Vyhláška č. 244/1996 Sb. v platném znění, vydaná Ministerstvem spravedlnosti, upravuje advokátní kárný řád, tedy způsob, jakým Česká advokátní komora vykonává svůj dohled nad advokáty ve formě kárného postihu.

Pro celé projednávání kárného řízení je do značné míry určující, před jakým kárným senátem bude řízení probíhat. Připomeňme, že ve smyslu ust. § 47 zákona o advokacii jsou tříčlenné kárné senáty sestavovány z 83 členů kárné komise. Sestavit tříčlenný senát z 83 členů znamená zhruba 95.000 různých kárných senátů!!! Odvolací kárná komise je dle ust. § 47a zákona o advokacii jedenáctičlenná, a protože i odvolací kárný senát je tříčlenný, může být sestaveno 165 různých kárných senátů.

Za této situace je Unie advokátů, z.s. přesvědčena, že odporuje zásadě „zákonného soudce“, aby jak prvoinstanční, tak odvolací kárný senát byl ustanovován pouze na základě osobního uvážení předsedy příslušné komise. Děje se tak na základě ust. § 2 odst. 1 a § 5 odst. 1 výše citované vyhlášky, které zní:

„§ 2 odst. 1:

Předseda kárné komise České advokátní komory (dále jen předseda kárné komise) bez odkladu po zahájení kárného řízení písemně ustanoví kárný senát podle § 33 odst. 1 a jmenuje jeho předsedu.“

„§ 5 odst. 1:

Předseda odvolací kárné komise bez odkladu poté, co mu bylo předsedou kárné komise předloženo odvolání, písemně ustanoví odvolací kárný senát a jmenuje jeho předsedu.“

Za této situace považovala Unie advokátů, z.s. za nutné se poohlédnout, jakým způsobem je upraveno ustanovování kárných senátů v tak říkajíc sesterských stavovských organizacích, tedy v Notářské komoře a Exekutorské komoře. Obě komory Unie advokátů, z.s. oslovila a přináší následující poznatky:

Nejdříve k situaci v Notářské komoře:

Je potřeba říci, že v Notářské komoře je nepoměrně méně kárných řízení, což je také dáno nepoměrně (o dva řády) menším počtem notářů, než je počet advokátů. Notářských úřadů působí v ČR 439. V letech 2012 – 2018 bylo dle vyjádření Notářské komory zahájeno průměrně 4,4 kárných řízení. Tento nepatrný počet se odráží i ve způsobu ustanovení členů kárného senátu, který je dán ust. § 3 Notářského kárného řádu, který byl přijatý sněmem dne 16. 6. 2009 a schválený Ministerstvem spravedlnosti pod čj. 226/2009-OD-ORG/2. Citovaná právní norma zní takto:

Kárný senát

• 3

(1) Určení členů kárného senátu pro kárné řízení losem provádí předseda komise bezodkladně po zahájení kárného řízení za přítomnosti alespoň jednoho dalšího člena komise. Losuje se vždy ze všech členů komise, přičemž nejdříve se vylosuje předseda kárného senátu a poté dva přísedící. Do losování se nezařazuje člen komise, který je

kárně obviněným. O losování se vyhotoví zápis, který podepíší předseda komise a člen komise, který byl losování přítomen.

Dodejme, že dle ust. § 41 odst. 1 Notářského řádu tvoří kárnou komisi předseda a čtyři další členové. Je tedy zřejmé, že v případě kárných řízení notářů předseda kárné komise neurčuje složení senátu sám, ale senát je určován náhodně.

Druhou komorou profesně blízkou advokacii je Exekutorská komora. Je jich ovšem ještě méně než notářů. V ČR působí celkem 157 exekutorů. O to zajímavější je, jakým způsobem je upraveno kárné řízení exekutorů.

