Dozvíme se někdy, koho zve Václav Moravec do svého pořadu?

0
Dozvíme se někdy, koho zve Václav Moravec do svého pořadu?
Zemřel známý advokát Václav Vlk Foto: archiv

Na České justici se objevila zpráva, že Unie obhájců definitivně skončila svůj spor s Českou televizí týkající se toho, kdo je zván do pořadu Otázky Václava Moravce. Neškodí si proto připomenout, že tomuto tak není a oživit podstatu sporu. Čtenář promine níže poměrně faktografický popis, který je však nutný.

Stručně shrnuto, Unie obhájců chtěla vědět, proč v nejprestižnějším pořadu veřejnoprávní televize diskutují o problémech trestního práva stále do kola ti samí lidé, jejichž činnost poměřována pak následně výsledky jejich práce se ukázala jako diskutabilní. Kladli jsme si vnitřně otázku, proč nezazní ve všech věcech antikorupčních revolucí a podobných nápadů realistický hlas, nebo možná opoziční, poukazující na platný právní řád a základní principy právního státu.

O sporu ČT a Unie obhájců čtěte zde.

Klíčová nebyla ani tak otázka, kdo v pořadu vystoupil kolikrát, kdy a k jakému tématu, ale koho vlastně Česká televize zvala. Čtenář si jistě učiní obraz o tom, jak se k věci staví české soudy. Zajímavé bude, zdali se konečně dozvíme po cca 8 letech, koho vlastně Česká televize zvala.

Unie obhájců České republiky, z. s. požádala dne 9. 7. 2017 Českou televizi o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím týkajících se pořadu Otázky Václava Moravce, a to: 1. kolikrát byl do pořadu v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 pozván a) státní zástupce, b) soudce, c) advokát, 2. v kolika případech byl advokát v pořadu přítomný společně se a) státním zástupcem, b) soudcem, c) státním zástupcem a soudcem, 3. kolik pořadů bylo publikováno k tématům justice, státní zastupitelství, advokacie, trestní řízení a trestní kauzy; jaká byla účast hostů k výše uvedeným tématům z hlediska jejich odborného zařazení (státní zástupce, soudce, advokát, příslušník policie ČR a další) a 4. kolikrát byly hosty pořadu vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, b) vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištván, c) nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman d) předseda České advokátní komory nebo jiný významný reprezentant této stavovské organizace.

Česká televize žádost o informace rozhodnutím ze dne 21. 7. 2017, č. j. LP 558/2017, odmítla a toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno rozhodnutím generálního ředitele České televize ze dne 8. 9. 2017, č. j. LP 613/2017.

Pořad Otázky Václava Moravce Foto: Česká televize

Unie obhájců proti rozhodnutí generálního ředitele České televize podala žalobu a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2021, č. j. 10 A 182/2017-67, bylo  rozhodnuto, že v části týkající se informací: 1. kolikrát byl do pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 pozván a) státní zástupce, b) soudce c) advokát a 2. kolik pořadů Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 bylo publikováno k tématům justice, státní zastupitelství, advokacie, trestní řízení a trestní kauzy; jaká byla účast hostů k výše uvedeným tématům z hlediska jejich odborného zařazení (státní zástupce, soudce advokát, příslušník Policie ČR a další) se věc vrací k dalšímu řízení a v části 1. kolikrát byly hosty pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 a) vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, b) vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištván, c) nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman d) předseda České advokátní komory nebo jiný významný reprezentant této stavovské organizace a 2. v kolika případech byl advokát v pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 přítomný společně se a) státním zástupcem, b) soudcem, c) státním zástupcem a soudcem, bylo České televizi nařízeno, aby informace poskytla.

Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2021, č. j. 3 As 37/2021-44, byl následně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2021, č. j. 10 A 182/2017-67, ke kasační stížnosti podané Českou televizí zrušen a věc vrácena Městskému soudu k dalšímu řízení s tím, že tento je vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, že se v případě požadovaných informací jedná o vytváření nových informací, ohledně kterých není dle zákona o svobodném přístupu k informacím povinnost je poskytovat.

