Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá startupový zákon – předpis, který v Česku dosud neměl obdoby. Má výrazně zlepšit podmínky pro začínající firmy: definovat, co je to startup, usnadnit podnikatelům přístup k financím, umožnit nové formy zaměstnávání a zamezit odlivu firem do zahraničí. Inspirací má být komplexní právní úprava, kterou už třetím rokem zkouší ve Španělsku. České justici to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Štěpán Hofman.
Základem nového zákona má být především jasná definice startupu. Díky té může Česko nastavit novému byznysu speciální podmínky, aby měl lepší šanci na rychlý růst, získání investic a tím pádem i úspěch.
„Jednoznačně se musíme zabývat kapitálem, protože banky nerady investují do rizikového kapitálu. Uvažujeme, že bychom penzijním fondům dovolili, aby vstupovaly do rizikových investic, jakými jsou právě začínající firmy,“ uvádí Hofman.
V rámci pracovní skupiny plánuje ministerstvo hledat také nové podmínky pro najímání zaměstnanců ze zahraničí a upravit i podobu kontraktů, na něž mohou začínající podniky zaměstnávat lidi. „Pro startupy není vhodný ani zaměstnanecký poměr, ani fakturační vztah. U něj hrozí i riziko švarc systému,“ vysvětluje Hofman. Vzniknout by tak v Česku mohla zcela nová forma zaměstnávání.
Mohlo by vás zajímat
Zákon podle španělského vzoru
Při tvorbě nového zákona se ministerstvo průmyslu a obchodu chce inspirovat v zahraničí, a to především ve Španělsku. Tamní zákonodárci v roce 2022 přijali komplexní startupový zákon, který si rychle získal popularitu u firem i ekonomů.
„Poprvé ve Španělsku se koukalo na startupy jako na samostatný obor. Navnímalo se, co potřebují, co je brzdí v rozvoji a řešení se postavilo komplexně. Proto si myslím, že španělský startupový zákon je dobrou perspektivou i pro Česko,“ upozorňuje podnikatel a zakladatel Czech Founders Vít Horký. Zabývat se španělskou předlohou doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu také hospodářský výbor Poslanecké sněmovny.
Vydělá byznys i stát
Španělský předpis garantuje začínajícím firmám široké spektrum výhod z řady oblastí včetně daňových zvýhodnění. Dosáhnou na ně ale jen ty firmy, které mají certifikaci od státní agentury Enisa. Při udělování certifikátu agentura posuzuje mimo jiné stáří podniku, jeho ekonomické výsledky, byznys plán, velikost cílového trhu a množství konkurentů nebo to, jak moc je žadatel inovativní.
„Kolegové ze Španělska nám řekli, že už jen samotný certifikát vnímá část startupistů jako přínosný. Někteří říkají, že jim pomáhá při prvních jednáních s investory, jiným pomáhá například při výběrových řízeních u veřejných zakázek, které vyhlašují třeba města či nemocnice,“ popisuje předseda České startupové asociace Martin Jiránek.
Dobře napsaný startupový zákon by mohl zrychlit rozvoj nových firem. „Pokud se nám podaří provést v Česku širší upgrade startupového prostředí, tedy nejen zákon, ale i pobídky pro investory, navýšení množství kapitálu pro investice, rozvoj krajských inovačních center a inkubátorů, zlepšení transferu technologií, rozvoj podnikavosti na základních a středních školách, tak to může určitě přinést stovky založených a desítky úspěšných startupů ročně navíc,“ uvádí Jiránek.
Jediný unicorn založený v Česku
Pokud budou tyto firmy v podnikání úspěšné, mohly by později přinést na daních miliardy do státní pokladny. Právě s tím má Česko dosud problém. Zdejší podnikatelé totiž často zakládají nové firmy za hranicemi, kde je pro podnikání jednodušší legislativa a přístup k penězům od investorů. Ze čtyř největších unicornů s českými zakladateli, tedy původně startupů, jejichž hodnota postupem času přesáhla miliardu dolarů, je jen jediný založený v Česku. Ostatní mají domicil v zahraničí.
Podle Víta Horkého jde o pragmatické rozhodnutí. On sám před lety založil svou společnost Brand Embassy ve Velké Británii. „Firma tam byla založená velmi rychle. Nemusel jsem dávat v té době 200 tisíc korun na založení společnosti s ručením omezeným. Měl jsem podporu od lokální agentury, která podporuje technologické startupy, zprostředkování právníků, daňařů, a dokonce možnosti grantů,“ popisuje Horký.
Když po osmi letech od založení prodali se společníkem Damiánem Brhelem své podíly izraelské společnosti NICE, činila tržní hodnota Brand Embassy téměř devět miliard dolarů.
Byznys bez formalit a výkazů
Nový startupový zákon by mohl odlivu vznikajících firem z Česka zabránit. „Měli bychom mířit k tomu, aby legislativní a systémové nastavení našeho startupové prostředí bylo konkurenční výhodou. Tedy měli bychom mít ambici v rámci střední a východní Evropy nabízet nejkvalitnější startupové prostředí,“ míní Martin Jiránek.
Na co konkrétně by se mělo ministerstvo zaměřit? „Stále máme poměrně rigidní pravidla pro zakládání firem, kdy celý proces stále vyžaduje velké množství formalit a také stráveného času. Investory také odrazuje množství administrativních, ohlašovacích a reportovacích povinností jak státním orgánům, tak do Sbírky listin,“ radí advokát Sedlakova Legal Petr Glogar.
Pokud se čeští zákonodárci odhodlají skutečně k hloubkové změně, mohlo by to přitáhnout i podnikatelský potenciál ze zahraničí. „Česko využijí pro založení své firmy i začínající podnikatelé a investoři z okolních států,“ očekává Glogar.
Kdy budou nová pravidla?
Ke skutečně funkčnímu startupovému zákonu ale povede dlouhá cesta. Přes snahu ministerstva průmyslu a obchodu není pravděpodobné, že by ho stihlo připravit do říjnových voleb. Práce jsou stále ještě v začátku, navíc plány musí odsouhlasit i další resorty, například ministerstvo financí. „Chceme proces tvorby zákona alespoň nastartovat a v ideálním případě zapojit i opozici,“ říká Štěpán Hofman.
Nejsilnější opoziční strana – hnutí ANO – už ostatně deklarovala, že se chce podporou nového byznysu po volbách také zabývat. „Průmysl prochází transformací. Pokud se to šikovně zakomponuje, můžeme vytvořit velmi dobrý mix tradičního průmyslu v novém kabátu, který bude doplněn šikovnými malými novými firmami,“ řekl České justici stínový ministr průmyslu a obchodu a předseda stínové vlády Karel Havlíček.
Stát by se podle něj měl na nový byznys a jeho podporu zaměřit komplexně v několika krocích. „Pro mě je to i otázka infrastruktury, motivátorů a hubů. Nastavit podporu center, kde se mladí lidé začínají inkubovat,“ doplňuje. Doporučuje také, aby stát zavedl jasná pravidla hodnocení výsledků startupů a inovační hubů a podporu dával jen těm, kteří budou mít dobré výsledky.
