Aktuálně se v médiích objevují zprávy o tom, že Kancelář prezidenta republiky neposkytla novinářům dokumenty o žádosti prezidenta o kontrasignaci abolice premiérem s odůvodněním, že tyto dokumenty jsou označeny stupněm utajení TAJNÉ a evidovány pod č. j. T 15/2022-OST-OLP a T 16/2022-OST-OLP.
Vzhledem ke skutečnosti, že se v problematice ochrany utajovaných informací dostatečně neorientují novináři, kteří o ní v posledních letech často informují, a zároveň jí někdy v žádoucím rozsahu bohužel nerozumí ani někteří původci utajovaných informací (kdy například neustále utajované informace označují za utajované skutečnosti apod.), tak v rámci tohoto blogu budou v souvislosti s medializovaným případem týkajícím se Kanceláře prezidenta republiky konstatována základní fakta.
Problematiku ochrany utajovaných informací upravuje primárně zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen zákon o OUI), a nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací. Toto jsou základní právní předpisy, nicméně danou problematiku upravuje i množství dalších předpisů.
Co se týká primární právní úpravy, tak zákon o OUI stanovuje tzv. materiální znak utajované informace, čímž je myšleno, že vyzrazením utajované informace musí dojít k poškození nebo ohrožení zájmu České republiky – tedy že musí tomuto zájmu vzniknout újma či nevýhodnost. Definice a rozčlenění újmy a nevýhodnosti je uvedena v § 3 zákona o OUI. Újma se podle závažnosti poškození nebo ohrožení zájmu České republiky člení na tři varianty – a to na mimořádně vážnou újmu (PŘÍSNĚ TAJNÉ), vážnou újmu (TAJNÉ) a prostou újmu (DŮVĚRNÉ), kdy klasifikace utajované informace stupněm utajení ve vztahu k možné způsobené újmě a nevýhodnosti (VYHRAZENÉ) je uvedena v § 4 zákona o OUI. Materiální znak je jednou ze dvou základních podmínek pro utajení informace.
Materiální znak, který odpovídá stupni utajení TAJNÉ, je znak, v rámci jehož naplnění může být způsobena vážná újma zájmu České republiky, kdy vyzrazení či zneužití utajované informace může mít za následek:
a) ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti a demokratických základů České republiky,
b) značnou škodu České republiky ve finanční, měnové nebo hospodářské oblasti,
c) ztráty na lidských životech nebo ohrožení zdraví obyvatel,
d) narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky,
e) vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie,
f) vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb,
g) vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu,
h) vážné narušení diplomatických vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu nebo jinému státu, nebo
i) vážné zvýšení mezinárodního napětí.
Druhá podmínka, která musí být při utajení informace splněna, je existence formálního znaku utajované informace. Formální znak je obsažen v nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanovuje seznam utajovaných informací.
Pokud původce informace bude chtít informaci utajit, musí naplnit materiální i formální znak kumulativně. Bez splnění jednoho či druhého znaku nemůže být informace utajena.
Seznam utajovaných informací má dvacet příloh, v rámci kterých je zároveň i uveden povolený rozsah stupňů utajení u jednotlivých vyspecifikovaných informací, které spadají pod položky pořadových čísel konkrétních příloh.
Příloha č. 1 je obecná část, která je společná všem původcům utajované informace.
Kancelář prezidenta republiky má zároveň svojí samostatnou přílohu – a to přílohu č. 13 s názvem „Seznam utajovaných informací v oblasti působnosti Kanceláře prezidenta republiky“. Zde pod pořadovým číslem 4 je uvedeno, že lze utajit informace o přípravě rozhodnutí prezidenta republiky – a to ve stupni utajení V (což je stupeň VYHRAZENÉ) a pod pořadovým číslem 5 je uvedeno, že lze utajit informace o přípravě rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii – a to ve stupni utajení V – D (což je stupeň VYHRAZENÉ – DŮVĚRNÉ).
