Česko se v tomto volebním období nejspíš nedočká funkční úpravy zaměstnaneckých akcií, míní předseda sněmovního podvýboru pro startupy, vědu, výzkum a inovace Jiří Strýček (ANO). Šlo přitom o jednu z klíčových priorit vlády Petra Fialy (ODS). Po dvou neúspěšných novelách sice ministerstvo financí v březnu dokončilo práce na třetím návrhu, pro poslance z podvýboru pro startupy a samotnou startupovou scénu je ale opět zklamáním. Očekávaná změna, která měla zpřístupnit vydávání akcií zaměstnancům a podpořit konkurenceschopnost českých firem, nepřináší zásadní zlepšení. Zákon stále počítá s vysokými odvody a formálním přístupem, kvůli kterým se stávající úprava téměř nevyužívá. Podrobnosti o parametrech návrhu popsal Strýček v rozhovoru pro Českou justici. Ministerstvo financí se k připravovaným změnám zatím nechce vyjadřovat.
S jakými zvýhodněními pro zaměstnanecké akcie a jejich emise počítá návrh ministerstva financí představený podvýboru pro startupy, vědu, výzkum a inovace letos v březnu?
Pokud se bavíme o daňovém zvýhodnění, pak s žádnými. V návrhu se stále počítá u zaměstnaneckých akciových plánů jako s příjmem ze závislé činnosti, což znamená, že nedochází k zavedení výhodnějšího režimu zdanění, jako například zdanění celého příjmu jako ostatního příjmu, což byl jeden ze základních požadavků, který zazníval ze startupového prostředí. (Zařazení zaměstnaneckých akcií mezi příjmy ze závislé činnosti mimo jiné znamená, že se z nich bude i nadále kromě daní odvádět i sociální a zdravotní pojištění – pozn. red.)
Počítá návrh s tím, že příjmy ze zaměstnaneckých akcií se budou danit výhradně až ve chvíli, kdy svému držiteli přinesou zisk?
Mění se sice výčet zdanitelných okamžiků, například změna rezidentství či ukončení pracovního poměru byly vyškrtnuty, ale přibyly jiné. Jde například o překročení 5procentního podílu na základním kapitálu společnosti. Nedochází rovněž k odstranění ani posunutí 10leté lhůty, po jejímž uplynutí se příjem ze zaměstnaneckého opčního plánu zdaní automaticky, aniž by došlo k některému z rozhodných okamžiků. Je třeba dodat, že například v Německu byla tato hranice posunuta z 12 na 20 let.
Návrh dále neumožňuje zdanit nižší hodnotu, než jakou měly zaměstnanecké akcie v době vydání. To znamená další omezení současného režimu. Přibyla také omezení pro energetická a telekomunikační odvětví, což považuji za zbytečnou limitaci v oborech, které se v současné době velmi rychle vyvíjejí.
Ministerstvo financí předem avizovalo, že zvýhodnění zaměstnaneckých akcií by neměla být dostupná pro nadnárodní korporace a holdingy. Jakým způsobem se toho snaží dosáhnout?
Ano, návrh definuje ovládanou a ovládající účetní jednotku v rámci skupiny s tím, že maximální roční úhrn čistého obratu, kterou skupina může mít, představuje částku 2,5 miliardy korun.
Jak hodnotíte aktuální návrh úpravy zaměstnaneckých akcií? Do jaké míry je podle vás lepší, než nyní účinná právní úprava?
Z mého pohledu není lepší de facto v ničem. Startupům nic nového z pohledu použitelnosti zaměstnaneckých akciových plánů v praxi nepřináší. Je sice dobře, jak jsem již konstatoval, že byly vyškrtnuty některé okamžiky zdanění, nicméně hlavním problémem tohoto návrhu je to, že stále nepohlíží na zaměstnance jako na investora a tudíž je požadováno zdanění jako příjem ze závislé činnosti, namísto zdanění celého příjmu jako ostatního příjmu.
Vidíte v návrhu nějaká rizika, slabá místa, která by se měla ještě upravit?
Ano, hlavní slabé místo je, že návrh z pera ministerstva financí opět není pro startupy použitelný. Nereaguje, až na malé výjimky, na podněty startupového sektoru, které jsou již více než rok a půl zástupcům ministerstva vysvětlovány a nereflektuje reálnou praxi. Navíc návrh v mnoha ohledech situaci nezlepšuje, ale naopak zhoršuje a zpřísňuje.
