Podnikatelům by měla radit s administrativou umělá inteligence. Green deal je potřeba zmírnit a v Evropě by měl vzniknout jednotný kapitálový trh. To jsou hlavní kroky, které by měly podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Štěpána Hofmana pomoci nakopnout český byznys. V rozhovoru pro Českou justici prozradil, co se ještě stihne do voleb. A představil zjednodušení, které od září nabídne Portál podnikatele.

Podnikatelé opakovaně volají po jednodušší legislativě a dost často neskrývají zklamání z výsledku. Jde podle vás zájmy podnikatelů a státu v tomto ohledu vůbec vybalancovat?

Odstraňování administrativní zátěže je pro stát velkým úkolem a pro nás na ministerstvu průmyslu a obchodu samozřejmě prioritou. Státy v Evropské unii mají obecně přebujelou regulaci. Když jezdíme do zahraničí, zejména do asijských zemí, tak to je i častý bod jednání z jejich strany, protože my na ně nakládáme různé formuláře, podmínky, které musí splnit, aby byznys mezi Evropou a Asií mohl fungovat. Oni takové věci nemají, nechápou je. Na druhou stranu evropské země se tím chrání proti nekalým praktikám, například korupci. Jinými slovy, čím je větší kontrola, tím je menší míra korupce, a to považuji za správné. Zmírňování administrativní zátěže se proto musí vážit na miskách vah.

Jak takové vážení vypadá v praxi?

Troufám si říct, že jsme v odstraňování administrativní zátěže udělali několik docela důležitých kroků. Ten hlavní je podnikatelský balíček, který odstranil nějakých 22 opatření. Například odstranil administrativní zátěž u menších fotovoltaických systémů, zavedli jsme Jednotný portál evidence kontrol, kdy se podnikatelé mohou podívat na to, kdy a kde se provedla jaká kontrola. Zejména kontrolní úřady vidí, že například Česká obchodní inspekce provedla kontrolu, a tak už nemusí do stejné společnosti chodit další úřady, aby toho podnikatele nezatěžovaly. Připravili jsme také databázi informačních povinností, což je webové rozhraní, kde si podle formy podnikání a odvětví podnikatel může vyfiltrovat, jaké povinnosti vůči státu musí plnit a co všechno z hlediska zákona musí splňovat.

Říkáte, že jste odstranili 22 povinností. Z vaší vlastní analýzy ale vyplynulo, že v roce 2023 měli podnikatelé vůči státu 1830 povinností. To je trochu nepoměr. Šlo by být v odbourávání povinností trochu ambicióznější?

Určitě by to šlo, ale na druhou stranu je vždycky nutné pamatovat na externality, které může odbourání povinností způsobit. Úřad se nedozví o něčem, co by měl vědět. Toto je velmi složité, a proto musí o každé změně proběhnout hluboká odborná diskuse.

Vyjmenoval jste řadu novinek, které jste prosadili. Co dalšího se ještě pro podnikatele do podzimních voleb chystá?

Naším největším počinem bude již zmíněný Portál podnikatele, což digitalizované rozhraní, kde by podnikatel měl mít veškeré informace o svých povinnostech vůči státu na jednom místě, měl by dostat možnost komunikovat se státem elektronicky a z pohodlí domova. Portál podnikatele spustíme v pilotním režimu v září. Prvním krokem, abychom se k tomu dostali, je digitalizace Portálu živnostenského podnikání. Ten už funguje v pilotním režimu a podnikatelé na něm najdou informace o úkonech potřebných pro zahájení, výkon nebo ukončení živnostenského podnikání.

Co přesně znamená pilotní režim?

Musíme postupovat postupně, zavádění škálovat, tak abychom nespustili něco, co nefunguje, nevytvořili zbytečně velká očekávání. Jednotlivé funkcionality tedy přidáváme na portály postupně.

Říkáte postupně škálovat. Co tedy mohou na Portálu podnikatele lidé očekávat hned od začátku a co naopak přibude později?

Na začátku to bude opravdu rozhraní pro komunikaci. Budou tam formuláře, který museli dosud vyplnit papírově, teď je budou moci podávat elektronicky. V další fázi chceme, aby s tím pracovala umělá inteligence. Ta by měla fungovat jako jakýsi chatbot s podnikatelem, který mu poradí, co, kam, kdy a jak podat a ve finální fázi by umělá inteligence měla také umět požadavek podnikatele vzít a odeslat na příslušné místo na úřadě nebo komunikovat s jiným úřadem a urychlit tak celý proces vyřizování žádostí.

Bude umělá inteligence dělat i prvotní kontrolu, zda podnikatel například k žádosti přiložil všechno, co měl, aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám?

Ano, to by určitě do budoucna mělo v té funkcionalitě být. Ale je to ještě jako daleko před námi. Musí se to naprogramovat a připravit.

Co je tedy podle vás nejzazší termín, kdy by mělo být všechno, o čem mluvím, hotové a Portál podnikatele by měl být plně funkční?

Očekávám, že to bude tak do roka, do dvou let od zahájení toho pilotního projektu, tedy od září.

