Zaměstnavatelé se musí rychle připravit na změny v zákoníku práce. Flexinovela, jak se přezdívá nové právní úpravě, by mohla vstoupit v účinnost už od 1. června. Času tak není nazbyt. Novela má ambici rozhýbat trh práce. Změny se dotknou výpovědních lhůt, zkušebních dob, ale i pracovních podmínek rodičů na mateřské či rodičovské.
Jedním z hlavních pilířů novely je prodloužení zkušební doby. U běžných zaměstnanců se může natáhnout na čtyři měsíce, u vedoucích pracovníků až na šest. To dává firmám více času ověřit si, zda je nový člověk do týmu tím pravým.
Změní se i samotná výpovědní lhůta. Nově začne běžet okamžikem doručení výpovědi, a za určitých okolností může trvat jen měsíc – což oproti současným pravidlům představuje zásadní zrychlení.
Rodiče zpět na „stejné židli“
Další sada změn se týká rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. U svého zaměstnavatele budou nově moci pracovat na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti na stejné pozici, kterou zastávali před narozením dítěte.
Zásadní změna nastává také u návratu z rodičovské dovolené. Pokud se rodič vrátí do práce před druhými narozeninami dítěte, bude mít nárok na původní místo i pracoviště. Dosud tato garance platila pouze po návratu z mateřské dovolené.
Mohlo by vás zajímat
Firmy musí upravit dokumentaci
Zaměstnavatelům by měly novinky ulevit. „Po dlouhé době se jedná o novelu, která přináší mimo jiné i pozitivní změny z pohledu zaměstnavatelů, nikoli jen nové povinnosti,“ říká Lenka Gomez Tomčalová, advokátka a specialistka na pracovní právo z kanceláře Nirris.
To ale neznamená, že zavedení nových pravidel proběhne bez námahy. Pokud chtějí firmy změn co nejrychleji využít, musejí jednat. Hlavní výzvou bude revize pracovněprávní dokumentace, zejména pracovních smluv a dohod.
„Změny, k nimž budou muset zaměstnavatelé přistoupit, nejsou zvlášť náročné, nicméně určitý čas jejich zapracování zabere. Bude nezbytné s nimi také seznámit zaměstnance a uvést nové postupy do praxe,“ uvádí Lukáš Vajda, partner advokátní kanceláře Sniehotta & Vajda Legal.
Příprava by měla začít revizí pracovních smluv. „Pokud zaměstnavatel pracovní smlouvy udržuje ‚v kondici‘, měl by se v reakci na flexinovelu zaměřit zejména na úpravu ustanovení týkajících se zkušební doby a výpovědní lhůty,“ doporučuje Gomez Tomčalová.
Zvláštní pozornost by měly firmy věnovat doložkám o mlčenlivosti. Novela jejich zahrnutí do pracovních smluv výslovně zakazuje. Pokud by ve smlouvách zůstaly i po nabytí účinnosti novely, hrozí zaměstnavatelům pokuta. „Horní hranice pokuty činí až 400 tisíc korun. Inspekce však vždy přihlíží k okolnostem přestupku, finanční situaci firmy a dalším faktorům,“ upozorňuje Jakub Málek, partner kanceláře Peyton Legal. Firmy by podle něj měly udělat maximum, aby se sankcím vyhnuly.
Interní procesy pod drobnohledem
Velké podniky čeká také revize interních směrnic a předpisů, v nichž často upravují pravidla pro nástup nových zaměstnanců, vyplácení mezd či další procesy.
„Zaměstnavatelé by měli reflektovat nová pravidla například pro souběžnou práci na stejné pozici během rodičovské, právo návratu na stejné místo do dvou let věku dítěte nebo nové postupy při pracovnělékařských prohlídkách,“ shrnuje Málek.
Naopak nepovinné nástroje mohou firmy řešit později. Patří mezi ně například možnost vyplácet mzdu v cizí měně nebo elektronické doručování mzdových výměrů. Stejně tak zatím není nutné připravovat programy podpory zdraví.
Malé krůčky místo revoluce
Odborníci se shodují, že novela jde správným směrem. „Český pracovní trh, který je dlouhodobě příliš rigidní, potřebuje větší pružnost. Je tedy na místě podpořit flexibilitu jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele,“ hodnotí Lukáš Vajda.
Změny však podle něj nepředstavují revoluci. „Jedná se spíše o malé krůčky než o mílové kroky,“ doplňuje Gomez Tomčalová.
Zaměstnavatelé pak v řadě ustanovení vnímají spíše legalizaci dosavadní praxe. „Například prodloužení zkušební doby je typickým příkladem. Lidé často dostávali smlouvu na dobu určitou, pak novou se zkušební dobou a nakonec smlouvu na dobu neurčitou,“ popisuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. „Novela tedy především narovná to, co se už na trhu práce běžně děje.“
Nízká nezaměstnanost jako brzda
Dopady novely může částečně utlumit situace na trhu práce. Dlouhodobě nízká nezaměstnanost nutí firmy držet si i méně výkonné zaměstnance – nové by totiž sháněly obtížně.
„Kdyby trh nabízel dostatek kvalitních a vzdělaných lidí, měla by podle mého názoru flexinovela výraznější dopad. V současnosti tomu tak ale není,“ míní Vajda.
Vyšší dávky i větší motivace ke změně
Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává, že novela podpoří ochotu lidí měnit zaměstnání, což by jim mohlo přinést i vyšší mzdy. „Na nové pozici si člověk v průměru vydělá o 12 procent více než v předchozím zaměstnání. I pokud pobírá podporu v nezaměstnanosti, u nového zaměstnavatele má v průměru o 8 procent vyšší mzdu,“ říká ministr práce Marian Jurečka.
Novela zároveň zvyšuje podporu v nezaměstnanosti. V prvních třech měsících mohou lidé pobírat až 80 % svého předchozího průměrného výdělku, zatímco dosud činila podpora nejvýše 65 %. Česká republika se tak přibližuje modelu tzv. flexikurity – rovnováhy mezi flexibilitou pracovního práva a sociálním zabezpečením.
„Jde o přístup, kdy je pružnost zákoníku práce vyvážena ochranou zaměstnance v případě ztráty práce,“ vysvětluje Petra Schneiderová z Deloitte Legal.
Co dál?
Flexinovela je jen prvním krokem. Aby se skutečně zlepšilo podnikatelské prostředí a flexibilita pracovního trhu, bude potřeba přijmout další změny. „I po této novele zůstanou podnikatelům problémy, které jim brání v rozvoji,“ uzavírá Vajda.