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2021, č. j. 10 A 182/2017-122 bylo tak v důsledku závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu žaloba zamítnuta. Proti rozsudku byla podána kasační stížnost, jakož i ústavní stížnosti, avšak změny rozsudku se dosáhnout již nepodařilo. Tímto tak bylo rozhodnuto o otázkách 1. v kolika případech byl advokát v pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 přítomný společně se státním zástupcem, soudcem, státním zástupcem a soudcem a 2. kolikrát byly hosty pořadu Otázky Václava Moravce v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017 a) vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, b) vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištván, c) nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman d) předseda České advokátní komory nebo jiný významný reprezentant této stavovské organizace.

Unie obhájců považuje právní názor Nejvyššího správního soudu, že se jedná o vytváření nových informací za nesprávný, neboť neodpovídá definici nové informace obsažené v soudní judikatuře, kdy zjednodušeně řečeno při vytváření nové informace jde v případě, že je třeba použít intelektuálně náročné myšlenkové postupy či výkladové metody. Tedy zcela jistě za vytváření nových informací není možné považovat sdělení, kolikrát byly hosty pořadu vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a předseda České advokátní komory. V řízení bylo Českou televizí rovněž argumentováno, že Unie obhájců si požadované informace může sama vyhledat, jelikož jednotlivé pořady se nacházejí ve veřejném archivu České televize. Tato argumentace však nebyla důvodem k odepření poskytnutí informací.

Co se týče otázek, ohledně kterých byla věc na základě shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze vrácena k dalšímu řízení, byla žádost Českou televizí rozhodnutím ze dne 21. 12. 2021, č. j. LP 370/2021, opět odmítnuta. O věci dále na základě odvolání Unie obhájců rozhodoval Úřad pro ochranu osobních údajů, který rozhodnutím ze dne 3. 2. 2022, č. j. UOOU-00345/22-2, ve vztahu k otázce kolikrát byl pozván do pořadu Otázky Václava Moravce jako host v období od 1. 1. 2012 do 22. 6. 2017: a) státní zástupce, b) soudce, c) advokát rozhodnutí České televize zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení a ve vztahu k otázce kolik diskuzních pořadů Otázky Václava Moravce bylo publikováno k tématům justice, státní zastupitelství, advokacie, trestní řízení a trestní kauzy? jaká byla účast hostů k výše uvedeným tématům z hlediska jejich odborného zařazení (státní zástupce, soudce, advokát, příslušník Policie ČR a další) bylo rozhodnutí potvrzeno. Důvodem zrušení bylo, Česká televize v rozporu s rozsudkem Městského soudu v Praze v rozhodnutí neuvádí, zda požadovanými informacemi disponuje, resp. její tvrzení jsou neúplná a rozporuplná. Česká televize však k dnešnímu dni, tedy více než po jednom roce napříč výzvám Unie obhájců nevydala ve věci žádné rozhodnutí a Unie obhájců byla nucena podat žalobu proti nečinnosti.

Česká televize zcela zřejmě disponuje i dalšími informacemi nad rámec zveřejněných formou přístupnosti jednotlivých dílů pořadu, když je „mediálním domem“, který se řídí obvyklými postupy a pravidly, za kterých mediální domy fungují, většinou i formálně upravenými interními předpisy jako např. redakčními kodexy, kodexy upravující pravidla pro tvorbu obsahu, archivaci apod., tedy sestavují se vysílací plány, konají se dramaturgické porady, existují seznamy pozvaných hostů a v souvislosti s tím vzniklé informace se archivují, konkrétně pak viz kodex České televize. Konečně pak je povinností České televize jako veřejnoprávního média vědět koho a proč si zve a držet si přehled o své práci.

Není pochyb o tom, že ve sledovaném období bylo Unií obhájců objektivně uvažováno o absolutní ignoraci České televize k pohledu obhajoby a advokacie jako profese k ostře sledovaným tématům v justici, na rozdíl od státního zastupitelství a soudní moci. Žádost Unie obhájců o jasné informace je relevantním požadavkem, jenž zaslouží v demokratické společnosti ochranu.

Václav Vlk