Muž pojistil svou životní pojistkou charitativní organizaci. Zemřel. Organizace se ale o svém nároku nikdy nedozvěděla – a po deseti letech peníze propadly pojišťovně. V Česku je to poměrně běžná praxe.
V České republice existuje legální mechanismus, který umožňuje pojišťovnám ponechat si pojistné plnění z životních pojistek, aniž by kdokoliv obmyšleného – tedy určeného příjemce – informoval. Problém, na který upozornily neziskové organizace, chce nyní napravit skupina senátorů návrhem novely občanského zákoníku. Změna má zajistit, aby pojišťovny měly zákonnou povinnost obmyšleného kontaktovat.
Neví, že má peníze. A po deseti letech už nemá nic
Občanský zákoník dnes umožňuje, aby pojištěný určil osobu, která v případě jeho smrti získá pojistné plnění. Jenže v praxi se obmyšlený o svém nároku často nikdy nedozví. Buď netuší, že byl jako obmyšlený uveden, nebo ani neví, že pojištěný zemřel. A protože životní pojištění není předmětem dědictví, notář v rámci pozůstalosti nikoho nekontaktuje.
Pojišťovna přitom nikoho informovat nemusí. A pokud se obmyšlený do deseti let nepřihlásí, nárok zaniká a peníze zůstávají u pojišťovny.
Desítky milionů mizí, upozorňují neziskovky
Na celý problém upozornily neziskové organizace jako UNICEF nebo Charita. Zjistily, že v několika případech jim měly být vyplaceny nemalé částky, ale kvůli absenci informací o tom nikdy nevěděly. Obmyšleným přitom nemusí být jen fyzická osoba – může jít i o instituci. Přestože je v Česku pět milionů aktivních životních pojistek, neexistuje žádný registr, který by příjemce evidoval nebo informoval.

Senátoři v čele s Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL) proto přicházejí s návrhem zákona, který by zavedl povinnost pojistitele informovat obmyšleného, pokud má k dispozici jeho kontaktní údaje nebo je může zjistit.
Nový paragraf má změnit systém, který doteď nahrával pojišťovnám
Návrh novely občanského zákoníku počítá s vložením nového ustanovení § 2832a. To by ukládalo pojišťovnám povinnost informovat obmyšleného do 60 dnů od chvíle, kdy se o jeho nároku dozvědí. Informování by nebylo automatickým přiznáním nároku, ale alespoň základním krokem k tomu, aby lidé mohli své právo uplatnit.
Přesná identifikace má zároveň zabránit možným záměnám. Pojišťovny by musely vést údaje o určených osobách, pokud je mají, a při pojistné události je aktivně kontaktovat. Novela přitom zachovává možnost uvést obmyšleného obecně – například „moji synové“ či „moje neteř“.
Mohlo by vás zajímat
Senátoři navrhují, aby zákon vstoupil v účinnost od 1. ledna 2026.
Jak zjistit, zda jste obmyšleným v životním pojištění?
V současnosti neexistuje centrální registr obmyšlených osob. Pokud máte podezření, že by vás někdo mohl uvést jako příjemce životního pojištění, zkuste následující:
- Zeptejte se příbuzných nebo blízkých – zejména pokud víte, že si dotyčný sjednal životní pojištění.
- Kontaktujte konkrétní pojišťovnu – zjistěte, u které společnosti měl zesnulý pojištění, a zeptejte se přímo tam. Pojišťovna může informace sdělit při doložení potřebných údajů.
- Nahlédněte do pozůstalostních dokumentů – pojistné smlouvy bývají často mezi osobními dokumenty zemřelého.
- Upozorněte na možnost pojistky během dědického řízení – notář sice životní pojištění neřeší, ale zmínka může pomoci zjistit více informací.
- Sledujte legislativní vývoj – novela zákona, kterou navrhují senátoři, by v budoucnu mohla přinést povinné informování obmyšlených.