Předsedovi trestního kolegia Nejvyššího soudu v Brně končil mandát až v září. Rezignaci ale podal předčasně. „Důvod je jediný. Únava,“ řekl Stanislav Rizman České justici.

JUDr. Stanislav Rizman byl v roce 1991 jmenován předsedou vojenského kolegia, po jeho zániku v roce 1993 se stal předsedou trestního kolegia.Ve funkci setrval dodnes. Spolu s kolegy Františkem Púrym a Pavlem Šámalem  jsou známými spoluautory velkých komentářů k trestnímu zákoníku. Právě předseda Nejvyššího soudu v Brně v rozhovoru pro Českou justici (vyjde v sobotu 18. července pozn. red.) prozradil, že vybírat předsedu trestního kolegia bude muset dříve, než původně plánoval. V souvislosti s novelou zákona o soudech a soudcích totiž končí mandáty oběma předsedům kolegií, tedy i předsedovi občanskoprávního a obchodního kolegia Františkovi Ištvánkovi na konci září. „Doktor Rizman už nechce pokračovat, sám podal rezignaci k poslednímu srpnu,“ řekl Šámal. Nástupce nyní vybírá.
Stanislav Rizman pak upozorňuje, že rezignovat chtěl již opakovaně. „Chtěl jsem rezignovat již k prvnímu říjnu minulého roku, tehdy mne však ještě přemluvila tehdejší předsedkyně Brožová. Po nástupu Pavla Šámala do čela soudu jsem byl opět požádán o to, abych setrval, aby můj případný odchod nebyl spojován se změnou v čele soudu. Vzhledem k tomu, že se celá věc opět natahovala, rozhodl jsem se podat písemnou rezignaci,“ reagoval Rizman na dotaz České justice. Předsedou trestního kolegie je již téměř čtvrt století. „Jsem unavený a mám pocit, že nic nového bych již nepřinesl. Navíc jsem se v této funkci, která je povětšinou organizační, nemohl věnovat rozhodovací činnosti, čemuž se chci nyní věnovat naplno,“ dodal Rizman.


Hlavní činností soudců trestního kolegia je rozhodování odovoláních a stížnostech pro porušení zákona jako mimořádných opravných prostředcích v trestním řízení, bez ohledu na to, který soud či orgán činný v trestním řízení napadené rozhodnutí vydal. Touto činností zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování soudů nižších stupňů. Dále Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v trestním řízení a na jejich základě k rozhodovací činnosti soudů I. a II. stupnězaujímá stanoviska. Za účelem sjednocování soudní praxe vydává Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek. V té zveřejňuje stanoviska kolégií (případně pléna) a vybraná rozhodnutí z oblasti trestního, civilního nebo obchodního práva, schválená na zasedáních příslušného kolegia Nejvyššího soudu, za podmínky, že tato rozhodnutí mají judikatorní význam pro výklad a aplikaci právních předpisů.


 


Odcházející předseda také vypočítal hlavní věci, které se podle jeho názoru za jeho dlouhé funkční období v kolegiu podařily. „První takovou věcí je, že se vůbec podařilo trestní kolegium vybudovat jako instituci. Začínal jsem ve funkci, kdy jsme měli problém složit senát, v té době nám musel chodit soudit místopředseda soudu. Další pak to, že jsem zavedl systém práce kolegia, které netrpí nedodělky. A v neposlední řadě se podařilo zvládnout přechod agendy stížností pro porušení zákona a dovolací na Nejvyšší soud, aniž by to způsobilo komplikace. Nejsložitější případ, kterým se kdy musel v kolegiu zabývat byl prý případ Jiřího Kájínka. „Bylo to poprvé, kdy neveřejné zasedání trvalo týden a pamatuji si, jak mi v pátek přišel unavený předseda senátu sdělit, že už tedy rozhodli,“ zavzpomínal Stanislav Rizman.

Eva Hofrichterová

 

Mohlo by vás zajímat