Lidem v bytové nouzi bude pomáhat zákon o podpoře bydlení. Sněmovna ho po deseti měsíčním projednávání schválila ve středu. Ač má zmírnit obchod s chudobou a prostřednictvím zavedení jednoduššího režimu pro vystěhování problémových nájemníků přinést stabilizaci nájemních vztahů, plošné zvýšení dostupnosti bydlení v Česku nejspíš nepřinese. Pomáhat bude jen nejohroženější části populace.

Zákon počítá se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství při hledání bydlení a pomáhat lidem ohroženým ztrátou bydlení. Zavádí také příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. A vzniknout má také systém garancí pro majitele bytů, kteří své byty nabídnou státu pro ubytování ohrožených skupin obyvatel.

Zákon pro sociálně slabé

Oproti původním plánům bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (STAN) ale během projednávání ve sněmovně zákon citelně snížil svůj zásah. Zatímco původní předloha měla pomoci zhruba 1,6 milionům lidí včetně pomáhajících profesí, jako jsou lékaři či učitelé, ve středu schválená verze zákona soustředí podpůrná opatření jen na zhruba 150 tisíc nejohroženějších lidí. Pozměňovací návrh předložený poslancem Jiřím Havránkem (ODS) do ní totiž přidal striktní příjmový limit. Na pomoc tak nakonec dosáhnou jen lidé s příjmem do 1,43násobku životního minima. Podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) jde například u samoživitelky o 30 tisíc korun, u domácnosti se dvěma dospělými o 40 tisíc korun.

„Ten původní formát, který navrhoval Ivan Bartoš, byl z pohledu průchodnosti schvalovacím procesem nemyslitelný,“ argumentoval Kulhánek.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí by stát ani nemohl dovolit pomáhat tak širokému spektru osob, jako předpokládal původní návrh zákona schválený vládou loni na jaře. „Pokud ta státní sociální podpora nebude zacílena, bude tady široký bazén klientů, kteří budou čekat na uspokojení svých bytových potřeb,“ vysvětlila Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek ministerstva práce a sociálních věcí.

Mohlo by vás zajímat

I přes striktní argumenty nicméně zákon dává možnost vládě rozšířit spektrum osob, které budou moci využít podpůrná opatření podle nového zákona o podpoře bydlení. Na síti X Petr Kulhánek po schválení zákona napsal, že toho kabinet využije.

Zklamání pro realitní trh

Zákon v podobě, jakou prošel sněmovnou, se místo podpory dostupného bydlení pro široké vrstvy obyvatel zúžil spíš na podporu sociálního bydlení. „Efekt může mít zákon velmi velký, ale na velmi malou část obyvatel, jen okolo 1,5 procenta populace,“ upozornil realitní makléř společnosti Doma realitní makléři Dominik Ženatý. K plošnému zvýšení dostupnosti bydlení napříč Českem tak zákon nakonec nepovede. „Celkový dopad na realitní trh bude marginální, protože se celkově zabývá malou částí realitního trhu,“ dodal Ženatý.

Nezodpovězenou otázkou také zůstává, zda podpora pronajímatelů a garance, že stát uhradí za sociálně slabého nájemníka případné výpadky v nájmu, zajistí dostatek bytů, které by obce mohly potřebným přidělit. „Zákon počítá s dobrovolným vložením do systému dvou tisíc až tří tisíc bytů na celou republiku. Ale  my potřebujeme pomoci statisícům lidí, kteří se nachází v bytové nouzi. Tito lidé většinou nemají na vratnou kauci, nemají na to, aby si zaplatili byt na komerčním bydlení. Obce nemají dostatek svých vlastních bytů, aby dokázaly efektivně tuto problematiku řešit,“ varovala poslankyně Eva Fialová (ANO).

Pro nemovitostní trh a statisíce lidí, pro které je bydlení v Česku příliš drahé, je tak nový zákon spíše zklamáním, očekávali od něj více. „Zásadní vliv na dostupnost bydlení neočekáváme; k tomu by bylo potřebné jednotlivé nástroje modifikovat. Svůj potenciál tak nová úprava pravděpodobně nenaplní,“ uvedl advokát a specialista na trh s bydlením Adam Tietz.

Největší přínos tak experti vidí ve zřízení kontaktních míst pro podporu bydlení, na něž se budou moci obracet všichni, kdo se cítí ohroženi ztrátou bydlení. Podle Petra Kulhánka by mohl jejich poradenských služeb využít až milion Čechů.

115 obcí jako kontaktní místa

Kontaktní místa pro podporu bydlení ze zákona vzniknou ve 115 obcích s největším počtem obyvatel ohrožených bytovou nouzí. Avšak i to představuje oproti původním plánům zúžení. Podle Bartošova návrhu měla vzniknout v každé obci s rozšířenou působností. Těch je v Česku přes 200.

„Absencí těch kontaktních center snižujeme celoplošný zásah,“ upozornil při projednávání návrhu zákona ve sněmovně Bartoš. Podle některých radnic tím stát vytváří na trhu s bydlením nebezpečnou deformaci. „Nevím, jak to ministerstvo pro místní rozvoj mohlo připustit,“ uvedl náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký.

Avšak podle ministra Kulhánka je nižší počet kontaktních míst více než dostatečný. „Když se podíváte na dobrou praxi do Finska, tak tam začínali na 10 kontaktních místech,“ uvedl ministr. Připomněl také, že český návrh zákona dává obcím nezahrnutým do nové povinnosti možnost zřídit kontaktní centrum dobrovolně, pokud uznají, že jeho zapotřebí.