Parlament by měl projednávat smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění. Dohodu mu předložila vláda. Ačkoli jde o obdobnou smlouvu, jakou už Česko uzavřelo s řadou jiných zemí, ve Sněmovně zřejmě narazí tato předloha na nesouhlas některých poslanců, kteří Kosovo neuznávají.
„Pro mě žádný takzvaný stát Kosovo neexistuje,“ řekl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. „Budu postupovat proti tomu, aby poslanci českého parlamentu hlasovali o smlouvě o státu, který pro český parlament z hlediska jeho usnesení – českého parlamentu – z roku 2008 také neexistuje,“ řekl Foldyna. V minulosti ve Sněmovně často proti uznání Kosova vystupoval. Sněmovna v roce 2008 odhlasovala, že řešení statutu Kosova musí být v souladu s mezinárodním právem a vycházet z rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Usnesení tehdy prosadily KSČM a ČSSD.
„My dál trváme na naší pozici, že můžeme dělat smlouvy se státy, které jsou oficiálně uznané OSN, a toto se Kosova netýká,“ řekla poslankyně KSČM Kateřina Konečná. Domnívá se, že pro ratifikaci smlouvy nebude ve Sněmovně potřebná většina. „My Kosovo jako samostatný stát neuznáváme, neuznává ho ani OSN a myslím, že to je krásným důkazem toho, že ten krok České republiky v této věci byl chybný,“ řekla Konečná k tomu, že česká vláda již dříve Kosovo uznala.
„Případné neschválení smlouvy by znamenalo, že by bylo v praxi dosahováno dvojího zdanění příjmů, nebyla by umožněna spolupráce mezi daňovými úřady obou zemí, nedocházelo by k výměně daňových informací a mohla by hrozit diskriminace pro daňové subjekty,“ sdělil Radek Ležatka z tiskového odboru ministerstva financí. Rozvoji vzájemné spolupráce by tak podle ministerstva chyběl základní pilíř. Perspektiva vzájemného obchodu s Kosovem je přitom podle ministerstva velká, například pokud jde o rozvoj infrastruktury.
Podobně narazila ve Sněmovně již v roce 2011 jiná smlouva s Kosovem, která se týkala předávání nelegálně pobývajících osob. Konečná tehdy neúspěšně navrhovala její zamítnutí.
Česká vláda uznala někdejší jihosrbskou provincii jako samostatný stát v květnu 2008. Nezávislost vyhlásilo Kosovo jednostranně téhož roku 17. února. Uznání Kosova vyvolalo v ČR rozporné reakce. Odpůrci tohoto kroku se obávali budoucí nestability národnostně rozděleného regionu i narušení hranic garantovaných po druhé světové válce.
Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) uvedl, že Česko bylo poslední zemí, která Kosovo uznala, s výjimkou zemí, které ho neuznávají dodnes. „V okamžiku, kdy jsem zjistil, že předpoklady pro uznání byly dány, tak se vláda usnesla, že uzná Kosovo,“ řekl. Jak dodal, nyní už není možné, aby jakákoli vláda vzala uznání Kosova zpět.
Navrhovaná smlouva o zamezení dvojímu zdanění, kterou předkládá současná koaliční vláda, stejně jako v jiných případech stanoví například, že zisky se budou zdaňovat v té zemi, v níž má poplatník daňové sídlo. Příjmy z nemovitostí se budou zdaňovat v té zemi, v níž se nacházejí. Daňové úřady obou zemí budou mít právo zvýšit základ daně, pokud dospějí k závěru, že se propojené firmy dopustily daňového úniku pomocí skrytého převodu zisku.
-čtk-