Co se týká pojmu amnestie, tak se jedná o normativní právní akt prezidenta zakotvený v Ústavě České republiky v čl. 63 odst. 1 písm. k), který má hromadnou povahu – směřuje vůči nekonkrétnímu počtu osob, a vyžaduje kontrasignaci předsedou vlády (nebo jím pověřeného člena vlády). Milost oproti tomu prezident uděluje jako individuální právní akt, jež směřuje ke konkrétní osobě, je zakotvený v Ústavě České republiky v čl. 62 písm. g), a kontrasignaci předsedou vlády (nebo jím pověřeného člena vlády) nevyžaduje. Amnestie stejně tak jako milost může mít formu agraciace, abolice a rehabilitace. Nicméně ústavní novelizace z roku 2012 zakotvila v čl. 63 odst. 1 písm. j) abolici, vedle amnestie taktéž zakotvené v čl. 63, jako další samostatnou pravomoc prezidenta republiky: „prezident republiky dále nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo“, kdy k platnosti rozhodnutí o abolici se vyžaduje, stejně jako u amnestie, kontrasignace předsedou vlády (nebo jím pověřeného člena vlády).
Pokud by se příkladmo v zájmovém případě jednalo o rozhodnutí prezidenta o přípravě milosti (pouze o přípravu rozhodnutí, nikoli poté již o rozhodnutí samotné), tak takové rozhodnutí prezidenta je možno klasifikovat pouze stupněm utajení VYHRAZENÉ – tedy jako informaci odpovídající pořadovému číslu 4 přílohy č. 13 „Seznamu utajovaných informací v oblasti působnosti Kanceláře prezidenta republiky“. Oproti tomu přípravu rozhodnutí prezidenta o amnestii (opět pouze přípravu rozhodnutí, nikoli poté již rozhodnutí samotné) je možno klasifikovat buď stupněm utajení VYHRAZENÉ, nebo DŮVĚRNÉ – tedy jako informaci odpovídající pořadovému číslu 5 přílohy č. 13 „Seznamu utajovaných informací v oblasti působnosti Kanceláře prezidenta republiky“. Co se týká přípravy rozhodnutí prezidenta o abolici, tak taková varianta nemá v příloze č. 13 „Seznamu utajovaných informací v oblasti působnosti Kanceláře prezidenta republiky“ samostatné pořadové číslo, tedy dle názoru autorky blogu je takové rozhodnutí záhodno, stejně jako přípravu rozhodnutí o milosti, subsumovat pod pořadové číslo 4 přílohy č. 13, kde je přípustný pouze stupeň utajení VYHRAZENÉ.
Z uvedeného rozboru vyplývá, že utajit rozhodnutí prezidenta republiky týkající se milosti, amnestie nebo abolice ve stupni utajení TAJNÉ, předmětná příloha č. 13 Kanceláři prezidenta republiky neumožňuje. Zároveň je de facto vyloučené, že by prezidentem republiky připravovanou milostí, amnestií nebo abolicí mohlo dojít k naplnění některé z definic klasifikující vážnou újmu – viz § 3 odst. 3 zákona o OUI. Z právního hlediska je nepřístojné, aby rozhodnutím prezidenta o milosti, amnestii nebo abolici mohlo dojít například ke ztrátám na lidských životech nebo k ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti a demokratických základů naší republiky.
Aby Kancelář prezidenta republiky mohla disponovat utajovanými informacemi ve stupni utajení TAJNÉ či PŘÍSNĚ TAJNÉ, jejichž by byla původcem, tak by v nich obsažené informace musela subsumovat pouze pod některou z položek uvedených v příloze č. 1. Nicméně pod tuto obecnou část přípravu rozhodnutí týkající se milosti, amnestie nebo abolice subsumovat nelze.
V této souvislosti je záhodno připomenout, že nejenom neutajení informace, která má být utajena v odpovídajícím stupni utajení, je porušením zákona, ale i utajení informace, která být utajena nemá, nebo z pohledu naplnění zákonných znaků být utajena ani nemůže, případně je taková informace utajena v neodpovídajícím vyšším stupni utajení, je porušením zákona.
V § 153 odst. 1 písm. g) zákona o OUI je uvedeno, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které mají přístup k utajované informaci, nebo orgán státu se dopustí přestupku tím, že jako původce vyznačí stupeň utajení na informaci, aniž je uvedena v seznamu utajovaných informací nebo aniž její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, kdy za tento přestupek je možno uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.
Zdeňka Kovaříková
