Dnem 1. ledna 2021 nabývá účinnosti nový znalecký zákon. Jde řečeno jazykem stavařů o hrubou stavbu právní úpravy znalectví. Jenže o celkové kvalitě stavby rozhodují dokončovací řemeslné práce, převedeno do jazyka podzákonné legislativy, prováděcí vyhlášky Ministerstva spravedlnosti k novému znaleckému zákonu.

Těch předvídá zákon hned několik klíčových, jejich obsah očekávají orgány justiční sféry i celá znalecká obec s jistým nervózním očekáváním. Znalecká obec čte nový znalecký zákon tak, že klade na znalce mnohem vyšší nároky a ukládá jim celou řadu zpřesněných nebo dokonce nových povinností (povinnost pojištění). O míře přísnosti na znalce lze jistě diskutovat, závisí jistě na tom, kdo se dívá a kdo hodnotí, prestiži znaleckého oboru nepochybně nepřidaly mediálně propírané případy znalců, nad jejich nepodjatostí a odbornou úrovní jejich znaleckých posudků panovaly závažné pochybnosti. Takže zákonný bič na znalce byl již upleten.

Teď se ale čeká na ten cukr. Tím jsou sazby odměn za znalecké posudky a konstrukce režijních nákladů znalců. Probleskují zprávy, že strážkyně státní kasy nechce v této oblasti příliš otevřít měšec, hrubě oslabený koronavirovými náklady. Z druhé  strany je zde pohled ministryně spravedlnosti, která je kompetenčně odpovědná za to, že všechna kolečka justičního soukolí budou fungovat. Obávám se, že celá řada stávajících znalců zvažuje, že tu málo oslazenou kávu už nebude nadále pít. A jedno z koleček justičního soukolí se může zadrhnout.            

Martin Mikyska