Újmu celé justici měla způsobit asistentka soudce, která chce bez uznaného vzdělání složit odbornou justiční zkoušku. Ministerstvo spravedlnosti ji ke zkoušce nepřipustilo. Podle Městského soudu v Praze ale vzdělání asistenta posuzuje předseda soudu, nikoli ministerstvo. Úřad proto navrhl přiznání odkladného účinku, aby zabránil vzniku nové nezákonné praxe. Snahu ministerstva „odklidit“ právní názor městského soudu však ukončil Nejvyšší správní soud, který odkladný účinek nepřiznal.
Ministerstvo spravedlnosti neumožnilo asistentce soudce Městského soudu v Praze složit justiční zkoušku. Žena vystudovala vysokou školu na Slovensku, která podle ministerstva není srovnatelná se studiem oboru právo a právní věda v Česku. „Oborem Právo se rozumí výhradně české právo,“ uvedlo ministerstvo.
Městský soud však následně ženě vyhověl. Nepřipuštění ke zkoušce kvůli údajnému nesplnění podmínky vysokoškolského vzdělání označil za nezákonný zásah. Ministerstvo podle soudu nemá pravomoc zkoumat, zda uchazeč splňuje podmínku vzdělání získaného v ČR – to náleží předsedovi soudu.
Úplné rozhodnutí o nepřiznání odkladného účinku rozhodnutí městského soudu je zde.
Mohlo by vás zajímat
Zákon nedává ministerstvu právo zkoumat asistenty
Podle městského soudu o dosaženém vzdělání asistenta rozhoduje předseda soudu při jeho jmenování do funkce. Ministerstvo tuto pravomoc nemá: „Pokud se asistent soudce přihlásí k odborné justiční zkoušce, zákon žalovaného neopravňuje, aby znovu hodnotil splnění podmínky vzdělání,“ uvedl soud.
Ministerstvo: Hrozí újma celému systému
Ministerstvo ve své kasační stížnosti uvedlo, že názor městského soudu neodpovídá dosavadní správní praxi. Připuštění ženy ke zkoušce by podle něj bylo nevratným krokem, zpochybnilo by pravomoc ministerstva a narušilo právní jistotu.
Podle ministerstva by žalobkyně stejně nemohla být jmenována soudkyní, a tedy by jí nevznikla újma – naopak „újma může vzniknout stěžovateli a celému justičnímu systému“.
Žena s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasila. Uvedla, že se dál připravuje na zkoušku, účastní se seminářů Justiční akademie i závěrečného soustředění v Kroměříži. „Nepovažuje přípravu za promarněný čas, ale za součást sebevzdělávání,“ zaznamenal NSS.
NSS: Ambice mohou být zmařeny později
Ministerstvo podle Nejvyššího správního soudu nedoložilo, že by rozsudek městského soudu v tomto jediném případě ohrozil veřejný zájem. Pokud žena složí zkoušku, její vzdělání bude znovu posouzeno při případném jmenování soudkyní. Její ambice tedy mohou být zmařeny později – po vynaložení úsilí. Riziko si musí být vědoma sama, uvedl NSS.
Ministerstvo se podle NSS snaží návrhem na odkladný účinek „de facto sistovat“ právní názor městského soudu, který má potenciálně plošný dopad. „Přiznání odkladného účinku však neslouží k dočasnému odklizení právního názoru vysloveného v pravomocném rozhodnutí,“ uvedl NSS.
Ani změna správní praxe bezprostředně neohrožuje důležitý veřejný zájem. Ten stěžovatel spatřuje v újmě pro celý justiční systém – podle NSS však neoprávněně.
Spor jen o to, kdo posuzuje vzdělání
Není sporu, že ke zkoušce může být připuštěn jen ten, kdo má právnické vzdělání z české nebo srovnatelné zahraniční školy. Sporné je pouze to, kdo splnění této podmínky posuzuje – podle městského soudu předseda soudu, podle ministerstva samotné ministerstvo.
„Nejvyšší správní soud nespatřuje v názoru městského soudu nic, co by mělo způsobit újmu justičnímu systému,“ uzavřel soud.
Bez vzdělání nebude soudcem ani exekutorem
Podle NSS je to nakonec stejně ministerstvo, které kontroluje splnění vzdělání při jmenování soudcem. Úspěšné složení zkoušky tedy k získání funkce nestačí.
Totéž platí i pro jiná regulovaná právnická povolání – advokáta, notáře, státního zástupce či exekutora. I zde je nutné samostatně doložit požadované vzdělání.
„Veřejnému zájmu nehrozí újma, kvůli níž by měl NSS přiznat kasační stížnosti odkladný účinek,“ uzavřel soud.
