Plzeň, Okresní soud Plzeň – sever: Vběhl do třídy s maketou pistole a za pokřiku Allah akbar ji namířil na učitelku, poté otočil maketu hlavní ke stropu a zmáčkl spoušť. Bylo mu 15 let, stanul za to před soudem. Dopustil se trestných činů výtržnictví a nebezpečného vyhrožování, protože zašel za hranici legrace. Trest neuložen, protože dosud bezúhonný a škola jej potrestala trojkou z chování. Ovšem stanovena dvanáctiměsíční zkušební doba. Musí si dávat pozor.

Praha, Policie hl. m. Prahy, Úřad městské části Praha 1: Vjel na vojenském džípu za pokřiku Allah akbar na Staroměstské náměstí se svými přívrženci, všichni převlečeni za islamisty, s replikami zbraní, ze kterých stříleli slepými náboji. Bylo mu 47 let, nestanul před soudem. Nedopustil se trestných činů, nedopustil se přestupku.

Časové pořadí obou skutků je opačné, než jak shora uvedeno. Reakce státu na chování žáka a docenta je uvedena ve správném časovém pořadí. V Plzni pracují rychle, stalo se to na podzim a v květnu dalšího roku je žák odsouzen. V Praze se pracuje pomalu, srpnový incident uzavřen rovněž v květnu, přitom nikdo neobžalován, nikdo souzen.

Rozdíly mezi skutky?

V osobách účinkujících: Ve škole žák sám, bez kostýmu. Na náměstí docent plus další, v kostýmech středovýchodních bojovníků.

V počtu diváků: Ve třídě učitelka a spolužáci. Na náměstí stovky lidí, včetně zahraničních turistů.

Ve výzbroji: Maketa pistole, nestřílí, takže bezhlučná. Zbraně kategorie D, střílí, a je to slyšet.

A na závěr rozdíl nejpodstatnější: Docent ohlásil akci jako divadelní happening. Žák to neohlásil. Nevěděl? Zapomněl?

Jaké je z toho naučení? Co je dovoleno docentovi, není dovoleno žákovi. O přístupu státu k žákovi se přemýšlet nedoporučuje. Mimochodem, ze zpráv tiskových vyplynulo, že žák měl pomocníka. Zda byl rovněž odsouzen, známo není.

Aleš Dvouletý