Chuť k neodpovědné moci

0
Chuť k neodpovědné moci
Budova Vrchního státního zastupitelství v Praze. Ilustrační foto: Petr Stříbrný

Od nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce a Lenky Bradáčové do funkce pražské vrchní státní zástupkyně se projevuje snaha o posílení moci Nejvyššího státního zastupitelství a jeho speciálních útvarů. Jimi navržený zákon o státním zastupitelství, který převzala před svým svržením vláda Petra Nečase, posiloval pozici Nejvyššího státního zastupitelství po vzoru sovětské prokuratury. V demokratickém státě je držba výkonné moci spojená s odpovědností. Snaha získat moc bez odpovědnosti je znásilnění státu.

Nový zákon o státním zastupitelství může posílit Nejvyšší státní zastupitelství i nejvyššího státního zástupce, ale jen, pokud se zvýší i jejich odpovědnost za nezákonnost jejich vlastní i jejich podřízených.

Žaloby lidí, kteří byli nezákonností státního zastupitelství postiženi, ukazují paradoxnost situace. Za nezákonnost státního zastupitelství je žalováno za stát Ministerstvo spravedlnosti, které nezákonnost nezpůsobilo. Státní zastupitelství, které ji způsobilo či se na ni podílelo, náhradu škody neplatí. Pokud nebudou odpovědni za porušování zákona lidé, kteří ho způsobili, a lidé jim nadřízení, kteří měli proti nezákonnosti zasáhnout, bude výkon moci ve státě narušen ve prospěch zneužití moci. To, že Pavel Zeman a Lenka Bradáčová chtějí zákon, který posílí vedení státního zastupitelství, aniž ponese právní odpovědnost za způsobenou škodu, je v rozporu s logikou výkonné moci jako moci odpovědné. Chce-li někdo více moci, ať akceptuje, že bude muset platit na své protiprávní jednání. Jinak se mu více moci přiznat nemá.

Manipulace

Na kauze Rath se ukázalo, jak Nejvyšší státní zastupitelství umí přihrávat kauzy. Ať je vina Davida Ratha jakákoli, má právo na férový proces. V rámci férového procesu je nutné dodržovat příslušnost státního zastupitelství. Středočeský hejtman jednání, které je mu kladeno za vinu, činil ve Středočeském kraji nebo v sídle kraje v Praze. Přesto bylo dáno přípravné řízení této věci na severočeské Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kde byla náměstkyní pro trestní řízení Lenka Bradáčová, z které chtěl nejvyšší státní zástupce učinit vrchní státní zástupkyni v Praze, což se mu podařilo. Přitom bylo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem nepříslušné. Což uznalo, když věc postoupilo Krajskému státnímu zastupitelství v Praze. Ovšem až poté, co se Lenka Bradáčová na případu proslavila. Mediální oslava nepříslušného státního zastupitelství a jeho zaměstnanců, je právně mrzká.

Jak je tato kauza pro nejvyššího státního zástupce citlivá, dokazuje, že jsem od něj jako státní zástupce dostal 5. 6. 2012 písemnou výtku za to, že novináři užili můj článek Rath má právo na férový proces (Trestní právo 6/2012, s. 4-5). Toto jednání patří do totality před rok 1989. V demokratickém státě udělování trestu za publikaci článku a jeho další zpracování novináři, patří na pranýř.

Spojení s cizí mocí

Je známo, že Pavel Zeman udržuje vazby s americkou ambasádou. Zahraniční politiku státu dělá prezident a vláda, ne policie a státní zastupitelství. Je pochybné, zda lze považovat vztahy vysokých představitelů represivního aparátu s cizí moci, za správné. Pokud by se američtí policejní šéfové a generální prokurátor scházeli s představiteli cizí moci bez vědomí amerického prezidenta, byli by sesazeni. Státní zástupci jsou zástupci státu našeho, ne cizího. Krátce po schůzce došlo k dopisu velvyslance USA a dalších zemí naší vládě, který obsahuje politické požadavky. Nepřekvapilo by mne, kdyby na brněnské schůzce si vrcholní představitelé soustavy řekli o podporu svých požadavků na příští uspořádání státního zastupitelství. Ale o zákonech, včetně toho o státním zastupitelství, rozhodují volení poslanci a senátoři. Ne nevolení státní zástupci. A jsme-li suverénní stát, tak do toho nemají kibicovat cizí ambasadoři.

Pavel Zeman přišel do postu nejvyššího státního zástupce z polodiplomatické pozice v Eurojustu v Haagu. Nepřekvapí, pokud se po ukončení svého působení jako nejvyššího státního zástupce bude chtít umístit v nějaké mezinárodní organizaci. Zde USA mohou významně pomoci k získání funkce. Tím spíše je nutné obdobné kontakty vysokých činitelů represivního aparátu na cizí ambasády odmítnout. I jen podezření, že by mohli ovlivnit své působení ve státních funkcích v České republice s ohledem na to, že jim v budoucnu bude poskytnuta podpora k získání dobře placené funkce v cizině, je nežádoucí. Zavání to korupcí i zradou státu.

Zdeněk Koudelka

Previous article Kauza Nagyová aneb Přímý přenos ze zamčené soudní síně
Next article Mcdonaldizace mění advokacii, je nutné reagovat
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.