Od 1.1. 2022 nastanou v oblasti exekučního práva významné legislativní změny. Prostřednictvím zákona č. 286/2021 Sb. (dále jen „novela“), dochází k jedné z nejrozsáhlejších novel výkonu rozhodnutí a exekuce. Dále je od 1.1.2022 v účinnosti také Vyhláška č. 517/2021 Sb., kterou se mění některé vyhlášky z oblasti výkonu rozhodnutí a exekucí. Konkrétně se jedná o vyhlášky č. 485/2000 Sb., č. 330/2001 Sb. a č. 418/2001 Sb.
20 let je součástí právního řádu České republiky institut soudního exekutora. Za dobu své více jak dvacetileté historie, si tato profese vydobyla nezastupitelné místo v systému české justice. Má neméně bohatý historický základ, jako nejblíže příbuzné profese soudce nebo notáře. Úlohou exekutora v právním státě je nucený výkon exekučních titulů způsobem nestranným a nezávislým. Není však viníkem vzniku dluhu nebo celkové úrovně zadluženosti obyvatelstva České republiky. Není ani spravedlivé ho do této úlohy veřejně stylizovat.
Ve druhé dekádě novodobé existence institutu exekutora sledujeme v oblasti exekučního práva přehnané legislativní snahy. Novela střídá novelu. Mohu uvést, že každá novela exekučního práva založila soudnímu exekutorovi nové administrativní úkony včetně požadavků na jejich technické zabezpečení bez toho, aniž by došlo k přiměřenému zvýšení odměny a nákladů vyplácených exekutorovi. Naopak v roce 2016 došlo k podstatnému snížení exekučního tarifu, přestože veškeré inflační ukazatele v České republice každoročně rostly a rostou.
Veřejně bylo deklarováno tehdejším premiérem Babišem, že připravovaná novela exekučního práva napraví systematickou chybu v podobě absence principu „jeden místní exekutor jeden povinný“. Odborná veřejnost dále očekávala, že se exekuční řízení zjednoduší a zmodernizují se jednotlivé způsoby provedení exekuce. Konečně se také tvůrčím a smysluplným způsobem využije dosud nevyčerpaný potenciál institutu soudního exekutora výrazným rozšířením okruhu jeho další činnosti.
Jak to dopadlo? Zákon č. 286/2021 Sb. je za poslední dobu jednou z nejrozsáhlejších novel exekučního práva. Nebyl projednán Legislativní radou vlády České republiky s hodnocením dopadů regulace (RIA). Ve většině pozměňovacích návrzích absentovala systematika, koncepčnost a adekvátní důvodová zpráva. Legislativní text je zdlouhavý, nepřehledný, nesrozumitelný a vágní. V ustanoveních, kde se očekává větší míra kazuistiky, je velmi vágní terminologie a naopak. Celková chaotičnost výsledného legislativního vyjádření a zmatečnost jsou důvody, proč je v odborných kruzích označována jako konfuzní novela.
Nemohu než konstatovat, že konfuzní novela exekučního práva rozšiřuje české právní prostředí o další rozsáhlou právní normu, jejíž výkladová pravidla budou nejasná a praktická aplikace složitá. Nežádoucí posun normotvorby v oblasti exekučního práva směrem ke složitosti a absenci užití unifikované terminologie lze pozorovat delší dobu (příkladem může být právní úprava chráněného účtu). Konfuzní novela je příkladem toho, jak se legislativa dělat nemá.
Musíme si asi zvyknout na to, že pokud právní výklad přijaté normy nebude souladný se zájmem neziskových organizací nebo zainteresovaných politiků, budou využívány sociální sítě (zejm. Twitter) jako místo tvorby lidového výkladu postaveného na principech zvykového práva. Obdobným způsobem občas dochází i k formulování nutných legislativních změn. Bez potřebné míry erudice. S absencí ekonomické, společenské a sociální analýzy včetně predikce možných dopadů. Často vystavěné na individuálních případech s důvodným podezřením o jejich faktické existenci. Bohužel jsou výsledky této tvorby často základem pro pozměňovací návrhy jednotlivých zákonů.
Za daleko vážnější ovšem považuji, že některá ustanovení novely exekučního práva jsou v rozporu s Ústavou a principem legitimního očekávání. Tvrdí-li Ústavní soud opakovaně, že soudní exekutor je de facto podnikatelem, považuji za protiústavní, pokud zákonodárce se zpětnou účinností upírá v normě veřejnoprávního milostivého léta exekutorovi nárok na stanovenou odměnu podle exekučního tarifu, nota bene pokud upírá nárok právnímu zástupci, který zcela jednoznačně nemůže být považován za orgán veřejné moci.
Jsme na prahu nového volebního období poslanecké sněmovny. Očekávám, že se nebudou opakovat chyby konfuzní novely a dojde k její úpravě. Přehnaný populismus vystřídá odbornost, systematika a celková koncepce. Je nezbytně nutné otevřít i téma změny způsobu odměňování exekutora, protože stávající úprava nereflektuje náročnost a nákladovost zajištění výkonu této profese.
Martin Štika
