Informace získané zpravodajskými službami by mohly být využitelné v trestním řízení jako důkazy. Takovou novelu trestního řádu schválila v listopadu loňského roku vláda. Problematická část dle názoru autorky textu ale pravděpodobně nastane tehdy, kdy informace získané zpravodajskými službami budou ve vyšším stupni utajení a jelikož zpravodajské služby nevedou trestní řízení tak jako policejní orgány, jež jsou v případě trestního řízení limitovány stupněm utajení Vyhrazené a Důvěrné, tak se pohybují samozřejmě i ve stupni utajení Tajné a Přísně tajné.
V takovém vyšším stupni utajení ale nelze za aktuálního legislativního stavu „vést“ trestní řízení – a jak se vyjádřil kancléř jedné zpravodajské služby České republiky – vše, co se týká zpravodajské služby a byť je to veřejně dostupné, je z principu vždy utajované. Tedy i jakékoli dokumenty a to jak k případným odposlechům (např. vyhodnocení) pořízeným zpravodajskou službou, tak i k jakýmkoli jiným postupům zpravodajské služby. A jelikož odposlechy či jiný důkazní materiál samostatně bez dalšího konstatovaného vyhodnocení použít nelze, tak k tomuto budou muset být připojeny zpracované utajované dokumenty velmi často obsahující i další dílčí – za pomocí utajovaných metod a postupů zpravodajských služeb – zjištěné navazující informace.
V této souvislosti dle názoru autorky bude proto nutno změnit zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, konkrétně § 3, který stanovuje rozsah stupňů utajení v souladu s materiální stránkou utajované informace, kdy § 3 se v odst. 4 písm. f) a v odst. 5 písm. b) věnuje následku vzniknuvšího v důsledku vyzrazení či zneužití utajované informace ve vztahu k trestnímu řízení. Co se týká § 3 odst. 2 a odst. 3 tak zde nic, co by se vztahovalo k trestnímu řízení, konstatováno nenalezneme. Tedy pokud bude chtít policejní orgán nadále s takovou informací, získanou od zpravodajských služeb, nakládat a dále s ní v rámci trestního řízení pracovat s ohledem na minimalizování predikce ve vztahu k ohrožení prověřování či vyšetřování trestných činů, a přitom bude muset zachovat původní stupeň utajení stanovený zpravodajskou službou, tak dle aktuálního legislativního stavu nemá pod jakou materiální stránku předmětnou utajovanou informaci ve vzájemném prolnutí podřadit. Zde má autorka textu především na mysli například situaci, kdy si bude policejní orgán žádat o povolení ohledně použití operativně pátracích prostředků a jako primární argument v rámci odůvodnění použije informaci získanou od zpravodajských služeb. Přičemž policejní orgán je povinen zachovat stupeň utajení, který jako „původce“ stanovila zpravodajská služba.
Státní zaměstnanci – jako např. policisté, státní zástupci, soudní zapisovatelé a další pracovníci soudů – tito všichni nemohou být poučeni ohledně přístupu k utajovaným informacím v tzv. režimu „ad hoc“, ale pokud se musí v rámci výkonu své služební nebo pracovní činnosti seznámit s utajovanou informací, tak musí být držitelé platného oznámení či osvědčení a poučení (výjimkou jsou pouze přísedící soudních senátů, kdy tyto poučit „ad hoc“ lze). A pokud zpravodajská služba poskytne informaci, která následně bude muset projít trestním řízením a následně bude muset být využita u soudu jako důkaz, tak je velmi dobře možné, ba dokonce pravděpodobné, že tato informace bude minimálně ve stupni utajení Důvěrné nebo spíše vyšším. Plánovaná novelizační změna bude tedy muset vzít v potaz i to, jak se tyto informace budou v rámci trestního řízení zpracovávat, jak a kde se s nimi bude moci nakládat, kdo konkrétně se s nimi bude moci seznamovat apod. Soudci jsou z justiční sféry jediní, kdo mají přístup k utajované informaci přímo z dikce zákona bez platného osvědčení i poučení (z logiky věci vyplývá, že i bez platného oznámení), ostatní vyjmenované osoby musí splnit podmínky pro vydání oznámení nebo za účelem získání přístupu k vyšším stupňů utajení absolvovat bezpečnostní řízení.
Novelizační změna má ulehčit policii dokazování u zvlášť závažných zločinů jako je příkladmo teroristický útok či vyzvědačství, kdy v rámci takové oblasti lze oprávněně předpokládat, že tajná služba předmětné a pro policii relevantní informace bude zpracovávat ve vyšším stupni utajení, než v tom, který je aktuálně stanoven „pro zvlášť závažný zločin“ v rámci zákonné definice materiální stránky utajované informace vztahující se k trestnímu řízení. Autorka textu proto oprávněně předpokládá, že aby byla v takovém případě naplněna materiální stránka důležitá pro utajení informace v určitém stupni utajení, tak bude muset být – jak již bylo vyřčeno – novelizován zákon č. 412/2005 Sb. (kdy bude muset být bráno novelizačně v potaz i nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací) minimálně v tom smyslu, že se bude muset promítnout možnost „ochrany“ trestního řízení do vyšších stupňů utajení, než jak je tomu doposud. Přičemž dále bude potřeba vyřešit, jak bude možno projednávat utajovanou informaci ve stupni utajení Důvěrné, Tajné, případně Přísně tajné u soudů v rámci trestních senátů (a to i ve vztahu k fyzické bezpečnosti) a jak bude zajištěno, že k takové informaci budou moci mít přístup kromě soudců i další zaměstnanci soudů tak, aby byly splněny zákonné podmínky stanovené pro ochranu utajovaných informací. Protože ne každý civilní zaměstnanec justice (i s ohledem na jeho „finanční ohodnocení“) má povinnost projít složitou bezpečnostní prověrkou na stupeň utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné.
Zdeňka Kovaříková