Jak návrh ministerstva financí přijal podvýbor pro startupy? O čem se v souvislosti s ním diskutovalo?
V letošním roce proběhla za účasti zástupců ministerstva financí, ministerstva průmyslu, CzechInvestu a zástupců startupového ekosystému tři jednání podvýboru, na kterém zástupci startupů jasně nadefinovali své požadavky, náměty, rady a zkušenosti. Zcela jasně směrem k zástupcům ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu deklarovali, jak je zlepšení podmínek pro zaměstnanecké akciové plány důležité. Nicméně po předložení posledního návrhu ze strany resortu bylo na podvýboru po dlouhé diskuzi ze strany zástupců startupového prostředí konstatováno, že případné rozpracování posledního návrhu, v podobě, ve které jej resort předložil, nedává smysl, protože nepřináší trhem požadovanou změnu.
Ministerstvo financí předem avizovalo, že je připraveno prosadit novou úpravu zaměstnaneckých akcií ještě v tomto volebním období. Je to podle vás v této situaci reálné?
Ano, to už ministerstvo avizovalo v červnu loňského roku. Zatím však do této chvíle stále nemáme použitelný návrh, který by vycházel z potřeb startupů a který by se jako pozměňovací návrh měl předložit. Podle mne je vysoce nepravděpodobné, že se stihne nová úprava schválit. Je nutno si uvědomit, že pokud takovýto pozměňovací návrh vznikne a na poslední chvíli bude předložen, tak je nutno ho podrobit odborné diskuzi na plénu Poslanecké sněmovny, odborných výborech, a zejména v podvýboru pro startupy, vědu, výzkum a inovace, a to ve spolupráci se zástupci startupového prostředí, kteří celou záležitost velmi pozorně sledují.
Přijetí právní úpravy zaměstnaneckých akcií byla prioritou této vlády. Na konci volebního období tu máme v pořadí již třetí legislativní změnu, o jejíž funkčnosti, jak říkáte, panují pochybnosti. Jak tento výsledek hodnotíte?
Hlavní problém vidím v tom, že ministerstvo financí v případě prvního návrhu, nevím proč, s trhem nekomunikovalo, nereflektovalo praxi. Následně pak muselo svůj návrh opravovat, vše se neúměrně časově prodlužovalo a pro startupy vlastně stále nic nevyřešilo. U aktuálního návrhu, tedy zatím posledního návrhu, díky společnému tlaku podvýboru pro startupy a České startupové asociace ministerstvo sice již komunikuje, ale jak jsem již řekl, stále v plné míře nereflektuje potřeby českého startupového ekosystému.
Co bych si rozhodně nepřál, je to, aby formou již zmíněného pozměňovacího návrhu nevznikla další nic neřešící legislativní změna, která celou situaci jen zkomplikuje. Pro startupový sektor to nevysílá dobrý signál a hrozí reálné riziko, že díky stávajícím legislativním překážkám, nadměrné administrativní zátěži, vysokým daním a stávající nízké podpoře a nekoncepčnosti ze strany státu odejdou další inovativní firmy raději do zemí, které jsou startupům více nakloněny.
Vidíte ještě nějaké další, alternativní cesty, jak by Česko mohlo podpořit rozvoj startupů?
Samozřejmě. Další kroky jsou předmětem široké a odborné diskuze na podvýboru. Česko má výrazný startupový potenciál a já osobně do budoucnosti vnímám podporu startupů jako jeden ze stěžejních úkolů, kterému se budeme určitě věnovat s větším důrazem a intenzitou. Kromě zaměstnaneckých akcií bude nutno pro podporu startupů zavést například startupový zákon, posílit kapitálový trh v Česku i Evropě, rozvíjet krajská inovační centra, urychlit digitalizaci státní správy, zjednodušit legislativu, odstranit administrativní bariéry a v neposlední řadě se zaměřit i na oblast pracovněprávních vztahů.
Proč je podle Vás zapotřebí, aby Česko podporovalo rozvoj nových firem? Čeho tím může dosáhnout?
Důvodů, především ekonomických, je mnoho. Je nutno si uvědomit, že startupy jsou důležitým hybatelem inovací v ekonomice rozvinutých států. Pokud chceme mít v Česku inovativní ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou a následně vyšší mzdy, tak startupy jsou jeden ze sektorů ekonomiky, které nám s tím mohou pomoci.