Podle ust. § 114 Exekučního řádu (zák. č. 120/2001Sb. v platném znění) má Kárná komise 9 členů, z čehož je 6 soudců, jmenovaných předsedou Kárného soudu, což je Nejvyšší správní soud. Tři členové jmenovaní z řad exekutorů. Předsedou Kárné komise exekutorů může být pouze soudce. Kárné řízení se koná před tříčlenným kárným senátem, který je jmenován předsedou kárné komise. Kárný senát se skládá z 2 členů kárné komise z řad soudců a z 1 člena kárné komise z řad exekutorů. Předsedou kárného senátu může být také pouze soudce. Z uvedeného vyplývá, že Exekutorská  komora má nad svými členy pouze minoritní kárnou pravomoc. Z podrobného vysvětlujícího přípisu Exekutorské komory, který Unie advokátů, z.s., obdržela na základě své žádosti o informace, vyplynulo, že jsou Exekutorská komora ustavila tři kárné senáty se stálým obsazením a kárný řád následně upravil pravidla pro rozdělení napadlých věcí jednotlivým senátům, stejně jako pravidla pro stanovení předsedy senárů, a dokonce i pro zastupování senátů a zastupování jednotlivých členů senátů. Tato pravidla shrnula Kárná komise Exekutorské komory do velmi přehledného „Rozvrhu práce“, který obsahuje navíc i zcela přesný popis jednotlivých pravomocí členů i předsedy a místopředsedy kárného senátu a postupu při projednávání kárné věci. Nutno říci, že takovýto vnitrostavovský předpis mohou advokáti exekutorům jen závidět!

Unie advokátů, z.s., samozřejmě nepřehlíží, že k ustavení Exekutorské komory došlo později než k ustavení České advokátní komory, a to se pravděpodobně promítlo i ve struktuře právních norem, které upravují činnost obou stavovských organizací. Nicméně časové rozpětí mezi přijetím Exekučního řádu č. 48/2001, který nabyl platnosti od 3. 4. 2001, a zákonem o advokacii č. 85/1996 Sb., který nabyl účinnosti 1. 7. 1996, není tak velké, aby takto diametrálně odlišný přístup ospravedlňoval.

Pro úplnost je ještě třeba připomenout, že pro řízení ve věcech kárných proti exekutorům je relevantní zákon č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, který je platný od 11. 1. 2002. Podle tohoto zákona je kárným soudem Nejvyšší správní soud.

Jistě že úřad exekutorů je pevněji svázán s justicí jako celkem, avšak bez činnosti advokátů není možno hovořit o právním státu. Z tohoto hlediska by inspirace oběma sesterskými komorami dle názoru Unie advokátů, z.s., České advokátní komoře byla ku prospěchu. Unie advokátů s lítostí konstatuje, že ačkoliv předestřela svoje návrhy, vedené ve výše uvedeném směru, předsedovi České advokátní komory JUDr. Vladimíru Jirouskovi, nesetkala se s ani minimální kladnou odezvou. Předseda České advokátní komory všeobecně odkázal na možnost vyslovení podjatosti toho kterého člena kárného senátu, což ovšem dle názoru UA je poněkud jiný problém, než je ten, na který Unie advokátů poukazuje. Dále předseda České advokátní komory v odpovědi na návrhy Unie advokátů uvedl:

„Změny právní úpravy advokátního kárného řízení navrhované Unií advokátů, tedy rozvrh práce kárných a odvolacích kárných senátů a členství soudců v kárných senátech, považujeme za nadbytečné na straně jedné a nesystémové na straně druhé. Tyto návrhy se navíc nežádoucím způsobem dotýkají samosprávy advokátního stavu. Věřím, že ani Unie advokátů nesleduje záměr narušení samosprávy státu.“

Unie advokátů samozřejmě nesleduje svými návrhy ani narušení samosprávy státu, ani České advokátní komory, avšak je toho názoru, že pod pojem „samospráva“ nelze subsumovat svévolné ustanovování kárných senátů tak, jak tomu je dle Unie advokátů, z.s., nyní. Naopak je toho názoru, že stanovení rozvrhu práce Kárné komise ČAK a Odvolací kárné komise ČAK by posílilo princip samosprávy a dodalo rozhodování o ustavení kárných senátů vážnost, důstojnost a zvýšilo by právní jistotu samotných advokátů v jejich vlastních kárných řízení. Proto i Unie advokátů doufá, že se Česká advokátní komora inspiruje Exekutorskou komorou a přijme relevantní právní kroky, ve kterých jí nic nebrání. Je totiž nepochybné, že stejně, jako je předseda Kárné komise a Odvolací kárné komise oprávněn ustanovovat kárné senáty, jsou oba předsedové oprávněni ustanovit i rozvrh práce kárných komisí a určit způsob, jak budou sestavovány právně předvídatelným způsobem kárné senáty.

K takovému rozhodnutí přeje Unie advokátů, z.s., oběma předsedům kárných komisí ČAK hodně sil a odvahy v nadcházejícím novém roce 2020.

Klára Samková