kohokoliv jako klienta zastupovat. 

Podstata výzvy je však úplně jiná. Jde o apel na advokáty, kteří se politicky angažují, aby tak coby advokáti činili v rámci advokátní etiky. Koneckonců apel předsedy ČAK není v advokacii žádným zcela novým formátem. Již před devíti lety v zářijovém úvodníku Bulletinu advokacie můj vážený předchůdce ve funkci předsedy Komory JUDr. Martin Vychopeň vyzval k opuštění z řad advokacie ty, kteří se proviňují advokátní etice a jejímu poslání.

Podle zákona o advokacii je advokát povinen postupovat zejména (avšak nejen) při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže, která stanoví etický kodex. Podle tohoto stavovského předpisu je pak advokát všeobecně povinen poctivým, čestným a slušným chováním přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu. 

Věřím, že není pochyb o tom, že šíření nenávistných projevů, které podněcují, podporují nebo ospravedlňují nenávist proti skupině osob (například na základě jejich rasy, národnosti, etnicity, náboženského vyznání apod.) je s advokátní etikou neslučitelné.

Závěrem, bych rád zdůraznil, že publikovaný text vyjadřuje moje osobní stanovisko, které mám jako předseda Komory nepochybně právo veřejně sdělit. Každému advokátovi je přitom známo, že pokud jde o případné kárné řízení, nemůže být korektnost takového řízení z mé strany nijak ovlivněna, neboť předseda České advokátní komory žádné kárné kompetence nemá, když jsou svěřeny nezávislým orgánům, jako je kontrolní rada, kárná komise, případně odvolací kárná komise jakožto samostatně volené orgány Komory. 

Česká advokátní komora se dlouhodobě snaží propagovat dobré jméno advokacie, mimo jiné i proto vyhledává a zviditelňuje advokátky a advokáty, kteří se v těžkých časech nesvobody a totality nebáli obhajovat bezbranné proti zvůli různých despocií. Vydali jsme o tom i knihu, která se jmenuje Advokáti proti totalitě. V historii našeho stavu však existují i osoby, které despociím a totalitním režimům sloužily. Je na každém, aby si vybral svoji roli. A bude na našich nástupcích, aby tuto roli zhodnotili.

JUDr. Robert Němec, LL.M.