„Mám povědomí o tom, že pan policejní prezident je osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamilionových částkách,“ řekl v červnu v České televizi Jiří Komárek, vedoucí ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Tímto razantním prohlášením začala rozsáhlá mediální kampaň proti policejnímu prezidentovi Tomáši Tuhému.
Na argumentu, že ÚOOZ zjistil, že Tuhý vynášel informace o vyšetřování k „významnému podnikateli na Moravě“, byla založena hlavní kritika reorganizace policie a boj za zachování Šlachty. Krátce se zdálo, že hnutí ANO dokonce kvůli tomu opustí vládní koalici. V poslanecké sněmovně byla založena mimořádná vyšetřovací komise, jejímž úkolem je prošetřit policejní reformu.
V médiích se postupně začaly objevovat informace z jednání vyšetřovací komise. Český rozhlas přišel koncem července se zprávou, že podle Šlachty detektivové nemají v ruce důkazy, ale spíš indicie. Tvrdili, že z telefonu, který vlastnili Tuhého blízcí, údajně někdo předtím vynášel informace o vyšetřování IT zakázek. Lidové noviny (LN) šly ještě dál a napsaly, že z okolí prezidenta Tuhého odešla varovná SMS o policejní razii v IT firmě Tesco SW přímo jejímu majiteli Josefu Tesaříkovi.
Posléze se opravily, že tuto SMS dostal jeho syn David. Novináři z vydavatelství MAFRA udělali z „tajemné“ SMS kauzu, k níž vznikly desítky článků. „Na displeji mobilního telefonu Davida Tesaříka, syna šéfa firmy Tesco SW Josefa Tesaříka a člena jejího představenstva, pípne varovná SMS zpráva… Odesílatel Davidu Tesaříkovi napsal, že dle jeho zdroje si má policie přijít pro jeho otce Josefa Tesaříka,“ dramaticky fabulovali Martin Shabu a Ondřej Koutník.
Doposud se všichni nepravdivě osočení a v tisku propíraní mohli bránit jen svými tvrzeními. Dnes je ze znaleckých posudků zadaných samotnou policií, o nichž poprvé psalo ECHO24, jasné, že podnikatel David Tesařík nikdy žádnou varovnou SMS nedostal.
Ale mnohem důležitější je tato informace jako důkaz, že od policejního prezidenta žádné informace neunikaly. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) pod intenzivním dohledem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v samém počátku své práce zcela špatně vyhodnotila důkazní materiály, které dostala od Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Tento útvar prováděl domovní prohlídky ve firmě Tesco SW a dalších sedmi IT firmách v rámci prošetřování zakázek na Moravě a východních Čechách a nechal si vypracovat znalecký posudek na telefon Davida Tesaříka.
Je otázkou, zda bylo chybné vyhodnocení znaleckých posudků jen přehlédnutím, nebo záměrem. Dnes se otevřeně hovoří o podezření z politické manipulace. GIBS pod vedením olomouckých zástupců tak zřejmě bezdůvodně zasahovalo do práv vyšetřovaných osob, mezi něž pravděpodobně patřil i nezletilý syn policejního prezidenta. Když GIBS v březnu 2016 odložila své vyšetřování úniků, protože nebylo zjištěno nic, co by opravňovalo zahájit trestní řízení, začaly úniky z vyšetřování úniků, aby se nakonec celé usnesení GIBS objevilo na webu Nadačního fondu proti korupci (NFPK).
Podle zveřejněných zpráv ze zasedání vyšetřovací komise poslanecké sněmovny nyní GIBS prošetřuje podíl jednotlivých bývalých příslušníků ÚOOZ a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na úniku textu usnesení GIBS. Zde je důležitá role olomouckých zástupců, kteří si údajně vyhradili na vyšetřovatelích GIBS, že o svých zjištěních nesmějí informovat ani své nadřízené. Rovněž by stálo za prověření, do jaké míry byl či nebyl dokument, který zveřejnil NFPK, pozměněn oproti původnímu usnesení GIBS.
Urputná snaha především Babišových médií, jeho hnutí ANO, bývalých policistů působících v různých neprůhledných neziskových organizací a na volné noze o zpochybnění policejního prezidenta byla založena na jediném argumentu o varovné SMS zprávě, o jejíž existenci nemá policie jediný důkaz. Prostě evidentně neexistuje.
Babiš si k tomuto svému boji proti „šlachtofobii“ nechal udělat i předvolební billboardy. „Důkaz“ o snaze ministra Chovance zasahovat do personálních záležitostí policie si přitom „elitní“ dnes již expolicisté opatřili prostřednictvím povídání v hospodě, z něhož pořídili záznam. Není divu, že takovou policejní „práci“ parlamentní komise odmítla. Zatímco obvinění policejního prezidenta „Šlachtovci“ postavili na záměrné lži (nebo trestuhodné chybě), ministra vnitra obvinili na základě „povídání u piva“ s ministrovým exporadcem, kterého s Chovancem nepojí zrovna přátelské vztahy.
Zůstává standardní otázkou na závěr, čemu tyto věci měly posloužit. Rozvoji právního státu a demokracie jen těžko. Zatímco „podezřením Šlachtovců“ vůči policejnímu prezidentovi Tuhému a ministrovi vnitra Chovancovi se spektakulárně, podrobně, intenzivně a rozsáhle věnovala všechna hlavní média, v případě důkazů, které tyto pomluvy jednoznačně a průkazně vyvracení, panuje spíše rádiový klid. Média, která v normální civilizované společnosti hrají roli hlídacích psů demokracie, se u nás ve velké většině proměnila v honící psy svých pánů.
Ivo Hartmann
