Roztomilou shodou okolností v téže době, kdy se veřejnost může nechat postrašit materiálem Policejního prezidia ČR z listopadu 2015 „Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 – 2020“ o tom, kterak bídný je stav republikového policejního sboru, takže potřebuje personálně a samozřejmě finančně posílit, vyšel v Právu článek „Česku hrozí nedostatek tlumočníků do orientálních jazyků“.
Autor Petr Kozelka v souvislosti s očekávaným příchodem běženců ze Středního východu referuje o nedostatku soudních tlumočníků některých orientálních jazyků. V té souvislosti uvádí, cituji doslova jeho citaci policejních slov: „Na afghánštinu nebo jazyky z Pákistánu je tu třeba jeden člověk v celé republice. A když chytíme nějakého cizince, tak musíme dodržovat lhůty. Zatím se nám naštěstí podařilo vždycky někoho sehnat. Se Syřany nejsou problémy, mluví totiž arabsky a tlumočníků z arabštiny máme dostatek. Problém je ale kromě Afghánců a Pákistánců i s Afričany“, potvrdila Právu mluvčí jihomoravské policie Petra Ledabylová“ (deník Právo, 19. 1. 2016, str. 1).
Česká republika válčí v Afghánistánu od r. 2004, počítáme-li počátek našeho válčení od prvního nasazení 601. skupiny speciálních sil do bojové operace Trvalá svoboda (anglicky Operation Enduring Freedom). Válčí tedy již dvanáctým rokem. Podle Policejního prezidia má policie málo lidí a peněz. Podle vyšší důstojnice jihomoravské policie (mluvčí má hodnost majorky!) existuje v republice jeden člověk, tlumočník afghánštiny.
Jak to spolu vše souvisí? A co z toho může vyplývat?
Kvalita policejního sboru je dána více než početním stavem jeho nejen odborným, ale i všeobecným rozhledem. Nakonec všeobecný rozhled je základem odborného, v policejní práci to platí dvojnásobně. Není jistě přehnaný požadavek mít alespoň rámcovou představu o zemi, ve které se stát, v jehož ozbrojených složkách na vysokém postu sloužím, dlouhodobě vojensky angažuje. Navíc, sloužím-li v teritoriu, přes který vede přirozený migrační koridor a kde lze proto očekávat cizince. Třeba i z Afghánistánu. Co s tím?
Možná by pomohlo zřízení kanceláře policie pro uvádění románových příběhů na pravou míru v čele s majorem Saturninem?
Zde pravá míra s afghánštinou:
V Afghánistánu se nemluví afghánsky. Afghánština jako jazyk totiž neexistuje. Většina obyvatel Afghánistánu mluví paštštinou a darijštinou, další používají některý z cca 50 jazyků. Tlumočníka afghánštiny stejně jako paní Colombovou nemohl proto v České republice nikdy nikdo vidět. Naproti tomu pro paštštinu jsou zapsáni u krajských soudů čtyři lidé, pro darijštinu šest lidí. K dohledání na justičním webu.
Emeritní trestní soudce a místopředseda Nejvyššího soudu ČR JUDr. Pavel Kučera se pozastavil nad tím, že v rámci trestního řízení proti panu Kramnému, v mediálně pravda asi známější kauze než je Afghánistán, nebyl nikdo (rozumí se žádný orgán České republiky činný v trestním řízení) na místě činu a je proto nezvyklé žádat vysoký trest (týdeník Reflex, 14. 1. 2016). Místo činu je v Egyptě. Co může být důvodem toho, že česká policie nebyla na místě činu? Například za účelem provedení rekonstrukce nebo vyšetřovacího pokusu?
Ve světle rozvojového materiálu nedostatek lidí a/nebo peněz? Nebo snad to, že žádný český policista nemluví egyptsky?
Snadná pomoc: Znalci vědí, že existuje příručka „Egyptsky snadno a rychle“, učil se z ní například slovutný detektiv Nick Carter, když odjížděl z Prahy do Egypta k dalšímu případu. Jistě nebude problém ji vypátrat.
Aleš Dvouletý, autor je advokát
