Evropský soud pro lidská práva a koronavir

0
Evropský soud pro lidská práva a koronavir
Místnost pro veřejná slyšení před Soudem. Zde zasedá Velký senát ESLP. Foto: ECHR

Přestože jsou ve Francii, kde sídlí Evropský soud pro lidská práva, menší omezení kvůli pandemii než u nás, soud prodloužil šestiměsíční lhůtu pro podání stížnosti o tři měsíce v období 16. 3. – 15. 6. 2020. Obdobně se prodlužují do 15. 6. 2020 procesní lhůty pro vyjádření.

Soud uznal situaci za natolik mimořádnou, že prodloužil lhůtu půl roku pro podání stížnosti, která je ve srovnání s naší dvouměsíční lhůtou pro dovolání či ústavní stížnost podstatně delší. Nemluvě o dvoutýdenní lhůtě pro kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu či pouze třídenní lhůtě pro stížnost vůči usnesení v trestním řízení.

Náš Parlament zvláštním zákonem také na možné komplikace reagoval, ale odlišným způsobem. Zatímco Evropský soud pro lidská práva prodloužil lhůty paušálně, tak náš zákon pouze rozšiřuje možnost prominutí zmeškání lhůty na základě individuální žádosti. Je tedy na účastníku, aby žádost podal a tvrzení, že zmeškání souvisí s omezeními kvůli nouzovému stavu, prokázal. Některé soudy budou benevolentní a spokojí se s tvrzením účastníka, jiné mohou být přísnější a žádat důkazy. Přístup Evropského soudu pro lidská práva je pro lidi výhodnější. Přitom vláda prodloužila platnost řidičských průkazů a občanek také paušálně po dobu nouzového stavu.

Je dobré prokázat se občankou, které skončila platnost. Ale stejný přístup měl být zvolen v případě ochrany práv člověka. Advokáti sice mohou podávat návrhy prostřednictvím datových schránek, ale pro významná podání je nutná důvěrná porada s klientem. Objektivně je komplikovanější pohyb, je-li sídlo advokáta mimo okres či kraj bydliště klienta. Nemluvě o tom, že by advokát či klient byl v karanténě. Rovněž Slovensko prodloužilo zákonem soudní lhůty paušálně do konce dubna.

Evropský soud pro lidská práva vyzval státy Rady Evropy, aby využily možnost pozastavení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pokud v rámci výjimečných stavů omezují práva garantovaná úmluvou. Naše vláda tak neučinila, přitom některá omezení dopadají na základní práva člověka. Pozastavení úmluvy je institut, který směřuje na období, kdy se stát dostane do krize. Je však jeho povinnosti toto přiznat a oznámit. Pokud vláda nepozastavila úmluvu a přitom omezuje práva garantovaná úmluvou, nemůže se divit, že lidé budou hledat ochranu u Evropského soudu pro lidská práva.

Zdeněk Koudelka

Previous article Plagiátorství v justici. Ví to ministryně?
Next article Oceňování za časů pandemie koronaviru
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.