Zveřejněné nahrávky poodkryly, jakým způsobem fungují média vlastněná Andrejem Babišem. Redaktor Mladé fronty DNES Marek Přibil na jedné z nich hovoří o tom, že má k dispozici živý spis kauzy Beretta, kterou bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta dával do souvislosti s policejní reorganizací.

Přibil na nahrávce Babišovi poskytuje přepisy výslechů, mimo jiné bývalého náměstka GIBS Dušana Brunclíka. Ten si jej nepochybně pročítal. Přibil následně prozradil, že má dokumenty k dispozici od policistů ÚOOZ, kteří vyzvídají, zda se jejich bývalý šéf nestane ministrem vnitra. Babiš zmínil, že mu Šlachta vzkázal zájem o funkci policejního prezidenta.

Ať už byly nahrávky pořízeny jakkoli a zveřejnění soukromých hovorů je vždy problematické, jejich obsah je natolik závažný, že musí být policií prošetřen. Je naprosto nepřijatelné, aby živými spisy listoval politik vlastnící média a úkolující svoje novináře, kdy mají kauzy načasovat. Zároveň je nesmyslná obrana policistů a státních zástupců, že tyto spisy unikají od advokátů, protože například v tomto konkrétním případě je obhájci ještě neměli k dispozici. Úniky z vyšetřovacích spisů do médií jsou nelegální, protože často pomáhají formovat veřejné mínění i tam, kde nejsou dostatečně validní důkazy, na rozdíl od jistého „společenského“ zájmu podezřelým přitížit.

Úniky v kauzách Lenky Bradáčové

V této souvislosti stojí za pozornost, jak často do médií unikají části vyšetřovacích spisů, výslechů a odposlechů v kauzách, které dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství Lenky Bradáčové. Z poslední doby sem patří právě policejní operace Beretta, v níž byli obviněni tři bývalí příslušníci bezpečnostních složek kvůli údajnému vynášení informací z vyšetřování. Později byla z téhož důvodu obviněna i bývalá pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová.

Redaktor na špinavou práci Marek Přibil se už ke zveřejnění informací z kauzy Beretta nedostal. Je však skutečností, že k masivním únikům z vyšetřovacích spisů v této věci už došlo, rovněž do okruhu novinářů, kteří pracují nebo ještě nedávno pracovali pro Babišovo vydavatelské impérium Mafra.

První fragment ze živého spisu byl zveřejněn loni počátkem října v Lidových novinách. Deník citoval z policejního protokolu, že jeden z obviněných policistů Radek Holub „zřejmě“ zneužil své funkce a údajně vytvořil falešný dokument o vyšetřování advokáta Karla Muzikáře, který má dnes blízko k hnutí ANO.

Ve vypouštění podobných spekulací z kauzy Beretta pokračovali osvědčení Babišovi investigativci Martin Shabu a Ondřej Koutník v textu „Justiční chobotnice“ (26. 10. 2016), kde vycházeli z konstrukcí detektivů bývalého ÚOOZ, podle kterých někteří policisté a státní zástupci vytvořili celý systém na vynášení informací a výroby kompra.

V dalším textu Lidové noviny do kauzy Beretta zakomponovaly konstrukce o propojení žalobkyně Máchové s podnikatelem Františkem Savovem, vyšetřovaným kvůli údajným daňovým únikům. Jeho případu věnuje tisk Andreje Babiše dlouhodobou pozornost, což zřejmě souvisí i s nevyřízenými osobními účty, kdy se oba před několika lety dostali do obchodního sporu.

Lidové noviny spekulují, že se k lidem z podnikatelova okolí dostaly do rukou některé dokumenty ze státního zastupitelství, které údajně hodlá využít při své obhajobě. Savov toto propojení odmítl, ale stojí za pozornost, že o těchto dokumentech v médiích informovala samotná Lenka Bradáčová už loni v únoru, ačkoli v jiných případech trvá na tom, že probíhající neveřejné vyšetřování zásadně nekomentuje.

