Byl jsem několik let soudcem Okresního soudu v Břeclavi, několik let soudcem Okresního soudu v Blansku, několik let soudcem Městského soudu v Brně, nyní jsem řadu let soudcem Krajského soudu v Brně, dvakrát jsem po řadu měsíců vypomáhal tehdy personálně nezajištěným soudům ve Zlíně a v Prostějově.
Po celou dobu justiční praxe jsem se čas od času setkal s tím, že je u soudu hledán spis či jeho část. Mělo to dvě notoriety:
– Prakticky vždy se hledaný spis či jeho část dříve nebo později našel v jiném spise (v naznačovaném případě se posléze našly všechny zbývající svazky, což televize zjevně opomněla sdělit).
– Vždy se jednalo o pravomocně skončené spisy, nikdy o spisy, kde doposud probíhalo trestní stíhání. Logické vysvětlení bude v tom, že zatímco spisu, kde probíhá dokazování a jednání s následným rozhodnutím věnuje soudce i kancelář maximální pozornost. U pravomocných věcí tato míra pozornosti klesá, neboť těžiště pozornosti se přesouvá opět na „živé spisy“.
Za dobu mého pověření vedením trestního úseku KS (3 roky) napadlo na úseku odvolacím přes 10 tisíc spisů, z nichž některé musí být převáženy na vozíku. Několik let předtím jsem byl zástupcem tehdejšího místopředsedy a nevzpomínám si, že by byla někde probírána ztráta spisu.
Vzhledem k onomu obrovskému množství je v podstatě krajně nepravděpodobné, aby při manipulaci se spisy nedošlo k nějaké chybě, a překvapen tím může být jenom génius typu pana Kaizra.
P. S. Telefonní hovory spojovatelna nepřepíná jenom na mě, jak bylo v reportáži mylně konstatováno, nýbrž na všechny soudce, což je praxe všech soudů.
Pokud televize Prima a Nova dne 05. 10. 2016 opět v dojemné shodě uvádějí, že Ústavní soud dal za pravdu obžalovanému Zadehovi, že byl postupem justičních orgánů šikanován, což je obsah jeho stížnosti, pak konstatuji, že jeho ústavní stížnost byla zamítnuta.
Ústavní soud mimo jiné shledává, že zadržení stěžovatele proběhlo v intencích čl. 8 odst. 3 Listiny. Dále Ústavní soud uvádí, že šikanózní rozměr případu se mohl jevit z pohledu samotného stěžovatele. Rozhodováno bylo v zákonné i ústavní lhůtě a k nápravě vzniklého stavu došlo standardním způsobem, když toto rozhodnutí obecného soudu považuje Ústavní soud za dostačující.
Závěrem pak Ústavní soud konstatuje ke stížnosti jmenovaného, že jeho omezení osobní svobody a rozhodování o něm probíhalo v rámci zákonných lhůt.
Výklad usnesení Ústavního soudu dotyčnými médii je tedy zjevně překroucený, což ostatně v kauzách, ke kterým se komerční televize vyjadřují, není překvapivé.
Dne 14. 10. 2016 na televizi Prima redaktor Kaizr uvádí, že Krajský soud v Brně se dlouhodobě potýká s vážnými problémy. Jak už jsem jednou uvedl, takový závěr mohou učinit vyšší soudy včetně Ústavního soudu, případně Ministerstvo spravedlnosti ČR, nikoliv právní negramot Patrik Kaizr.
Aleš Flídr
