Hanobení hlavy státu u nás bylo trestné od pradávna až do roku 1997. Některé státy chrání hlavu státu i před slovními útoky jakožto symbol státu. Útok na hlavu státu je vnímán jako útok na stát. Proto je cílem protistátních skupin atentát na hlavu státu.

Původně bylo trestné i hanobení vlády, Parlamentu a Ústavního soudu. Prezident republiky Václav Havel roku 1993 navrhl zrušit hanobení vlády, Parlamentu a Ústavního soudu pro neústavnost, čemuž Ústavní soud 12. 4. 1994 vyhověl. Ovšem hned následující paragraf trestního zákona trestající hanobení prezidenta Václavu Havlu nevadil. Zrušil jej až Parlament v roce 1997.

Například trestnost hanobení prezidenta stanoví německý trestní zákoník v rámci skutkové podstaty hanobení spolkového prezidenta.  Odnětím svobody na 3 měsíce až 5 let může být potrestán ten, kdo veřejně hanobí spolkového prezidenta na veřejném shromáždění, rozšiřováním tiskovin nebo jinými médii.

Prezident republiky je dnes chráněn jako státní orgán a úřední osoba. Trestné je užití násilí vůči prezidentu republiky, ale i vyhrožování s úmyslem působit na výkon jeho pravomocí. Vyhrožování může být spácháno i slovně (verbálně). Takto jsou chráněny všechny orgány veřejné moci a úřední osoby. Prezident je chráněn stejně jako každý starosta či policista. Za vyhrožování lze uložit trest až tři roky odnětí svobody nebo dokonce pět let, je-li spácháno se zbraní.

Zdeněk Koudelka