Otázkou trestního stíhání členů zastupitelstev se Pavel Nevrkla zabýval už ve svojí práci v roce 2010 jako student Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Člen zastupitelstva nemůže hlasováním naplnit ani jednu skutkových podstat trestního zákona. Žádný právní předpis nestanoví, jak má člen zastupitelstva hlasovat. Hlasováním nelze překročit pravomoc, protože hlasování je základním právem člena zastupitelstva. Hlasování není výkon pravomoci, uvedl ve své diplomové práci. Nyní je Pavel Nevrkla advokátem ve Znojmě a spolupracuje s tamějšími obcemi.
Trvá i tři roky poté, co jste psal svou diplomovou práci, váš právní názor na trestní odpovědnost zastupitelů za hlasování na zastupitelstvu? Posunul se od roku 2010 váš názor ve vztahu k činnostem zastupitelstev, které nyní znáte z praxe? Co spatřujete z hlediska práva jako problém?
Názor jako takový trvá, samozřejmě od doby, co jsem svou diplomovou práci psal, se můj názor trochu posunul. Největší problém zůstává stejný, a to je ingerence orgánů činných v trestním řízení do rozhodování místní samosprávy. Především přibylo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 5 Tdo 827/2012. Toto rozhodnutí má chyby v právní větě (implikuje, že povinnost řádně spravovat majetek vychází z §85 zákona o obcích) a je vůbec vidět, že ho dělal trestní senát, který nemá ani nejmenší ponětí o tom, co je místní samospráva. Při trestní odpovědnosti zastupitele je třeba vycházet nikoliv z §38 zákona o obcích, který stanoví povinnosti obci, ale ze slibu zastupitele. A tento slib se nachází v kategorii svědomí a tam se orgán činný v trestním řízení prostě nedostane.
Při přijímání usnesení či rozhodnutí je třeba rozlišovat dva procesy – proces přijetí usnesení a proces vykonání rozhodnutí. Trestní odpovědnost by měla být právě při vykonání toho rozhodnutí, kdy až výkonný orgán by měl být trestně odpovědný, protože až od výkonného orgánu lze předpokládat manažerskou odpovědnost. Při prodeji obecního majetku zastupitelstvo schvaluje prodej, ale až starosta (případně odpovědný radní) podepisuje smlouvu a právě starosta tu smlouvu podepsat nemusí a může nechat uvedené rozhodnutí přezkoumat.
Jaké nástroje má občan obce, kterému se odhlasované rozhodnutí nelíbí a považuje je za rozhodnutí v rozporu se zájmy občanů a obce? Současná praxe je taková, že lidé podávají na zastupitelstva trestní oznámení, a žádají tak ve skutečnosti, aby policie rozhodování zastupitelstva opravovala, rušila a zastupitelstvo trestala. Jaký postup by měl občan zvolit?
To je problém, nástroje jsou, dle §123 – §126 zákona o obcích, ale tyto nástroje nepovažuji za příliš účinné. Právě to, že dozor a kontrola nad obcemi je tak slabá, mají orgány činné v trestním řízení pocit, že je jejich povinností do toho zasahovat. Je velký problém, že o možnostech dozoru a kontroly a případného rušení rozhodnutí obce v podstatě nikdo neví a samo ministerstvo vnitra (resp. krajský úřad) je využívají minimálně, pokud vůbec, přitom je tam možnost přezkoumání rozhodnutí ve správním soudnictví.
Policie právě rozhodnutí zastupitelstev nemůže opravovat či rušit, ale mají primárně nechat zahájit přezkum toho rozhodnutí a počkat si na výsledek tohoto řízení, protože při vší úctě, ministerstvo vnitra a případný správní soud mají větší ponětí o místní samosprávě než orgány činné v trestním řízení včetně soudu.
Velmi častá námitka a důvod, proč jsou lidé přesvědčeni, že zastupitelé by měli být za hlasování trestně postižitelní, jsou údajné dohody mezi zvolenými zastupiteli, které občané vnímají jako zlodějnu a činnost proti zájmům obce ve vlastní prospěch zastupitelů. Především si lidé myslí, že hlasování jsou kupována. Lze tomu vůbec nějak zabránit?
Jasně, jde tomu zabránit – ať si zvolí lepší zastupitele, tohle je věc demokracie, koho si tam zvolím, toho tam mám. Pokud mám pocit, že současné zastupitelstvo je špatné, tak si poskládám vlastní kandidátku. Nanejvýš je potřeba sehnat 1000 podpisů pro založení politické strany.
Co se týče kupování lobbisty, kupování by bylo uplácení a to je trestné. Ovlivňování lobbisty je naprosto obvyklé, když chci něco prosadit, tak lobbuji nebo si lobbistu najmu, jde o stanovení hranice a o samotné politiky, které zvolím.
Pokud by hlasování zastupitelstva bylo tajné, nebylo by v takové míře obchodovatelné, protože by neexistovala jistota investice. Současný trend je opačný, vše je veřejné a průhledné, takže veřejná je ve skutečnosti i jakákoli dohoda, i ta proti lidem. Máte na to nějaký názor?
To je jen iluzorní, že by byla nižší hodnota investice, osoby jsou voleny tajně a není tam s dohodami problém. Tajné hlasování vidím spíš jako poslední záchranu nezávislé místní samosprávy před zvůlí represivních složek.
Irena Válová