Beretta a Pelta v Českém rozhlase

Zdaleka nejobsáhlejší úniky z kauzy Beretta ovšem zveřejnil web Českého rozhlasu iROZHLAS.cz v dubnu letošního roku. Je nutné předeslat, tento veřejnoprávní server spravuje skupina novinářů z Lidovek.cz v čele s Radkem Kedroněm a Ondřejem Golisem, která sem přešla loni po zvolení nového generálního ředitele Českého rozhlasu Zavorala. Už tehdy se proslýchalo, že šlo o součást dohody nového vedení s Andrejem Babišem, který měl pocit, že je v tomto veřejnoprávním médiu málo zastoupen.

Redaktor Ondřej Golis zveřejnil obsáhlý text „Příběh kauzy Beretta“ (20. 4. 2017), přičemž se ještě pochlubil: „Až dosud se na veřejnosti objevily jen střípky. Server iROZHLAS.cz však s pomocí policejních protokolů a klíčových výslechů zrekonstruoval kauzu, která otřásla policií.“

Veřejnoprávní web košatě cituje ze živých spisů a dokonce se zmiňuje i o výslechu ředitele policejní inspekce Michala Murína, který přitom obvinil policisty, že se ho do případu snaží zatáhnout.

Golis, o němž se tradují vřelé kontakty na Lenku Bradáčovou, tak bezelstně přiznal, že měl v ruce dokumenty a výslechy ze spisu Beretta, podobně jako kolega z Mladé fronty DNES Marek Přibil. Je vysoce pravděpodobné, že zdroje měli oba novináři totožné, ať už z řad policistů bývalého ÚOOZ, nebo dozorujících pražských vrchních žalobců.

Web Českého rozhlasu hraje klíčovou roli i při opakovaných únicích z další významné aktuální kauzy údajně cinknutých dotací pro sport, do které jdou zapleteni zejména předseda fotbalové asociace Miroslav Pelta a náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová. Tuto policejní „realizaci“ spustila rovněž dozorující Lenka Bradáčová krátce poté, co vypukla vládní krize s ústředním tématem odvolání ministra financí.

Server iROZHLAS.cz s přispěním Ondřeje Golise postupně zveřejňuje různé peripetie této nepřehledné kauzy, na kterou až podezřele často upozorňuje Andrej Babiš. Prý je akcelerátorem jeho odvolání, což ve světle různých podezření, které se kolem něj v poslední době nahromadila, nezní příliš přesvědčivě. Kedroňův a Golisův web až příliš nápadně supluje roli zájmových médií Agrofertu, když už by to bylo pouze v Lidových novinách a Mladé frontě DNES do očí bijící.

Ještě jedna závažná věc stojí v této souvislosti za pozornost. Vrchní státní zastupitelství v Praze vydalo ostrou výzvu ke stažení článků o vyšetřování fotbalové kauzy na serveru Aktuálně.cz i na webu iROZHLAS.cz. Jako důvod svého neobvyklého jednání uvedlo, že zveřejněné informace závažným způsobem zasahují do průběhu trestního řízení tím, že brání řádnému objasnění věci. Jelikož přípravné řízení je vedeno neveřejně.

Nejpodivnější je na tom fakt, že Bradáčové vadí úniky v jediné kauze, zatímco v řadě jiných případů a článků ji zřejmě úniky ze spisů, zvláště do deníků vydavatelství Mafra, nevzrušují. Přestože by se dalo rovněž namítat, že závažným způsobem zasahují do průběhu neveřejného trestního řízení.

Z toho je vidět, že Lenka Bradáčová neměří stejným metrem. K objektivitě má tento dvojí přístup daleko a spíš vyvolává otazníky, kdo za masivními úniky z jejích kauz k novinářům propojeným s Andrejem Babišem ve skutečnosti stojí.

Dušan Šrámek