Poslední týden jsem zaznamenal jisté spekulace ohledně mé osoby. Vzhledem ke stále sílícímu opakování těchto skutečností bych se rád vyjádřil, shrnu to pouze na jasná objektivní fakta a ve stručnosti.
Úvodem se musím důrazně ohradit ohledně spekulací, které se šíří. Informace nelze popsat jako účelové, ale zcela lživé. Jejich smysl je bohužel jediný, a to diskreditace mé osoby profesemi, nad kterými jsem v minulosti vykonával dohled a připravoval zásadní materiály regulující jejich činnost. Upřímně mě to zase tolik nepřekvapilo, ale pořád jsem tam někde doufal, že k těmto praktikám nedojde, bohužel došlo. Byl jsem připraven nést věcnou kritiku, narážky na moji kompetentnost, cokoliv se týká věcnosti, nikoliv tyto podlé a lživé útoky, proti kterým se nedá bránit, jednou vytvořená lež se postupem času stává v tisku pravdou, což je bohužel nešvar současného prostředí České republiky.
Teď ke krokům, kterými jsem se velmi znelíbil profesním skupinám, a ty mi to pak logicky vracejí, bohužel nikoliv věcně, ale postupem, ke kterému bych se osobně nikdy neuchýlil.
Pokud jde o insolvenční správce, tak je nutné poukázat na to, že jsem jako vůbec první v historii začal vykonávat dohled, za mého působení bylo vykonáno přes 250 kontrol, uděleno přes 200 sankcí a pravomocně zrušeno povolení 7 správcům, z toho 4 u zvláštních správců (velmi známí a vlivní správci). Zároveň došlo k vytvoření specializovaného útvaru a navýšení systemizovaných míst z 5 na 22. Byl zhotoven automatický sběr sankcí, připravoval se automatické systém detekcí podezřelých praktik. V kontrastu s předchozím obdobím, resp. do poloviny roku 2014 bylo vykonáno 0 kontrol, uděleno 0 sankcí a zrušeno 0 povolení, ačkoliv tyto kompetence byly v ZIS již od počátku jeho přijetí, nesledovaly se ani soudy uložené sankce, i když jich bylo několik stovek. V neposlední řadě bylo zahájeno správní řízení o zrušení povolení u drtivé většiny zvláštních správců z důvodu uplynutí doby 5 let od vykonání zvláštní zkoušky. Je pak logické, že jsem na tom s popularitou u správců nebyl moc dobře, několikrát mi bylo řečeno, abych se na svoje aktivity vykašlal a byl v „klidu“ nebo bych mohl mít velké problémy.
U soudních exekutorů to bylo obdobné, nejprve jsem pracoval na analýze teritoriality, poté připravoval novelu, která zefektivnila dohled, a to poslední nakonec, vypracoval analýzu tarifu, která došla k závěru, že je prostor pro snížení odměn exekutorů – první takový materiál po 15 letech, který sahá na to nejcennější všem exekutorům – peníze. Zde je asi také zřejmé, že moje popularita nebude příliš vysoká.
Z uvedených důvodů je zřejmé, proč dochází k mediální masáži (neustále opakování stejné lži), nejlepším způsobem je pak diskreditace, ke které se nabízí jakákoliv situace.
Pokud jde o moje angažmá, je pravdou, že jsem skončil na insolvenčním odboru. Skutečný důvod není moc ke chlubení, ale je prostý, zkrátka jsem agendu nezvládal tak efektivně, jak jsem chtěl, a to i přes to že jsem trávil v práci i více jak 14 hodin denně, víkendů nevyjímaje. To se začalo negativně odrážet v mém osobním životě a zdravotním stavu. Nicméně jsem si za to mohl sám, neboť jsem měl velmi velké ambice, které jsem se stále snažil naplňovat, to však nebylo možné zvládat za personálního obsazení útvaru, i přes to se však podařilo připravit velké množství změn (příprava koncepční novely, vytvoření dohledového útvaru, vytvoření automatického sběru sankcí atd.).
Situaci jsem řešil (opakovaně) se svými nadřízenými a bylo mi nabídnuto místo na sekci legislativní a justiční, kde bych měl na starost koncepční materiály sekce a jejich koordinaci. Vzhledem k tomu, že bych na insolvenčním odboru nedokázal prosadit to, co jsem si zadal ve svých plánech, případně dělal věci na půl, nabídku jsem přijal a ke konci červa ukončil svoje působení na insolvenčním odboru, o čemž jsem oficiálně informoval svoje spolupracovníky.
Informace byla velmi šikovně využita, s podivem až po skoro dvou měsících, pro obě profese, co lepší, než diskreditace osoby, která stojí na druhé straně a stále připravuje něco, co se druhé straně nelíbí. Navíc, když každý komentář začíná osočením místo věcné diskuse, je víc než zřejmé, proč byla tato fabulace vykonstruována. Domnívám se, že věcné argumenty nebyly, tak se sáhlo k tomuto způsobu, který když zabere, je, bohužel, o dost účinnější, než věcné argumenty. Navíc po ukončení připomínkového řízení k vyhlášce, což je taky velmi náhodné.
Antonín Stanislav