Český byznys teď také hodně trápí zelená transformace. Odvětví jako hutnictví, slévárenství, automobilový průmysl, ale třeba i výroba textilu se cítí ohrožena evropskou politikou green dealu. Například ve slévárenství vidíme v poslední době dokonce vlnu insolvencí. Je to předzvěst toho, co se bude obecně v českém průmyslu v dalších letech dít? A je vůbec možné to zvrátit?

Neřeknu vám, že Green Deal je špatně, nicméně jsem toho názoru že je to opět až moc zregulované a některé věci by se měly drobně zmírnit. To, co jste jmenovala ve svém dotazu, jsou určitě obory, které budou mít velmi vysoké náklady, aby se s politikou Evropské unie vyrovnaly. Zároveň ale jsou k dispozici nástroje, které míří na jejich podporu, jako jsou modernizační fondy a operační programy a obecně kohezní fondy Evropské unie. Díky nim se do zasažených firem masivně investuje, nebo abych byl přesný investuje se do těch firem, které chtějí přežít a jsou aktivní. Například v hutnictví už máme v České republice pouze jedinou firmu, která má vysokou pec a umí vyrábět ocel. Jsou to Třinecké železárny. Od ministerstva životního prostředí teď budou čerpat dotační programy na svoji transformaci, budou zakládat elektrické obloukové pece s pomocí evropských i státních peněz. Jinými slovy cesta státu a firem je společná.

Co konkrétně by se mělo podle vás v green dealu zmírnit?

Řešíme konkrétní ekonomické dopady na jednotlivé firmy. Například se nám podařilo v rámci česko-italské iniciativy u automobilového průmyslu upozornit na dopady zelené transformace. Původně měly automobilky emise vykazovat Evropské unii každoročně, ale díky naší iniciativě přišla Evropská komise s návrhem na prodloužení tohoto období na tři roky.To znamená, že automobilky budou emise vykazovat jednou za tři roky souhrnně. Celkový požadavek na nulové emise oxidu uhličitého u osobních aut a dodávek od roku 2035 však zůstává. V těchto intencích bychom tedy chtěli dále pokračovat – neměnit celkové cíle, ale usnadnit cestu k jejich dosažení.

Pomoci české ekonomice by měl i program podpory strategických investic, který Česku na konci března schválila Evropská komise. V balíku podpory je téměř miliarda eur, nicméně čas na její čerpání je jen do konce letošního roku. Dá se tyto peníze za tak krátkou dobu vůbec stihnout efektivně vyčerpat?

Podpora strategických investic pro nás představuje způsob, jak investovat například do bateriových úložišť, do výrobce pro fotovoltaické systémy, pro větrné elektrárny, tedy to, co nám tady v Evropě chybí a vyrábí se primárně v Číně. Investorů, kteří by chtěli v Evropě investovat je více a tato podpora představuje nástroj, který nám pomáhá ve vyjednávání s nimi. Určitě stihneme některé strategické projekty, které máme připravené a vyjednáváme o nich po celém světě. V bližším detailu o nich zatím nemohu mluvit, ale jsou to projekty, které budou vyrábět technologie, budou neutrální k životnímu prostředí nebo ho nebudou nikterak poškozovat.

Kdy je bude možné představit?

Do září se určitě s někým domluvíme. Ta jednání s investory, o něž jde, neprobíhají posledních pár měsíců. Je to naše kontinuální práce, kterou děláme už od roku 2021. Jozef Síkela v tom byl extrémně aktivní a Lukáš Vlček v tom navazuje a pokračuje. Já s nimi létám po celém světě, těch jednání se účastním a mohu říct, že už jdeme do finále.

Co by mohl dál stát pro zdejší podnikatele ještě do budoucna udělat? Máte nějakou vizi i pro příští volební období?

Jednoznačně bychom měli dělat všechno proto, aby české prostředí bylo pro podnikatele z hlediska administrace přívětivější. Měli bychom podpořit inovativní startupy, připravit pro ně jasný zákon a jasná pravidla. Na tom se už ostatně pracuje. Ale mojí velkou vizí do budoucna je především vytvoření a jednotného evropského kapitálového trhu. To by podle mě evropskému podnikatelskému prostředí pomohlo extrémně. V současnosti platí, že bankovní domy si dávají velký pozor, do jakých investic pouští svoje peníze. Do rizikových investic se nepouští. Například startupy jsou pro ně extrémně rizikovou investicí, protože jejich úmrtnost v prvních fázích rozvoje je vysoká. Nicméně pokud do tohoto prostředí nenalijeme peníze, tak nám ujede vlak, protože v ostatních částech světa to dělají, nebojí se toho, jsou schopni peníze obětovat jenom proto, aby se nápad vyvinul a udrželi si ho na území vlastního státu. Tak budují přidanou hodnotu.

V jakém časovém horizontu by mohl jednotný kapitálový trh Evropské unie vzniknout?

Myslím, že reálné je to v horizontu dvou volebních období na Evropského parlamentu, takže za osm až deset let. Mezi státy EU musí být shoda na sjednocení jednotlivých regulací včetně daní. Silnější Evropu je totiž podle mě možné vybudovat jen prostřednictvím silnější Evropské unie. To byl ale při vyjednávání dosud pro řadu členských zemí problém. Na druhou stranu si ovšem musíme uvědomit, že času není nazbyt, protože kvůli absenci jednotného trhu každým dnem ztrácíme konkurenceschopnost vůči Spojeným státům.